Nižší pokuta pro Varšavu. Za existenci orgánu trestajícího soudce zaplatí „jen“ 500 tisíc eur denně

Soudní dvůr Evropské unie snížil pokutu pro Polsko kvůli justiční reformě z milionu eur (22,4 milionu korun) na polovinu – denně tak nyní zaplatí v přepočtu necelých 12 milionů korun. Unijní soud potrestal Varšavu v říjnu 2021 za to, že se nepodřídila jeho nařízení zrušit disciplinární komoru nejvyššího soudu trestající soudce. Sporný justiční orgán podle Evropské komise nesplňuje unijní standardy nezávislosti a nestrannosti.

Polsko 10. března požádalo soud o zrušení nebo snížení uvalené pokuty. Tvrdí, že po legislativních změnách zcela splnilo své povinnosti vyplývající z dřívějších předběžných opatření, uvedl v pátečním odůvodnění unijní soud.

Varšava již nahradila disciplinární komoru novým orgánem, podle kritiků se tím však problém zásahů politické moci do nezávislosti soudců nevyřešil.

„Místopředseda (soudního dvora EU) došel k závěru, že opatření přijatá Polskem nejsou dostatečná k zajištění prozatímních opatření uvedených v rozhodnutí ze 14. července 2021,“ sdělil nyní soud. Definitivní verdikt vynese 5. června.

Nejvyšší soudní instance EU předloni v červenci konstatovala, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby na ně, není v souladu s unijním právem. Polská vláda následně oznámila, že činnost orgánu ukončí.

Evropská komise však v září 2021 konstatovala, že komora nadále pokračuje v projednávání dříve zahájených případů. Unijní exekutiva proto soud požádala o udělení pokuty.

Osekané peníze z fondů EU

Spor o kárný režim polských soudců je součástí širší pře o polskou justiční reformu, jejíž části podle unijní justice ohrožují nezávislost soudnictví v zemi. Pokutu by země měla platit až do doby, kdy se zcela podřídí příkazu soudu a sporný orgán přestane fungovat.

Pokuta je odečítána z prostředků Evropské unie určených Polsku. Varšava také nemůže čerpat miliardy eur z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19.

Varšava pochybení odmítá. Tehdejší náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta označil rozhodnutí unijního soudu v roce 2021 za uzurpaci a vydírání. Polská vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že soudní reformy jsou nutné, aby se systém zbavil zbytků komunismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...