Nižší pokuta pro Varšavu. Za existenci orgánu trestajícího soudce zaplatí „jen“ 500 tisíc eur denně

Soudní dvůr Evropské unie snížil pokutu pro Polsko kvůli justiční reformě z milionu eur (22,4 milionu korun) na polovinu – denně tak nyní zaplatí v přepočtu necelých 12 milionů korun. Unijní soud potrestal Varšavu v říjnu 2021 za to, že se nepodřídila jeho nařízení zrušit disciplinární komoru nejvyššího soudu trestající soudce. Sporný justiční orgán podle Evropské komise nesplňuje unijní standardy nezávislosti a nestrannosti.

Polsko 10. března požádalo soud o zrušení nebo snížení uvalené pokuty. Tvrdí, že po legislativních změnách zcela splnilo své povinnosti vyplývající z dřívějších předběžných opatření, uvedl v pátečním odůvodnění unijní soud.

Varšava již nahradila disciplinární komoru novým orgánem, podle kritiků se tím však problém zásahů politické moci do nezávislosti soudců nevyřešil.

„Místopředseda (soudního dvora EU) došel k závěru, že opatření přijatá Polskem nejsou dostatečná k zajištění prozatímních opatření uvedených v rozhodnutí ze 14. července 2021,“ sdělil nyní soud. Definitivní verdikt vynese 5. června.

Nejvyšší soudní instance EU předloni v červenci konstatovala, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby na ně, není v souladu s unijním právem. Polská vláda následně oznámila, že činnost orgánu ukončí.

Evropská komise však v září 2021 konstatovala, že komora nadále pokračuje v projednávání dříve zahájených případů. Unijní exekutiva proto soud požádala o udělení pokuty.

Osekané peníze z fondů EU

Spor o kárný režim polských soudců je součástí širší pře o polskou justiční reformu, jejíž části podle unijní justice ohrožují nezávislost soudnictví v zemi. Pokutu by země měla platit až do doby, kdy se zcela podřídí příkazu soudu a sporný orgán přestane fungovat.

Pokuta je odečítána z prostředků Evropské unie určených Polsku. Varšava také nemůže čerpat miliardy eur z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19.

Varšava pochybení odmítá. Tehdejší náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta označil rozhodnutí unijního soudu v roce 2021 za uzurpaci a vydírání. Polská vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že soudní reformy jsou nutné, aby se systém zbavil zbytků komunismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 2 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 5 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 7 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 8 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 10 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...