Evropa by měla převzít větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost, tlak na ni po nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vzroste. Po setkání hlav států zemí visegrádské čtyřky (V4, kromě ČR též Polsko, Slovensko a Maďarsko) v polské Visle to v pondělí uvedl český prezident Petr Pavel. Řekl také, že na míru pro Ukrajinu se V4 shodne, cesty k němu se mohou lišit.
Cesty k míru na Ukrajině se mohou v rámci V4 lišit, soudí Pavel
Studio ČT24: Brífink Petra Pavla po jednání prezidentů zemí V4 (zdroj: ČT24)
Prezidenti zemí středoevropské skupiny se na schůzce věnovali tomu, jaké příležitosti nabízejí americké volby pro Evropu i samotné Spojené státy. Tématem byla kromě ruské invaze na Ukrajinu také situace na Blízkém východě, budoucnost Evropské unie a s tím spojená zpráva o konkurenceschopnosti bloku či rozšíření spolupráce v rámci V4.
„Shodli jsme se, že očekáváme zvýšení tlaku na Evropu po nástupu zvoleného amerického prezidenta Trumpa,“ řekl Pavel k jednání ve Slezských Beskydech, jehož se vedle hostitele Andrzeje Dudy zúčastnili také slovenský prezident Peter Pellegrini a maďarský Tamás Sulyok.
Situace vyžaduje větší výdaje na obranu
„Jde o to, abychom za sebe převzali větší odpovědnost, a to od nás bude vyžadovat nejen větší výdaje na obranu, spíše bych to nazval investicí do naší bezpečnostní budoucnosti,“ dodal Pavel. Situace podle něj vyžaduje „mnohem širší iniciativy a rozhodnější kroky, pokud jde o zvýšení konkurenceschopnosti Evropy tváří v tvář globálnímu prostředí“.
Trump se úřadu prezidenta USA ujme 20. ledna 2025. Začátkem prosince uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení Spojených států ze Severoatlantické aliance. Zároveň ale řekl, že pokud budou evropské země platit za obranu, zachová americkou roli v této obranné alianci. Tvrdí také, že chce co nejrychleji ukončit boje na Ukrajině, a naznačil snížení pomoci Ruskem napadené zemi.
Prezidenti zemí Visegrádské skupiny se shodli na tom, že na Ukrajině by měl zavládnout mír. Názory Polska, Slovenska, Maďarska a Česka na to, jak má vypadat cesta k míru, se však možná budou lišit, řekl novinářům Pavel.
„To, na čem jsme se určitě shodli, byla vůle udělat maximum pro to, aby konflikt na Ukrajině v co nejkratší době skončil,“ poznamenala česká hlava státu s tím, že prezidenti se nebavili o konkrétní cestě k takovému výsledku. Pochyby podle něj nejsou v tom, že s procesem jsou spojena velká rizika.
Až praxe prověří názory prezidentů
Pavel ani neměl snahu zpochybňovat názory maďarských nebo slovenských kolegů, protože jejich pohled podle něj ověří až praxe. Ambicemi pondělní debaty čtyř prezidentů středoevropských zemí nebylo dosažení shody na konkrétních závěrech. Pro Česko je ale podle Pavla důležité, aby byl mír spravedlivý pro Ukrajinu a nevytvořil se precedent do budoucna. Agresor by neměl být odměněn ziskem území, protože by to mohlo být hrozbou pro všechny, zdůraznil někdejší náčelník českého generálního štábu.
Slovenský prezident Peter Pellegrini poukázal na to, že ideologické rozdíly mezi vládami nemají s některými tématy souvislost. Právě téma obrany a bezpečnosti podle něj země spojuje. „Pokud se lišíme v pohledu na to, že my na Slovensku a v Maďarsku jsme o potřebě ukončení války a jednání o míru hovořili už před rokem a naši kolegové z V4 o tom začínají mluvit až teď, to je jediný rozdíl. Ale na tom, že chceme mír, se shodneme úplně všichni,“ řekl Pellegrini.
Jediná cesta k ukončení konfliktu je u jednacího stolu, soudí Pavel
Pavel v reakci na jeho tvrzení odkázal na svá předchozí vystoupení v tuzemsku i zahraničí. Připomněl, že už v minulosti hovořil o tom, že mír na Ukrajině nemůže být pouze přáním. „Z pohledu mého, který nakonec koresponduje i s pohledem řady našich spojenců v Evropské unii i NATO, se toho dá dosáhnout pouze tím, že přesvědčíme Rusko, a to prostřednictvím pomoci Ukrajině, že nemůže dosáhnout svých cílů vojenskou cestou, a tedy agresí. Že jediná cesta, jak ukončit tento konflikt, je u jednacího stolu,“ podotkl Pavel.
Za současné situace si nedokáže představit jinou cestu, jak by Rusko mohlo souhlasit s tím, že si sedne k jednacímu stolu. Podle Pavla totiž dosud prosazovalo jen vlastní podmínky, tedy bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny. „To by bylo popření všech principů, na kterých stojí mezinárodní řád a na kterých nakonec stojí i naše bezpečnost,“ uzavřel prezident.
Vystrčil: Česká vláda dělala pro dobré vztahy s Maďarskem a Slovenskem maximum
Podle europoslance Jaroslava Bžocha (ANO) mají prezidenti na jednání V4 výhodu, že nedisponují exekutivní rolí. „Zastupují své státy a mohou k tomu přistupovat bez jakési vnitřní politiky a mají ta jednání v uvozovkách jednodušší,“ řekl Bžoch a dodal, že hlavy státu se vždy snaží mít smírčí roli.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si myslí, že země V4 by se měly snažit spolupracovat „v těch věcech, kde máme společný zájem, protože se to vždycky všem vyplatí“. „V tomto směru jsem spíše příznivcem té komunikace, než se nesetkávat,“ konstatoval Vystrčil, jehož stranický předseda a premiér Petr Fiala letos v březnu oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v dalších týdnech či měsících neuskuteční, protože tuzemský kabinet to nepovažuje za vhodné.
To, že skupina V4 měla odlišné názory na různá témata, bylo podle Bžocha vždy. „Musíme brát v úvahu to, že například v energetice nebo migrační politice se V4 shoduje velmi často. A je potřeba v těchto věcech dále spolupracovat,“ apeloval europoslanec s tím, že komunikace by měla být vždy na prvním místě.
Události, komentáře: Miloš Vystrčil (ODS) a Jaroslav Bžoch (ANO) o jednání prezidentů V4 (zdroj: ČT24)
Vytrčil Bžochovi doporučil, „aby si vypsal a zmonitoroval všechna vyjádření představitelů maďarské a slovenské vlády, která vždy předcházela tomu, co následně velmi umírněně například říkal náš pan premiér“. Začít by se podle předsedy Senátu mělo vždy u toho, co bylo první. „Až potom se bavme, zda ta reakce byla, nebo nebyla přiměřená,“ nabádá. S Bžochem tedy Vystrčil nesouhlasí, a naopak je přesvědčen, že česká vláda a všichni další tuzemští představitelé zatím dělali maximum pro to, aby vztahy se Slovenskem a Maďarskem zůstaly na velmi dobré úrovni.
Bžoch se neobává, že by Česko v případě vítězství hnutí ANO v parlamentních volbách reagovalo na ruskou invazi na Ukrajinu podobně jako sousední Slovensko. Rezoluci v Evropském parlamentu na podporu Ukrajiny, kterou hnutí ANO nepodpořilo, se podle Bžocha „přikládá moc velká váha“. A to, že ANO je ve frakci s maďarským Fideszem, Bžoch srovnal s frakcí „ECR, ve které je ODS, a kde jsou členové, kteří nepodporují Ukrajinu“.
