Krize strana 2 z 5

„Výhled ekonomiky se nijak výrazně nezměnil. Kurz koruny je ale vyšší, než se předpokládalo,“ řekl v Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky a ekonom Miroslav Singer. Lidé podle něj začínají šetřit, pomaleji rostou úvěry a klesají také ceny nemovitostí. Dodal také, že vláda by nemusela hledat východisko z neudržitelného stavu veřejných financí pomocí reformy daní, ale snižováním mandatorních výdajů. Musí podle něj sáhnout i tam, kde to bude bolet.

Goblin mode, gaslighting nebo permakrize jsou slovy minulého roku podle známých slovníků. Mají definovat osobní i politickou krizi současného světa, často s akcentem na měnící se návyky v pracovním životě. ČT24 oslovila experty na trendy i pracovní trh, aby okomentovali, zda se kultura práce skutečně tak dramaticky mění a co vůbec výběr některých slov vypovídá o současné společnosti. Opravdu dneska už nikdo nechce pracovat, jak řekla loni profesionální celebrita Kim Kardashianová?

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Navzdory drahým energiím i materiálům hodnotí většina českých podniků současnou situaci jako dobrou. Většina podniků zatím problémy řeší úsporami v běžných provozech nebo zaváděním šetrných technologií. Velká část firem si také stěžuje na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Dvanáct procent českých firem však plánuje propouštět, především nekvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z dat ministerstva práce, která získalo od čtyřiceti tisíc podniků.

Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to v pondělí uvedla organizace Oxfam, která se snaží pomáhat dostat lidi z chudoby. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.

Nejhorší krizi v historii podle některých expertů zažívá britské zdravotnictví. V odvětví chybí podle odhadů šest až osm miliard liber. Kombinace covidu, chřipkové epidemie, nedostatku personálu a lůžek způsobila, že tři sta až pět set lidí týdně umírá kvůli zpoždění v neodkladné péči. Pacienti pak musí dlouhé hodiny čekat na sanitky i příjem do nemocnic.

Německo od nového roku zastropovalo ceny elektřiny i plynu. A to jak pro domácnosti, tak pro průmysl. Spolková vláda chce ochránit firmy i vlastní občany před vysokými cenami záchranným balíčkem ve výši 200 miliard eur. Přesto musejí koncoví zákazníci letos počítat s výrazně vyššími výdaji za energie, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat šéf hnutí ANO Andrej Babiš. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, dříve vykonával funkci premiéra a ministra financí. Očekávané rozhodnutí kandidovat na prezidenta dlouho odkládal, oznámil ho 30. října. O den později podpořilo jeho kandidaturu předsednictvo ANO. Přihlášku k volbám Babiš doložil podpisy 56 poslanců.

Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli vystoupil s novoročním projevem. Připomněl během něj třicet let existence České republiky a zhodnotil vývoj země. Český národ podle něj na sebe může být hrdý a neměl by se považovat za bezvýznamný. Zdravé sebevědomí i neztrácení naděje podle něj pomůžou zvládnout krize, ve kterých se nejen Česko ocitlo. Fiala také nastínil plán vlády na jejich řešení – škrty ve státních výdajích o 70 miliard korun, investice do obrany nebo pokračování v transformaci energetiky.

Zastavárny navzdory zdražování a energetické krizi za poslední rok registrují úbytek zákazníků. Některé prodávaly až o polovinu méně než před rokem, potvrdily České televizi oslovené podniky. Proměnila se ale jejich klientela. Do zastaváren zamířili více Ukrajinci, kteří tam sháněli vybavení, nebo řemeslníci, kterým zákazníci nezaplatili včas faktury.

Amerika se potýká se stále silnější drogovou krizí. Může za to ilegální opiát fentanyl. Loni podle odhadů způsobil celé dvě třetiny případů předávkování, jemuž podlehlo téměř 110 tisíc Američanů. Spojené státy přiznávají, že v potírání gangů pašeráků mají stále větší potíže.

Slovenská sněmovna odložila na čtvrtek odpoledne hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Příslušný návrh šéfa poslaneckého klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Michala Šipoše podpořila těsná většina sněmovny. Krizi ve vládní koalici způsobil loni v červnu mimo jiné balíček zákonů na podporu rodin, který ve sněmovně prošel za pomoci krajně pravicové části opozice, což pak vyústilo v odchod liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) z vlády. V úterý navíc označil ústavní soud hlavní část tohoto balíčku za protiústavní.

Třináct let pomáhá chudým lidem charitativní projekt Skutečný dárek organizace Člověk v tísni. Také letos reaguje na aktuální situaci – certifikáty se rozšířily o témata energetické krize i podporu Ukrajiny. Zatím dárci věnovali sedm milionů korun.

Británie v letošním roce poprvé v novodobé historii vypadne z desítky největších obchodních partnerů Německa. V nedávné době ji předstihla v žebříčku nejvýznamnějších obchodních partnerů Česká republika. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na analýzu německé rozvojové agentury Germany Trade and Invest (GTAI).

Psychiatr, spisovatel a řeckokatolický kněz Jaroslav Maxmilián Kašparů si myslí, že v adventní době je důležité se zastavit a ztišit, což ale může být kvůli několika krizím složité. V Interview ČT24 uvedl, že si přestáváme rozumět, ačkoliv pokud o něčem život je, tak jsou to právě vztahy.

Proti vládě Petra Fialy demonstrovaly v sobotu odpoledne na pražské Letné podle policie stovky lidí. Počet účastníků protestu uvedl kolem 16. hodiny policejní mluvčí Jan Daněk. Demonstranti si s sebou přinesli vlajky nebo hesla proti kabinetu Petra Fialy (ODS) či Spojeným státům americkým. Na akci, kterou pořádal spolek Národní rada obnovy, demonstrovali přítomní za nízké ceny energií a potravin nebo za snížení inflace. Podle zpravodaje ČTK od 14. hodiny, kdy protest odstartoval, počet demonstrujících postupně stoupal. Akce skončila po 17. hodině.

V nejbližších měsících bude téměř každý region na světě zápolit s nedostatkem nafty, tvrdí agentura Bloomberg. A to v době, kdy krize v zásobování téměř všech globálních trhů s energiemi zhoršila inflaci a utlumila ekonomický růst. Důsledky mohou být obrovské, upozornila agentura Bloomberg. Nejvíce může krize zasáhnout chudší státy. Komodity si nemůže dovolit dostatek třeba Srí Lanka, odhaduje agentura.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Během soboty mohou lidé přispět v podzimním kole celonárodní sbírky potravin. Letos se do ní zapojilo přes čtrnáct set obchodů. Trvanlivé a drogistické zboží ze sbírky poputuje do skladů potravinových bank, které pomáhají například seniorům, samoživitelkám, handicapovaným, rodinám v nouzi či dětem z dětských domovů.

Potravinová pomoc, azylové domy nebo nízkoprahová centra a další organizace poskytující podporu lidem v nouzi letos pozorují zvýšený zájem o některé své služby. Shodují se na tom ty, které ČT oslovila. Příčinou podle nich může být nejen nastupující zima, ale i růst cen energií. Další nárůst poptávky předpokládají v nadcházejících měsících.

Ve východoněmeckých městech, na území někdejší NDR, probíhají už od léta protesty. Nesouhlas vyjadřují někde stovky, jinde tisíce lidí. V posledních týdnech jich na shromáždění chodí spíše méně. Demonstrantům vadí vládní energetická politika, protiruské sankce i dodávky zbraní na Ukrajinu.

Geolog Václav Cílek v pořadu Události, komentáře uvedl, že situace se změnou klimatu časem dozraje do takové fáze, že lidé budou sami požadovat po vládách příslušné kroky k jeho zmírnění. Zakladatel iniciativy Fakta o klimatu Ondráš Přibyla zase ujistil, že lidstvo není na cestě přímého nárazu do klimatické katastrofy.

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová promluvila na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Hovořila o společném postupu vůči režimu ruského vůdce Vladimira Putina. Reagovala ale také na nedávnou vraždu dvou členů komunity LGBT+ v Bratislavě. Řekla, že je potřeba chránit svobodu slova například na sociálních sítích, ovšem i ta má mít podle ní své hranice.