NYT: Írán čelí hluboké energetické krizi, volí mezi obyvateli a průmyslem

Ačkoliv má Írán jedny z největších zásob zemního plynu a ropy na světě, ocitl se v poslední době v energetické nouzi. Vládní úřady jsou zavřené nebo fungují pouze omezeně, školy se uchýlily k dálkové výuce a průmyslové podniky přišly o dodávky elektřiny, následkem čehož se téměř zastavila výroba, napsal deník The New York Times (NYT), podle kterého prezident Masúd Pezeškján varoval, že problém dosáhl kritického bodu.

Za energetickou krizí stojí podle deníku letité protiíránské sankce, špatné řízení, stárnoucí infrastruktura i cílené útoky ze strany Izraele. Ten v únoru zlikvidoval v Íránu dva plynovody, v důsledku čehož byla tamní vláda nucena využít nouzové zásoby plynu, aby se vyhnula přerušení dodávek pro miliony lidí.

V červenci zvolený prezident Pezeškján konstatoval, že jeho vláda zdědila vyčerpanou zásobu energie, kterou nebyla schopna doplnit. V listopadu proto země začala přistupovat k dvouhodinovým plánovaným denním odstávkám elektřiny v obytných domech, ale ani to nestačilo.

K výpadkům energie nyní podle NYT dochází více méně náhodně a trvají déle. Minulý týden byly na dva dny zavřeny školy, univerzity, banky a vládní úřady ve všech 31 íránských provinciích kromě tří, aby se šetřilo energií.

Zatímco obyčejní Íránci byli naštvaní a průmysloví předáci varovali, že ztráty dosahují desítek miliard dolarů, prezident nemohl podle NYT nabídnout jiné řešení, než říci, že je mu to líto.

Volba mezi obyvateli a průmyslem

Deficit v množství plynu, který země potřebuje ke svému fungování, činí podle úředníků asi 350 milionů metrů krychlových denně. S klesajícími teplotami vzrostla poptávka a země byla nucena přistoupit k extrémním opatřením na příděl plynu.

Vláda v důsledku kritické situace stála podle NYT před složitou volbou. Buď musela přerušit dodávky plynu do obytných domů, nebo odstavit dodávky do elektráren starajících se o výrobu elektřiny. Rozhodla se pro druhou možnost, protože vypnutí plynu do obytných jednotek by znamenalo výrazné bezpečnostní riziko, jelikož by vedlo k odstřižení většiny Íránců od primárního zdroje tepla.

Zemní plyn tvoří asi sedmdesát procent íránských zdrojů energie, což je podle mezinárodních energetických studií mnohem více než ve Spojených státech a v Evropě. Vláda zavedla ambiciózní projekt odběru plynu do všech koutů země, včetně malých vesnic, a nyní je podle deníku asi devadesát procent íránských domácností odkázáno na plyn jako hlavní zdroj pro vytápění a vaření.

Vypnutí dodávek plynu do elektráren způsobilo, že sedmnáct z nich bylo do pátku zcela odstaveno a zbytek byl v provozu jen částečně. Státní energetická společnost Tavanir podle NYT varovala výrobce téměř všech komodit od oceli, skla až po potraviny, že se musí připravit na rozsáhlé výpadky elektřiny, které mohou trvat dny, nebo dokonce týdny.

Celebrity přesvědčují k šetření

The New York Times přináší svědectví některých obyvatel, kteří se každý den probouzejí s vědomím, že nevědí, zda budou moci poslat děti do školy nebo zda budou fungovat výtahy a semafory. Výpadky proudu podle nich ovlivňují každodenní život i pracovní činnost.

Prezident Pezeškján mezitím zahájil videokampaň s využitím úředníků i celebrit, která vyzývá Íránce, aby omezili spotřebu energie snížením teploty svých domovů alespoň o dva stupně. Videa ve státních sdělovacích prostředcích ukazovala, že prezidentský areál v noci nemá rozsvícená světla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 14 mminutami

„Najděte si své dítě.“ Íránci musí platit za pozůstatky, svědci mluví o pekle

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
před 29 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 36 mminutami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 51 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 3 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...