NYT: Írán čelí hluboké energetické krizi, volí mezi obyvateli a průmyslem

Ačkoliv má Írán jedny z největších zásob zemního plynu a ropy na světě, ocitl se v poslední době v energetické nouzi. Vládní úřady jsou zavřené nebo fungují pouze omezeně, školy se uchýlily k dálkové výuce a průmyslové podniky přišly o dodávky elektřiny, následkem čehož se téměř zastavila výroba, napsal deník The New York Times (NYT), podle kterého prezident Masúd Pezeškján varoval, že problém dosáhl kritického bodu.

Za energetickou krizí stojí podle deníku letité protiíránské sankce, špatné řízení, stárnoucí infrastruktura i cílené útoky ze strany Izraele. Ten v únoru zlikvidoval v Íránu dva plynovody, v důsledku čehož byla tamní vláda nucena využít nouzové zásoby plynu, aby se vyhnula přerušení dodávek pro miliony lidí.

V červenci zvolený prezident Pezeškján konstatoval, že jeho vláda zdědila vyčerpanou zásobu energie, kterou nebyla schopna doplnit. V listopadu proto země začala přistupovat k dvouhodinovým plánovaným denním odstávkám elektřiny v obytných domech, ale ani to nestačilo.

K výpadkům energie nyní podle NYT dochází více méně náhodně a trvají déle. Minulý týden byly na dva dny zavřeny školy, univerzity, banky a vládní úřady ve všech 31 íránských provinciích kromě tří, aby se šetřilo energií.

Zatímco obyčejní Íránci byli naštvaní a průmysloví předáci varovali, že ztráty dosahují desítek miliard dolarů, prezident nemohl podle NYT nabídnout jiné řešení, než říci, že je mu to líto.

Volba mezi obyvateli a průmyslem

Deficit v množství plynu, který země potřebuje ke svému fungování, činí podle úředníků asi 350 milionů metrů krychlových denně. S klesajícími teplotami vzrostla poptávka a země byla nucena přistoupit k extrémním opatřením na příděl plynu.

Vláda v důsledku kritické situace stála podle NYT před složitou volbou. Buď musela přerušit dodávky plynu do obytných domů, nebo odstavit dodávky do elektráren starajících se o výrobu elektřiny. Rozhodla se pro druhou možnost, protože vypnutí plynu do obytných jednotek by znamenalo výrazné bezpečnostní riziko, jelikož by vedlo k odstřižení většiny Íránců od primárního zdroje tepla.

Zemní plyn tvoří asi sedmdesát procent íránských zdrojů energie, což je podle mezinárodních energetických studií mnohem více než ve Spojených státech a v Evropě. Vláda zavedla ambiciózní projekt odběru plynu do všech koutů země, včetně malých vesnic, a nyní je podle deníku asi devadesát procent íránských domácností odkázáno na plyn jako hlavní zdroj pro vytápění a vaření.

Vypnutí dodávek plynu do elektráren způsobilo, že sedmnáct z nich bylo do pátku zcela odstaveno a zbytek byl v provozu jen částečně. Státní energetická společnost Tavanir podle NYT varovala výrobce téměř všech komodit od oceli, skla až po potraviny, že se musí připravit na rozsáhlé výpadky elektřiny, které mohou trvat dny, nebo dokonce týdny.

Celebrity přesvědčují k šetření

The New York Times přináší svědectví některých obyvatel, kteří se každý den probouzejí s vědomím, že nevědí, zda budou moci poslat děti do školy nebo zda budou fungovat výtahy a semafory. Výpadky proudu podle nich ovlivňují každodenní život i pracovní činnost.

Prezident Pezeškján mezitím zahájil videokampaň s využitím úředníků i celebrit, která vyzývá Íránce, aby omezili spotřebu energie snížením teploty svých domovů alespoň o dva stupně. Videa ve státních sdělovacích prostředcích ukazovala, že prezidentský areál v noci nemá rozsvícená světla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britská královská rodina je otevřenější, podle kritiků ale bohatne

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.
před 1 mminutou

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, napsala agentury Reuters s odvoláním na prohlášení kambodžského ministerstva obrany. Dohodě předcházelo třídenní jednání zástupců obou zemí. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal přes 40 obětí.
05:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Kyjevě se ozvala série výbuchů, píší agentury

Série silných výbuchů se v sobotu v brzkých ranních hodinách ozvala v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. S odvoláním na místní úřady o tom informovaly agentury Reuters a AFP. Ve městě byla aktivovaná protivzdušná obrana. Úřady varovaly před ruskými raketami a drony i mimo ukrajinskou metropoli. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Izrael jako první stát na světě uznal nezávislost Somalilandu

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
před 12 hhodinami
Načítání...