NYT: Írán čelí hluboké energetické krizi, volí mezi obyvateli a průmyslem

Ačkoliv má Írán jedny z největších zásob zemního plynu a ropy na světě, ocitl se v poslední době v energetické nouzi. Vládní úřady jsou zavřené nebo fungují pouze omezeně, školy se uchýlily k dálkové výuce a průmyslové podniky přišly o dodávky elektřiny, následkem čehož se téměř zastavila výroba, napsal deník The New York Times (NYT), podle kterého prezident Masúd Pezeškján varoval, že problém dosáhl kritického bodu.

Za energetickou krizí stojí podle deníku letité protiíránské sankce, špatné řízení, stárnoucí infrastruktura i cílené útoky ze strany Izraele. Ten v únoru zlikvidoval v Íránu dva plynovody, v důsledku čehož byla tamní vláda nucena využít nouzové zásoby plynu, aby se vyhnula přerušení dodávek pro miliony lidí.

V červenci zvolený prezident Pezeškján konstatoval, že jeho vláda zdědila vyčerpanou zásobu energie, kterou nebyla schopna doplnit. V listopadu proto země začala přistupovat k dvouhodinovým plánovaným denním odstávkám elektřiny v obytných domech, ale ani to nestačilo.

K výpadkům energie nyní podle NYT dochází více méně náhodně a trvají déle. Minulý týden byly na dva dny zavřeny školy, univerzity, banky a vládní úřady ve všech 31 íránských provinciích kromě tří, aby se šetřilo energií.

Zatímco obyčejní Íránci byli naštvaní a průmysloví předáci varovali, že ztráty dosahují desítek miliard dolarů, prezident nemohl podle NYT nabídnout jiné řešení, než říci, že je mu to líto.

Volba mezi obyvateli a průmyslem

Deficit v množství plynu, který země potřebuje ke svému fungování, činí podle úředníků asi 350 milionů metrů krychlových denně. S klesajícími teplotami vzrostla poptávka a země byla nucena přistoupit k extrémním opatřením na příděl plynu.

Vláda v důsledku kritické situace stála podle NYT před složitou volbou. Buď musela přerušit dodávky plynu do obytných domů, nebo odstavit dodávky do elektráren starajících se o výrobu elektřiny. Rozhodla se pro druhou možnost, protože vypnutí plynu do obytných jednotek by znamenalo výrazné bezpečnostní riziko, jelikož by vedlo k odstřižení většiny Íránců od primárního zdroje tepla.

Zemní plyn tvoří asi sedmdesát procent íránských zdrojů energie, což je podle mezinárodních energetických studií mnohem více než ve Spojených státech a v Evropě. Vláda zavedla ambiciózní projekt odběru plynu do všech koutů země, včetně malých vesnic, a nyní je podle deníku asi devadesát procent íránských domácností odkázáno na plyn jako hlavní zdroj pro vytápění a vaření.

Vypnutí dodávek plynu do elektráren způsobilo, že sedmnáct z nich bylo do pátku zcela odstaveno a zbytek byl v provozu jen částečně. Státní energetická společnost Tavanir podle NYT varovala výrobce téměř všech komodit od oceli, skla až po potraviny, že se musí připravit na rozsáhlé výpadky elektřiny, které mohou trvat dny, nebo dokonce týdny.

Celebrity přesvědčují k šetření

The New York Times přináší svědectví některých obyvatel, kteří se každý den probouzejí s vědomím, že nevědí, zda budou moci poslat děti do školy nebo zda budou fungovat výtahy a semafory. Výpadky proudu podle nich ovlivňují každodenní život i pracovní činnost.

Prezident Pezeškján mezitím zahájil videokampaň s využitím úředníků i celebrit, která vyzývá Íránce, aby omezili spotřebu energie snížením teploty svých domovů alespoň o dva stupně. Videa ve státních sdělovacích prostředcích ukazovala, že prezidentský areál v noci nemá rozsvícená světla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
13:39Aktualizovánopřed 2 mminutami

Podezřelým z útoků na německé rozvodny je klimatický aktivista

Podezřelým ze sabotáže na objektech energetické infrastruktury v Německu je klimatický aktivista, informoval spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Policie po osmačtyřicetiletém muži z Gevelsbergu v Severním Porýní-Vestfálsku pátrá. Dobrindt útoky na elektrické rozvodny na několika místech Německa z posledních dnů označil za projev „klimatického extremismu“.
06:21Aktualizovánopřed 23 mminutami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět. Ruský dron zasáhl přímo pracovnu šéfa SBU, který v ní ale v tu chvíli zrovna nebyl, napsal server Ukrajinska pravda. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil útok za „významnou eskalaci“ války, kterou Rusko proti Ukrajině vede pátým rokem.
15:11Aktualizovánopřed 57 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet, hlásí přes třináct set mrtvých. Nepál dál pohřešuje více než pět tisíc lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
10:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezi litevskými politiky roste nespokojenost s pomalým sbližováním s Pekingem

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.
před 1 hhodinou

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.