Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.
Čtvrtina aut na norských silnicích už jezdí čistě na elektřinu a jejich podíl ještě poroste. Loni elektromobily představovaly devět z deseti prodaných aut. „Norsko bude první zemí světa, která vymaže benzinová a naftová auta z trhu nových vozů,“ je přesvědčena předsedkyně norské asociace elektromobilů Christina Buová.
Země, která bohatne na prodeji ropy a zemního plynu, uvalila na prodej benzinových a naftových vozů vysoké daně. Elektromobily oproti tomu mají výjimku na dovozní cla i daň z prodeje.
Podobná situace panuje i v Dánsku, kde polovinu nových aut pohání elektřina. I tady nákup benzinových a dieselových vozů stát vysoce zdanil. „Pokud se dnes poohlížíte po novém autu s rozpočtem kolem devíti set tisíc korun, musíte vzít v potaz i elektromobily,“ uvedl ekonom Ilyas Dogru ze společnosti United Danish Motor Owners.
Podle ředitele Norské silniční federace Oyvinda Solberga Thorsena úřady musí být opatrné, aby nerušily pobídky, které lidi motivují k výměně aut za elektrická. „To je mimořádně důležité,“ zdůraznil Thorsen.
Prodejci i zákazníci si to dobře uvědomují. Vidí, jak to vypadá v zemích, kde tolik výhod a výjimek pro elektromobily neexistuje. „V jižní Evropě kolem elektromobilů zdaleka nepanuje takové nadšení jako v Dánsku a Norsku,“ podotkl ředitel prodeje jednoho autosalonu Pierre Iversen.
Čína je napřed
Jak se prodejům elektromobilů bez pobídek daří, je vidět například v Německu, které je před časem omezilo. Tamní automobilky dlouho vývoj zejména levnějších elektromobilů zanedbávaly a jejich místo postupně zabíral čínský dovoz.
Nyní se hovoří o krizi automobilového průmyslu. „Potřebujeme podpořit elektromobilitu. To znamená včetně bonusů a možností pro nízkopříjmové zákazníky, kteří uvažují o koupi nového auta,“ uvedla Barbara Reschová z odborové organizace IG Metall Baden Wurttemberg.
Problémy však nemají jen místní výrobci. Propouštět budou i evropské továrny Fordu. Jen v Německu a Velké Británii přijdou o práci asi čtyři tisíce lidí. „Konkurence je mnohem agresivnější a my se přeorientovali na elektromobily. Jenže zájem zákazníků o elektrická vozidla neodpovídal našim předpokladům,“ poznamenala ředitelka britské a irské pobočky Fordu Lisa Brankinová.
„Evropa udělala chybu hned na začátku. Nám tu chyběla jakákoli analýza toho, co bude třeba, abychom mohli úspěšně přejít k elektromobilitě, to znamená zajistit si potřebné zdroje surovin pro výrobu elektromobilů, aby mohly být cenově dostupné, a vytvořit také patřičné podmínky pro zákazníky, aby se stalo výhodným je kupovat a provozovat,“ poznamenal šéfredaktor serveru Autotablet.cz Vladimír Rybecký s tím, že elektroauta kupují hlavně firmy.
Rybecký si nemyslí, že pobídky států včetně Česka jsou dobré. „Je to nefér, podporuje se prodej aut, která kupuje jen omezená klientela. Není to správná cesta, mnohem praktičtější je to, co se praktikuje v Norsku nebo v Dánsku – přijít s daňovými úlevami a vytvořit patřičné podmínky, aby se pro zákazníky elektromobilita stala zajímavou,“ míní expert.
Evropská unie se zavázala, že po roce 2035 už na jejím území nebude možné zakoupit vozy se spalovacím motorem. Otázkou je, nakolik se v té době na prodejích nových vozů budou podílet evropští výrobci.
