Netrestejte automobilky za to, že prodávají málo elektromobilů, vyzývají státy Unii

8 minut
Studio ČT24: Ředitel Sdružení automobilového průmyslu Petzl o sankcích
Zdroj: ČT24

Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzývají Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Vyplývá to z takzvaného non-paperu, tedy neformálního dokumentu, který Praha a Řím představí na čtvrtečním jednání unijních ministrů průmyslu v Bruselu a který má k dispozici ČTK.

„Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU,“ stojí ve dvoustránkovém materiálu, který podpořily rovněž Rakousko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Česko se svým návrhem již v říjnu obeslalo jednotlivé evropské země a následně se shodlo na společném postupu s Itálií. Praha a Řím chtějí zabránit tomu, aby evropské automobilky musely od příštího roku platit pokuty za to, že v prodejích nových vozů nebude dostatečný podíl elektromobilů.

Podle některých expertů není o elektromobily takový zájem, jak se původně očekávalo, protože jednotlivé země nevytvořily příznivé podmínky pro jejich používání. Kritici postupu Bruselu rovněž tvrdí, že když budou muset automobilky pokuty platit, nebudou mít peníze na investice do rozvoje nových elektromobilů. Se zrušením sankcí v příštím roce nemá problém ani Německo, řekl již na začátku listopadu český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na čtvrtečním zasedání Česko zastupuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

„Současné cíle pro osobní automobily, které mají být vymáhány od roku 2025, znamenají riziko uložení pokut výrobcům, kteří nejsou schopni splnit tyto přísné požadavky kvůli zpomalujícímu se přechodu na elektromobily. Takové sankce by vážně omezily schopnost průmyslu reinvestovat do inovací a rozvoje, což by poškodilo konkurenceschopnost Evropy na globální scéně,“ uvádí se ve společné česko-italském dokumentu.

„Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) na tyto obavy upozornila a my podporujeme potřebu naléhavých vhodných opatření a dostatečných finančních prostředků na úrovni EU, včetně případného krátkodobého balíčku, který by usnadnil spravedlivou transformaci, jež nebude dále podkopávat evropskou konkurenceschopnost,“ dodává non-paper.

„Sankce jsou nesmyslné,“ říká ředitel sdružení

Aby kvótu o dodávání elektroaut automobilky splnily, musely by do konce příštího roku na trh umístit přes milion vozidel. „Kdyby nedosáhly předepsaných kvót, platily by pokutu v objemu až šestnácti miliard,“ popsal ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

„Všechny firmy automotivu napříč celou Evropou vydají za rok celkem asi šedesát miliard do vědy a výzkumu elektromobilů. Hrozí, že by kvůli sankci přišly o velkou část těchto peněz,“ upozornil. To je podle něj v situaci, kdy na tomto poli musí Evropa soutěžit s Čínou, naprosto nesmyslné.

A co se zákazem spalovacích motorů?

Česko chce podle ministra Kupky usilovat také o odložení platnosti zákazu spalovacích motorů u nově prodávaných aut, který má platit od roku 2035 a vznikal i za českého předsednictví v Radě EU. Evropská unie by měla nastavení tohoto cíle zhodnotit v roce 2026, podle Kupky chce tuzemsko diskusi vést už v příštím roce. I o tomto požadavku hovoří společná iniciativa Itálie a Česka pro čtvrteční jednání.

„Očekává se, že Evropská komise do roku 2025 zveřejní zprávu o pokroku v zavádění osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, o dopadu na zaměstnanost a o stavu infrastruktury pro dobíjení a tankování. Vyzýváme Komisi, aby tuto zprávu předložila co nejdříve, aby odrážela realitu na trhu a poskytla průmyslu potřebný čas na přizpůsobení,“ píše se ve společné výzvě.

Posouzení norem emisí CO2 pro nová osobní vozidla a nová lehká užitková vozidla je podle iniciativy „naléhavě nutné, aby byla zachována konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a aby se zabránilo odlivu investic z výzkumu a vývoje zelených technologií“. „Proto je třeba co nejdříve předložit zprávu o pokroku a komplexní zhodnocení, přičemž revizi by měla Komise navrhnout ještě v roce 2025,“ říká výzva.

Česko chce non-paper představit jak tento čtvrtek na jednání ministrů průmyslu, tak příští čtvrtek na schůzce unijních ministrů dopravy.

Krizi automobilového průmyslu se chce osobně věnovat von der Leyenová

Staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že se hodlá osobně věnovat agendě automobilového průmyslu a problémům, kterým nyní automobilky čelí. Evropský automobilový průmysl prochází krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech. Von der Leyenová vede Komisi od roku 2019, nedávno byla zvolena na dalších pět let.

„Povedu strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě. Dialog a jeho pokračování budou pod mým vedením. Společně se musíme ujistit, že automobily se i nadále budou vyrábět v Evropě,“ uvedla šéfka Komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 17 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 17 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...