Netrestejte automobilky za to, že prodávají málo elektromobilů, vyzývají státy Unii

Nahrávám video

Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzývají Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Vyplývá to z takzvaného non-paperu, tedy neformálního dokumentu, který Praha a Řím představí na čtvrtečním jednání unijních ministrů průmyslu v Bruselu a který má k dispozici ČTK.

„Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU,“ stojí ve dvoustránkovém materiálu, který podpořily rovněž Rakousko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Česko se svým návrhem již v říjnu obeslalo jednotlivé evropské země a následně se shodlo na společném postupu s Itálií. Praha a Řím chtějí zabránit tomu, aby evropské automobilky musely od příštího roku platit pokuty za to, že v prodejích nových vozů nebude dostatečný podíl elektromobilů.

Podle některých expertů není o elektromobily takový zájem, jak se původně očekávalo, protože jednotlivé země nevytvořily příznivé podmínky pro jejich používání. Kritici postupu Bruselu rovněž tvrdí, že když budou muset automobilky pokuty platit, nebudou mít peníze na investice do rozvoje nových elektromobilů. Se zrušením sankcí v příštím roce nemá problém ani Německo, řekl již na začátku listopadu český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na čtvrtečním zasedání Česko zastupuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

„Současné cíle pro osobní automobily, které mají být vymáhány od roku 2025, znamenají riziko uložení pokut výrobcům, kteří nejsou schopni splnit tyto přísné požadavky kvůli zpomalujícímu se přechodu na elektromobily. Takové sankce by vážně omezily schopnost průmyslu reinvestovat do inovací a rozvoje, což by poškodilo konkurenceschopnost Evropy na globální scéně,“ uvádí se ve společné česko-italském dokumentu.

„Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) na tyto obavy upozornila a my podporujeme potřebu naléhavých vhodných opatření a dostatečných finančních prostředků na úrovni EU, včetně případného krátkodobého balíčku, který by usnadnil spravedlivou transformaci, jež nebude dále podkopávat evropskou konkurenceschopnost,“ dodává non-paper.

„Sankce jsou nesmyslné,“ říká ředitel sdružení

Aby kvótu o dodávání elektroaut automobilky splnily, musely by do konce příštího roku na trh umístit přes milion vozidel. „Kdyby nedosáhly předepsaných kvót, platily by pokutu v objemu až šestnácti miliard,“ popsal ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

„Všechny firmy automotivu napříč celou Evropou vydají za rok celkem asi šedesát miliard do vědy a výzkumu elektromobilů. Hrozí, že by kvůli sankci přišly o velkou část těchto peněz,“ upozornil. To je podle něj v situaci, kdy na tomto poli musí Evropa soutěžit s Čínou, naprosto nesmyslné.

A co se zákazem spalovacích motorů?

Česko chce podle ministra Kupky usilovat také o odložení platnosti zákazu spalovacích motorů u nově prodávaných aut, který má platit od roku 2035 a vznikal i za českého předsednictví v Radě EU. Evropská unie by měla nastavení tohoto cíle zhodnotit v roce 2026, podle Kupky chce tuzemsko diskusi vést už v příštím roce. I o tomto požadavku hovoří společná iniciativa Itálie a Česka pro čtvrteční jednání.

„Očekává se, že Evropská komise do roku 2025 zveřejní zprávu o pokroku v zavádění osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, o dopadu na zaměstnanost a o stavu infrastruktury pro dobíjení a tankování. Vyzýváme Komisi, aby tuto zprávu předložila co nejdříve, aby odrážela realitu na trhu a poskytla průmyslu potřebný čas na přizpůsobení,“ píše se ve společné výzvě.

Posouzení norem emisí CO2 pro nová osobní vozidla a nová lehká užitková vozidla je podle iniciativy „naléhavě nutné, aby byla zachována konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a aby se zabránilo odlivu investic z výzkumu a vývoje zelených technologií“. „Proto je třeba co nejdříve předložit zprávu o pokroku a komplexní zhodnocení, přičemž revizi by měla Komise navrhnout ještě v roce 2025,“ říká výzva.

Česko chce non-paper představit jak tento čtvrtek na jednání ministrů průmyslu, tak příští čtvrtek na schůzce unijních ministrů dopravy.

Krizi automobilového průmyslu se chce osobně věnovat von der Leyenová

Staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že se hodlá osobně věnovat agendě automobilového průmyslu a problémům, kterým nyní automobilky čelí. Evropský automobilový průmysl prochází krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech. Von der Leyenová vede Komisi od roku 2019, nedávno byla zvolena na dalších pět let.

„Povedu strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě. Dialog a jeho pokračování budou pod mým vedením. Společně se musíme ujistit, že automobily se i nadále budou vyrábět v Evropě,“ uvedla šéfka Komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 9 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 17 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled