Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzývají Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Vyplývá to z takzvaného non-paperu, tedy neformálního dokumentu, který Praha a Řím představí na čtvrtečním jednání unijních ministrů průmyslu v Bruselu a který má k dispozici ČTK.
Netrestejte automobilky za to, že prodávají málo elektromobilů, vyzývají státy Unii
„Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU,“ stojí ve dvoustránkovém materiálu, který podpořily rovněž Rakousko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.
Česko se svým návrhem již v říjnu obeslalo jednotlivé evropské země a následně se shodlo na společném postupu s Itálií. Praha a Řím chtějí zabránit tomu, aby evropské automobilky musely od příštího roku platit pokuty za to, že v prodejích nových vozů nebude dostatečný podíl elektromobilů.
Podle některých expertů není o elektromobily takový zájem, jak se původně očekávalo, protože jednotlivé země nevytvořily příznivé podmínky pro jejich používání. Kritici postupu Bruselu rovněž tvrdí, že když budou muset automobilky pokuty platit, nebudou mít peníze na investice do rozvoje nových elektromobilů. Se zrušením sankcí v příštím roce nemá problém ani Německo, řekl již na začátku listopadu český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na čtvrtečním zasedání Česko zastupuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
„Současné cíle pro osobní automobily, které mají být vymáhány od roku 2025, znamenají riziko uložení pokut výrobcům, kteří nejsou schopni splnit tyto přísné požadavky kvůli zpomalujícímu se přechodu na elektromobily. Takové sankce by vážně omezily schopnost průmyslu reinvestovat do inovací a rozvoje, což by poškodilo konkurenceschopnost Evropy na globální scéně,“ uvádí se ve společné česko-italském dokumentu.
„Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) na tyto obavy upozornila a my podporujeme potřebu naléhavých vhodných opatření a dostatečných finančních prostředků na úrovni EU, včetně případného krátkodobého balíčku, který by usnadnil spravedlivou transformaci, jež nebude dále podkopávat evropskou konkurenceschopnost,“ dodává non-paper.
A co se zákazem spalovacích motorů?
Česko chce podle ministra Kupky usilovat také o odložení platnosti zákazu spalovacích motorů u nově prodávaných aut, který má platit od roku 2035 a vznikal i za českého předsednictví v Radě EU. Evropská unie by měla nastavení tohoto cíle zhodnotit v roce 2026, podle Kupky chce tuzemsko diskusi vést už v příštím roce. I o tomto požadavku hovoří společná iniciativa Itálie a Česka pro čtvrteční jednání.
„Očekává se, že Evropská komise do roku 2025 zveřejní zprávu o pokroku v zavádění osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel s nulovými a nízkými emisemi, o dopadu na zaměstnanost a o stavu infrastruktury pro dobíjení a tankování. Vyzýváme Komisi, aby tuto zprávu předložila co nejdříve, aby odrážela realitu na trhu a poskytla průmyslu potřebný čas na přizpůsobení,“ píše se ve společné výzvě.
Posouzení norem emisí CO2 pro nová osobní vozidla a nová lehká užitková vozidla je podle iniciativy „naléhavě nutné, aby byla zachována konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a aby se zabránilo odlivu investic z výzkumu a vývoje zelených technologií“. „Proto je třeba co nejdříve předložit zprávu o pokroku a komplexní zhodnocení, přičemž revizi by měla Komise navrhnout ještě v roce 2025,“ říká výzva.
Česko chce non-paper představit jak tento čtvrtek na jednání ministrů průmyslu, tak příští čtvrtek na schůzce unijních ministrů dopravy.
Krizi automobilového průmyslu se chce osobně věnovat von der Leyenová
Staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že se hodlá osobně věnovat agendě automobilového průmyslu a problémům, kterým nyní automobilky čelí. Evropský automobilový průmysl prochází krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech. Von der Leyenová vede Komisi od roku 2019, nedávno byla zvolena na dalších pět let.
„Povedu strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě. Dialog a jeho pokračování budou pod mým vedením. Společně se musíme ujistit, že automobily se i nadále budou vyrábět v Evropě,“ uvedla šéfka Komise.
