EU zavádí prozatímní cla na dovoz čínských elektromobilů

EU zavádí prozatímní cla až 37,6 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila Evropská komise. Cla platí od pátku 5. července dodatečně k existujícímu desetiprocentnímu. Spolupracující automobilky budou platit méně. O konečných clech budou státy hlasovat v říjnu. Čínské ministerstvo obchodu však vyjádřilo naději, že se podaří dosáhnout dohody. Německá automobilka Volkswagen cla kritizuje a varuje, že evropský automobilový průmysl neposílí.

Evropská komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. „Devět měsíců po zahájení antisubvenčního řízení, uvalila Evropská komise prozatímní vyrovnávací cla na dovoz bateriových elektromobilů (BEV) z Číny. Na základě vyšetřování dospěla Komise k závěru, že hodnotový řetězec BEV v Číně těží z nespravedlivých dotací, které pro výrobce BEV v EU představují hrozbu hospodářské újmy,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

„Tato prozatímní cla budou platná od 5. července po dobu nejvýše čtyř měsíců. V tomto časovém rámci musí být přijato konečné rozhodnutí o konečných clech prostřednictvím hlasování členských států EU,“ dodala EK. Následně by podle ní přijatá cla platila pět let.

Některé automobilky už v reakci na zavedení prozatímních cel a tím i zdražení dovozu aut přesouvají nebo chtějí přesunout výrobu elektromobilů z Číny. Jak uvedl zpravodaj České televize Petr Obrovský, výrobu částečně přesouvá třeba švédská automobilka Volvo, a to do závodu nedaleko belgického Gentu. Čínská BYD pak jedná o vybudování nové výrobny v Maďarsku, dodal Obrovský.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Obrovský k zavedení cel na čínské elektromobily
Zdroj: ČT24

Evropská komise stanovila individuální cla, která budou v případě čínské automobilky BYD činit 17,4 procenta, u automobilky Geely 19,9 procenta a u automobilky SAIC pak 37,6 procenta.

Ostatní výrobci elektroaut v Číně, kteří spolupracovali při vyšetřování, podléhají clu 20,8 procenta. Clo pro ostatní nespolupracující společnosti je 37,6 procenta. „Ve srovnání se sazbami zveřejněnými 12. června byla prozatímní cla upravena mírně dolů na základě připomínek k přesnosti výpočtů předložených zúčastněnými stranami,“ uvedla Evropská komise.

Německé automobilky jsou proti

Proti uvalení dodatečných cel se ozývá zejména Německo, jehož automobilky loni třetinu prodeje uplatnily na čínském trhu. „Plánovaná cla ztíží úspěšný rozvoj elektromobility, a tím i dekarbonizaci a dosažení cílů ve snižování emisí CO2 stanovených klimatickou dohodou z Paříže, k nimž se v rámci Zelené dohody zavázal i německý automobilový průmysl. Navíc poškozují evropské spotřebitele i evropské podniky. Nejsou proto v zájmu Evropské unie,“ stojí v prohlášení, kterým na Evropskou komisi (EK) apeluje německý Svaz automobilového průmyslu (VDA).

Podle svazu by Evropská komise měla od oznámených cel upustit a „najít s Čínou řešení pomocí jednání“. Instituce na obou stranách by měly plnit své závazky a „vytvářet spravedlivé konkurenční podmínky pro všechny hospodářské subjekty, které slouží cílům (ekologické) transformace“, žádá dále svaz.

„Načasování rozhodnutí Evropské komise škodí současné slabé poptávce po elektroautech v Německu a Evropě. Negativní dopady tohoto rozhodnutí převažují nad jakýmkoli přínosem pro evropský, a zejména německý automobilový průmysl,“ reagoval mluvčí největšího evropského výrobce automobilů Volkswagen.

Podle odhadů banky HSBC vytvářejí němečtí výrobci automobilů 20 až 23 procent svých globálních zisků právě v Číně. Navíc významná část automobilů dovážených do EU z Číny pochází od evropských výrobců. Podle dřívější analýzy Reuters by případná čínská odveta dopadla především na firmy Mercedes-Benz, BMW, Volkswagen, Porsche a Ferrari.

Čínské elektromobily zvýhodňuje cena i státní subvence

Automobilky se v důsledku zavedení cel připravují na nové náklady v řádu miliard dolarů. Podle analytiků by takové opatření mohlo zpomalit jejich evropskou expanzi.

Čínské elektromobily bodují v Evropě zejména výhodnou cenou, bohatou výbavou i nápaditým designem. Jedním z důvodů, proč nyní mohou čínské podniky nabízet kvalitní vozy za dostupné ceny, jsou pravidla pro vstup zahraničních podniků na čínský trh.

Zahraničí automobilky se podle nich musejí spojovat s čínskými podniky, které tak získávají klíčové know-how v oblasti výroby aut. Výraznou roli hrají také státní subvence. Podle údajů Evropské komise jsou ceny čínských elektromobilů v důsledku státních subvencí zhruba o dvacet procent nižší než u modelů vyrobených v EU.

Konkurenční hrozba, a hlavně subvence poskytované čínskou vládou tak přiměla Spojené státy a Evropskou unii k zavedení cel. Spojené státy oznámily už v květnu, že zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny z pětadvaceti na sto procent.

Čína sází na Německo

V Evropské unii budou o zavedení prozatímních cel v příštích dvou dnech hlasovat jednotlivé členské státy písemně, a to prostou většinou. Toto hlasování nicméně není právně závazné, má jen poradní funkci. Mezitím budou i nadále probíhat debaty s čínskou vládou, ale i diskuse s jednotlivými státy nynější sedmadvacítky.

„Bude záležet na tom, zda Čína nabídne nějaké ústupky, například by mohla slíbit, že její obchodní politika bude transparentnější, nebo by mohla dotace alespoň zčásti odstranit, protože čínská podpora se týká celé řady věcí, například levných pozemků či dodávek surovin vzácných zemin. To by ale vyžadovalo rozhodnutí na politické úrovni, což není v tuto chvíli příliš pravděpodobné,“ shrnula zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Čína podle ní spíše sází na to, že se jí podaří přesvědčit některé evropské státy, aby cla zablokovaly. Zejména míří právě na Německo.

Čína opakovaně vyzvala EU ke zrušení cel a vyjádřila ochotu jednat. Peking se nechce zaplést do další celní války, protože ho stále tíží americká cla, která na jeho zboží uvalila administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tvrdí, že pokud celní válka nastala, podnikne všechny kroky na ochranu čínských firem.

Odvetná opatření

Peking v červnu zahájil vyšetřování možného dumpingu ze strany dovozců vepřového z EU. Podle Reuters jde pravděpodobně o jednu z možných odvet proti clům na eletromobily. Už v lednu Čína zahájila vyšetřování dovozců brandy z EU, i zde se hovořilo o možné souvislosti se cly na elektromobily.

Mluvčí čínského ministerstva obchodu uvedl, že do čtvrtka se konalo množství konzultací na technické úrovni mezi Čínou a EU. „Stále máme čtyřměsíční okno před arbitráží a doufáme, že evropská a čínská strana se posunou stejným směrem, prokážou upřímnost, a konzultační proces se díky tomu co nejdříve pohne kupředu,“ prohlásil mluvčí.

Zároveň dodal, že Čína odmítá, že by nespravedlivě dotovala své výrobce elektromobilů. Připomněl také, že řada členských států aktuální protisubvenční opatření odmítá. „Čína doufá, že EU vyslyší výzvy členských států a povede konzultace racionálně a pragmaticky a vyhne se vyrovnávacím opatřením, která by poškodila vzájemnou spolupráci a společný rozvoj automobilového průmyslu v Číně a EU,“ konstatoval.

Podle mnohých komentářů přibývající protekcionistické kroky EU vyvolávají protiopatření ze strany Číny. I evropské automobilky se nyní obávají odvety. Podle eurokomisaře pro obchod Valdise Dombrovskise ale neexistuje žádný důvod, aby Čína odvetná opatření nyní zavedla. Dombrovskis to řekl v rozhovoru s agenturou Bloomberg.

Čínská automobilka Nio již v reakci na zavedení cel uvedla, že by mohla upravit ceny svých vozů v Evropě. Společnost nicméně doufá, že se podaří s EU dosáhnout dohody ještě předtím, než by měla být od listopadu zavedena cla definitivní.

Rozhodne se v říjnu, Česko o otázce jedná

O konečných clech budou státy totiž hlasovat v říjnu. Jejich zavedení by mohlo být zablokováno jen v případě, že by proti nim hlasovala takzvaná kvalifikovaná většina, tedy nejméně patnáct zemí, které představují 65 procent obyvatel EU.

Francie, Itálie a Španělsko, tedy země, ve kterých žije celkem čtyřicet procent obyvatel EU, sdělily, že by cla podpořily. „Evropa se musí bránit, pokud jsou naše firmy poškozovány a nekonkurují si za rovných podmínek,“ uvedlo španělské ministerstvo hospodářství.

Česko zatím o této otázce jedná, stejně jako Řecko, Irsko a Polsko, napsala agentura Reuters. Belgie má jen prozatímní vládu a nizozemská vláda se utvořila teprve tento týden.

České Sdružení automobilového průmyslu, které zastupuje tuzemské automobilky, cla hodnotí negativně. Jako důvod uvádí fakt, že více než devadesát procent klíčových materiálů pro výrobu elektrických vozidel i samotné baterie dováží evropské automobilky z Číny. Zvýšení cen těchto importů nebo jejich blokace by byly pro domácí výrobce velkým problémem z hlediska plnění ambiciózních plánů EU snižovat množství oxidu uhličitého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...