EU zavádí prozatímní cla na dovoz čínských elektromobilů

EU zavádí prozatímní cla až 37,6 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila Evropská komise. Cla platí od pátku 5. července dodatečně k existujícímu desetiprocentnímu. Spolupracující automobilky budou platit méně. O konečných clech budou státy hlasovat v říjnu. Čínské ministerstvo obchodu však vyjádřilo naději, že se podaří dosáhnout dohody. Německá automobilka Volkswagen cla kritizuje a varuje, že evropský automobilový průmysl neposílí.

Evropská komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. „Devět měsíců po zahájení antisubvenčního řízení, uvalila Evropská komise prozatímní vyrovnávací cla na dovoz bateriových elektromobilů (BEV) z Číny. Na základě vyšetřování dospěla Komise k závěru, že hodnotový řetězec BEV v Číně těží z nespravedlivých dotací, které pro výrobce BEV v EU představují hrozbu hospodářské újmy,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

„Tato prozatímní cla budou platná od 5. července po dobu nejvýše čtyř měsíců. V tomto časovém rámci musí být přijato konečné rozhodnutí o konečných clech prostřednictvím hlasování členských států EU,“ dodala EK. Následně by podle ní přijatá cla platila pět let.

Některé automobilky už v reakci na zavedení prozatímních cel a tím i zdražení dovozu aut přesouvají nebo chtějí přesunout výrobu elektromobilů z Číny. Jak uvedl zpravodaj České televize Petr Obrovský, výrobu částečně přesouvá třeba švédská automobilka Volvo, a to do závodu nedaleko belgického Gentu. Čínská BYD pak jedná o vybudování nové výrobny v Maďarsku, dodal Obrovský.

6 minut
Zpravodaj ČT Obrovský k zavedení cel na čínské elektromobily
Zdroj: ČT24

Evropská komise stanovila individuální cla, která budou v případě čínské automobilky BYD činit 17,4 procenta, u automobilky Geely 19,9 procenta a u automobilky SAIC pak 37,6 procenta.

Ostatní výrobci elektroaut v Číně, kteří spolupracovali při vyšetřování, podléhají clu 20,8 procenta. Clo pro ostatní nespolupracující společnosti je 37,6 procenta. „Ve srovnání se sazbami zveřejněnými 12. června byla prozatímní cla upravena mírně dolů na základě připomínek k přesnosti výpočtů předložených zúčastněnými stranami,“ uvedla Evropská komise.

Německé automobilky jsou proti

Proti uvalení dodatečných cel se ozývá zejména Německo, jehož automobilky loni třetinu prodeje uplatnily na čínském trhu. „Plánovaná cla ztíží úspěšný rozvoj elektromobility, a tím i dekarbonizaci a dosažení cílů ve snižování emisí CO2 stanovených klimatickou dohodou z Paříže, k nimž se v rámci Zelené dohody zavázal i německý automobilový průmysl. Navíc poškozují evropské spotřebitele i evropské podniky. Nejsou proto v zájmu Evropské unie,“ stojí v prohlášení, kterým na Evropskou komisi (EK) apeluje německý Svaz automobilového průmyslu (VDA).

Podle svazu by Evropská komise měla od oznámených cel upustit a „najít s Čínou řešení pomocí jednání“. Instituce na obou stranách by měly plnit své závazky a „vytvářet spravedlivé konkurenční podmínky pro všechny hospodářské subjekty, které slouží cílům (ekologické) transformace“, žádá dále svaz.

„Načasování rozhodnutí Evropské komise škodí současné slabé poptávce po elektroautech v Německu a Evropě. Negativní dopady tohoto rozhodnutí převažují nad jakýmkoli přínosem pro evropský, a zejména německý automobilový průmysl,“ reagoval mluvčí největšího evropského výrobce automobilů Volkswagen.

Podle odhadů banky HSBC vytvářejí němečtí výrobci automobilů 20 až 23 procent svých globálních zisků právě v Číně. Navíc významná část automobilů dovážených do EU z Číny pochází od evropských výrobců. Podle dřívější analýzy Reuters by případná čínská odveta dopadla především na firmy Mercedes-Benz, BMW, Volkswagen, Porsche a Ferrari.

Čínské elektromobily zvýhodňuje cena i státní subvence

Automobilky se v důsledku zavedení cel připravují na nové náklady v řádu miliard dolarů. Podle analytiků by takové opatření mohlo zpomalit jejich evropskou expanzi.

Čínské elektromobily bodují v Evropě zejména výhodnou cenou, bohatou výbavou i nápaditým designem. Jedním z důvodů, proč nyní mohou čínské podniky nabízet kvalitní vozy za dostupné ceny, jsou pravidla pro vstup zahraničních podniků na čínský trh.

Zahraničí automobilky se podle nich musejí spojovat s čínskými podniky, které tak získávají klíčové know-how v oblasti výroby aut. Výraznou roli hrají také státní subvence. Podle údajů Evropské komise jsou ceny čínských elektromobilů v důsledku státních subvencí zhruba o dvacet procent nižší než u modelů vyrobených v EU.

Konkurenční hrozba, a hlavně subvence poskytované čínskou vládou tak přiměla Spojené státy a Evropskou unii k zavedení cel. Spojené státy oznámily už v květnu, že zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny z pětadvaceti na sto procent.

Čína sází na Německo

V Evropské unii budou o zavedení prozatímních cel v příštích dvou dnech hlasovat jednotlivé členské státy písemně, a to prostou většinou. Toto hlasování nicméně není právně závazné, má jen poradní funkci. Mezitím budou i nadále probíhat debaty s čínskou vládou, ale i diskuse s jednotlivými státy nynější sedmadvacítky.

„Bude záležet na tom, zda Čína nabídne nějaké ústupky, například by mohla slíbit, že její obchodní politika bude transparentnější, nebo by mohla dotace alespoň zčásti odstranit, protože čínská podpora se týká celé řady věcí, například levných pozemků či dodávek surovin vzácných zemin. To by ale vyžadovalo rozhodnutí na politické úrovni, což není v tuto chvíli příliš pravděpodobné,“ shrnula zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Čína podle ní spíše sází na to, že se jí podaří přesvědčit některé evropské státy, aby cla zablokovaly. Zejména míří právě na Německo.

Čína opakovaně vyzvala EU ke zrušení cel a vyjádřila ochotu jednat. Peking se nechce zaplést do další celní války, protože ho stále tíží americká cla, která na jeho zboží uvalila administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tvrdí, že pokud celní válka nastala, podnikne všechny kroky na ochranu čínských firem.

Odvetná opatření

Peking v červnu zahájil vyšetřování možného dumpingu ze strany dovozců vepřového z EU. Podle Reuters jde pravděpodobně o jednu z možných odvet proti clům na eletromobily. Už v lednu Čína zahájila vyšetřování dovozců brandy z EU, i zde se hovořilo o možné souvislosti se cly na elektromobily.

Mluvčí čínského ministerstva obchodu uvedl, že do čtvrtka se konalo množství konzultací na technické úrovni mezi Čínou a EU. „Stále máme čtyřměsíční okno před arbitráží a doufáme, že evropská a čínská strana se posunou stejným směrem, prokážou upřímnost, a konzultační proces se díky tomu co nejdříve pohne kupředu,“ prohlásil mluvčí.

Zároveň dodal, že Čína odmítá, že by nespravedlivě dotovala své výrobce elektromobilů. Připomněl také, že řada členských států aktuální protisubvenční opatření odmítá. „Čína doufá, že EU vyslyší výzvy členských států a povede konzultace racionálně a pragmaticky a vyhne se vyrovnávacím opatřením, která by poškodila vzájemnou spolupráci a společný rozvoj automobilového průmyslu v Číně a EU,“ konstatoval.

Podle mnohých komentářů přibývající protekcionistické kroky EU vyvolávají protiopatření ze strany Číny. I evropské automobilky se nyní obávají odvety. Podle eurokomisaře pro obchod Valdise Dombrovskise ale neexistuje žádný důvod, aby Čína odvetná opatření nyní zavedla. Dombrovskis to řekl v rozhovoru s agenturou Bloomberg.

Čínská automobilka Nio již v reakci na zavedení cel uvedla, že by mohla upravit ceny svých vozů v Evropě. Společnost nicméně doufá, že se podaří s EU dosáhnout dohody ještě předtím, než by měla být od listopadu zavedena cla definitivní.

Rozhodne se v říjnu, Česko o otázce jedná

O konečných clech budou státy totiž hlasovat v říjnu. Jejich zavedení by mohlo být zablokováno jen v případě, že by proti nim hlasovala takzvaná kvalifikovaná většina, tedy nejméně patnáct zemí, které představují 65 procent obyvatel EU.

Francie, Itálie a Španělsko, tedy země, ve kterých žije celkem čtyřicet procent obyvatel EU, sdělily, že by cla podpořily. „Evropa se musí bránit, pokud jsou naše firmy poškozovány a nekonkurují si za rovných podmínek,“ uvedlo španělské ministerstvo hospodářství.

Česko zatím o této otázce jedná, stejně jako Řecko, Irsko a Polsko, napsala agentura Reuters. Belgie má jen prozatímní vládu a nizozemská vláda se utvořila teprve tento týden.

České Sdružení automobilového průmyslu, které zastupuje tuzemské automobilky, cla hodnotí negativně. Jako důvod uvádí fakt, že více než devadesát procent klíčových materiálů pro výrobu elektrických vozidel i samotné baterie dováží evropské automobilky z Číny. Zvýšení cen těchto importů nebo jejich blokace by byly pro domácí výrobce velkým problémem z hlediska plnění ambiciózních plánů EU snižovat množství oxidu uhličitého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 6 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 18 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...