EU zavádí prozatímní cla na dovoz čínských elektromobilů

EU zavádí prozatímní cla až 37,6 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila Evropská komise. Cla platí od pátku 5. července dodatečně k existujícímu desetiprocentnímu. Spolupracující automobilky budou platit méně. O konečných clech budou státy hlasovat v říjnu. Čínské ministerstvo obchodu však vyjádřilo naději, že se podaří dosáhnout dohody. Německá automobilka Volkswagen cla kritizuje a varuje, že evropský automobilový průmysl neposílí.

Evropská komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. „Devět měsíců po zahájení antisubvenčního řízení, uvalila Evropská komise prozatímní vyrovnávací cla na dovoz bateriových elektromobilů (BEV) z Číny. Na základě vyšetřování dospěla Komise k závěru, že hodnotový řetězec BEV v Číně těží z nespravedlivých dotací, které pro výrobce BEV v EU představují hrozbu hospodářské újmy,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

„Tato prozatímní cla budou platná od 5. července po dobu nejvýše čtyř měsíců. V tomto časovém rámci musí být přijato konečné rozhodnutí o konečných clech prostřednictvím hlasování členských států EU,“ dodala EK. Následně by podle ní přijatá cla platila pět let.

Některé automobilky už v reakci na zavedení prozatímních cel a tím i zdražení dovozu aut přesouvají nebo chtějí přesunout výrobu elektromobilů z Číny. Jak uvedl zpravodaj České televize Petr Obrovský, výrobu částečně přesouvá třeba švédská automobilka Volvo, a to do závodu nedaleko belgického Gentu. Čínská BYD pak jedná o vybudování nové výrobny v Maďarsku, dodal Obrovský.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Obrovský k zavedení cel na čínské elektromobily
Zdroj: ČT24

Evropská komise stanovila individuální cla, která budou v případě čínské automobilky BYD činit 17,4 procenta, u automobilky Geely 19,9 procenta a u automobilky SAIC pak 37,6 procenta.

Ostatní výrobci elektroaut v Číně, kteří spolupracovali při vyšetřování, podléhají clu 20,8 procenta. Clo pro ostatní nespolupracující společnosti je 37,6 procenta. „Ve srovnání se sazbami zveřejněnými 12. června byla prozatímní cla upravena mírně dolů na základě připomínek k přesnosti výpočtů předložených zúčastněnými stranami,“ uvedla Evropská komise.

Německé automobilky jsou proti

Proti uvalení dodatečných cel se ozývá zejména Německo, jehož automobilky loni třetinu prodeje uplatnily na čínském trhu. „Plánovaná cla ztíží úspěšný rozvoj elektromobility, a tím i dekarbonizaci a dosažení cílů ve snižování emisí CO2 stanovených klimatickou dohodou z Paříže, k nimž se v rámci Zelené dohody zavázal i německý automobilový průmysl. Navíc poškozují evropské spotřebitele i evropské podniky. Nejsou proto v zájmu Evropské unie,“ stojí v prohlášení, kterým na Evropskou komisi (EK) apeluje německý Svaz automobilového průmyslu (VDA).

Podle svazu by Evropská komise měla od oznámených cel upustit a „najít s Čínou řešení pomocí jednání“. Instituce na obou stranách by měly plnit své závazky a „vytvářet spravedlivé konkurenční podmínky pro všechny hospodářské subjekty, které slouží cílům (ekologické) transformace“, žádá dále svaz.

„Načasování rozhodnutí Evropské komise škodí současné slabé poptávce po elektroautech v Německu a Evropě. Negativní dopady tohoto rozhodnutí převažují nad jakýmkoli přínosem pro evropský, a zejména německý automobilový průmysl,“ reagoval mluvčí největšího evropského výrobce automobilů Volkswagen.

Podle odhadů banky HSBC vytvářejí němečtí výrobci automobilů 20 až 23 procent svých globálních zisků právě v Číně. Navíc významná část automobilů dovážených do EU z Číny pochází od evropských výrobců. Podle dřívější analýzy Reuters by případná čínská odveta dopadla především na firmy Mercedes-Benz, BMW, Volkswagen, Porsche a Ferrari.

Čínské elektromobily zvýhodňuje cena i státní subvence

Automobilky se v důsledku zavedení cel připravují na nové náklady v řádu miliard dolarů. Podle analytiků by takové opatření mohlo zpomalit jejich evropskou expanzi.

Čínské elektromobily bodují v Evropě zejména výhodnou cenou, bohatou výbavou i nápaditým designem. Jedním z důvodů, proč nyní mohou čínské podniky nabízet kvalitní vozy za dostupné ceny, jsou pravidla pro vstup zahraničních podniků na čínský trh.

Zahraničí automobilky se podle nich musejí spojovat s čínskými podniky, které tak získávají klíčové know-how v oblasti výroby aut. Výraznou roli hrají také státní subvence. Podle údajů Evropské komise jsou ceny čínských elektromobilů v důsledku státních subvencí zhruba o dvacet procent nižší než u modelů vyrobených v EU.

Konkurenční hrozba, a hlavně subvence poskytované čínskou vládou tak přiměla Spojené státy a Evropskou unii k zavedení cel. Spojené státy oznámily už v květnu, že zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny z pětadvaceti na sto procent.

Čína sází na Německo

V Evropské unii budou o zavedení prozatímních cel v příštích dvou dnech hlasovat jednotlivé členské státy písemně, a to prostou většinou. Toto hlasování nicméně není právně závazné, má jen poradní funkci. Mezitím budou i nadále probíhat debaty s čínskou vládou, ale i diskuse s jednotlivými státy nynější sedmadvacítky.

„Bude záležet na tom, zda Čína nabídne nějaké ústupky, například by mohla slíbit, že její obchodní politika bude transparentnější, nebo by mohla dotace alespoň zčásti odstranit, protože čínská podpora se týká celé řady věcí, například levných pozemků či dodávek surovin vzácných zemin. To by ale vyžadovalo rozhodnutí na politické úrovni, což není v tuto chvíli příliš pravděpodobné,“ shrnula zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Čína podle ní spíše sází na to, že se jí podaří přesvědčit některé evropské státy, aby cla zablokovaly. Zejména míří právě na Německo.

Čína opakovaně vyzvala EU ke zrušení cel a vyjádřila ochotu jednat. Peking se nechce zaplést do další celní války, protože ho stále tíží americká cla, která na jeho zboží uvalila administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tvrdí, že pokud celní válka nastala, podnikne všechny kroky na ochranu čínských firem.

Odvetná opatření

Peking v červnu zahájil vyšetřování možného dumpingu ze strany dovozců vepřového z EU. Podle Reuters jde pravděpodobně o jednu z možných odvet proti clům na eletromobily. Už v lednu Čína zahájila vyšetřování dovozců brandy z EU, i zde se hovořilo o možné souvislosti se cly na elektromobily.

Mluvčí čínského ministerstva obchodu uvedl, že do čtvrtka se konalo množství konzultací na technické úrovni mezi Čínou a EU. „Stále máme čtyřměsíční okno před arbitráží a doufáme, že evropská a čínská strana se posunou stejným směrem, prokážou upřímnost, a konzultační proces se díky tomu co nejdříve pohne kupředu,“ prohlásil mluvčí.

Zároveň dodal, že Čína odmítá, že by nespravedlivě dotovala své výrobce elektromobilů. Připomněl také, že řada členských států aktuální protisubvenční opatření odmítá. „Čína doufá, že EU vyslyší výzvy členských států a povede konzultace racionálně a pragmaticky a vyhne se vyrovnávacím opatřením, která by poškodila vzájemnou spolupráci a společný rozvoj automobilového průmyslu v Číně a EU,“ konstatoval.

Podle mnohých komentářů přibývající protekcionistické kroky EU vyvolávají protiopatření ze strany Číny. I evropské automobilky se nyní obávají odvety. Podle eurokomisaře pro obchod Valdise Dombrovskise ale neexistuje žádný důvod, aby Čína odvetná opatření nyní zavedla. Dombrovskis to řekl v rozhovoru s agenturou Bloomberg.

Čínská automobilka Nio již v reakci na zavedení cel uvedla, že by mohla upravit ceny svých vozů v Evropě. Společnost nicméně doufá, že se podaří s EU dosáhnout dohody ještě předtím, než by měla být od listopadu zavedena cla definitivní.

Rozhodne se v říjnu, Česko o otázce jedná

O konečných clech budou státy totiž hlasovat v říjnu. Jejich zavedení by mohlo být zablokováno jen v případě, že by proti nim hlasovala takzvaná kvalifikovaná většina, tedy nejméně patnáct zemí, které představují 65 procent obyvatel EU.

Francie, Itálie a Španělsko, tedy země, ve kterých žije celkem čtyřicet procent obyvatel EU, sdělily, že by cla podpořily. „Evropa se musí bránit, pokud jsou naše firmy poškozovány a nekonkurují si za rovných podmínek,“ uvedlo španělské ministerstvo hospodářství.

Česko zatím o této otázce jedná, stejně jako Řecko, Irsko a Polsko, napsala agentura Reuters. Belgie má jen prozatímní vládu a nizozemská vláda se utvořila teprve tento týden.

České Sdružení automobilového průmyslu, které zastupuje tuzemské automobilky, cla hodnotí negativně. Jako důvod uvádí fakt, že více než devadesát procent klíčových materiálů pro výrobu elektrických vozidel i samotné baterie dováží evropské automobilky z Číny. Zvýšení cen těchto importů nebo jejich blokace by byly pro domácí výrobce velkým problémem z hlediska plnění ambiciózních plánů EU snižovat množství oxidu uhličitého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války.
před 47 mminutami

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
03:56Aktualizovánopřed 50 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 20 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...