EU zavádí prozatímní cla na dovoz čínských elektromobilů

EU zavádí prozatímní cla až 37,6 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila Evropská komise. Cla platí od pátku 5. července dodatečně k existujícímu desetiprocentnímu. Spolupracující automobilky budou platit méně. O konečných clech budou státy hlasovat v říjnu. Čínské ministerstvo obchodu však vyjádřilo naději, že se podaří dosáhnout dohody. Německá automobilka Volkswagen cla kritizuje a varuje, že evropský automobilový průmysl neposílí.

Evropská komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. „Devět měsíců po zahájení antisubvenčního řízení, uvalila Evropská komise prozatímní vyrovnávací cla na dovoz bateriových elektromobilů (BEV) z Číny. Na základě vyšetřování dospěla Komise k závěru, že hodnotový řetězec BEV v Číně těží z nespravedlivých dotací, které pro výrobce BEV v EU představují hrozbu hospodářské újmy,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

„Tato prozatímní cla budou platná od 5. července po dobu nejvýše čtyř měsíců. V tomto časovém rámci musí být přijato konečné rozhodnutí o konečných clech prostřednictvím hlasování členských států EU,“ dodala EK. Následně by podle ní přijatá cla platila pět let.

Některé automobilky už v reakci na zavedení prozatímních cel a tím i zdražení dovozu aut přesouvají nebo chtějí přesunout výrobu elektromobilů z Číny. Jak uvedl zpravodaj České televize Petr Obrovský, výrobu částečně přesouvá třeba švédská automobilka Volvo, a to do závodu nedaleko belgického Gentu. Čínská BYD pak jedná o vybudování nové výrobny v Maďarsku, dodal Obrovský.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Obrovský k zavedení cel na čínské elektromobily
Zdroj: ČT24

Evropská komise stanovila individuální cla, která budou v případě čínské automobilky BYD činit 17,4 procenta, u automobilky Geely 19,9 procenta a u automobilky SAIC pak 37,6 procenta.

Ostatní výrobci elektroaut v Číně, kteří spolupracovali při vyšetřování, podléhají clu 20,8 procenta. Clo pro ostatní nespolupracující společnosti je 37,6 procenta. „Ve srovnání se sazbami zveřejněnými 12. června byla prozatímní cla upravena mírně dolů na základě připomínek k přesnosti výpočtů předložených zúčastněnými stranami,“ uvedla Evropská komise.

Německé automobilky jsou proti

Proti uvalení dodatečných cel se ozývá zejména Německo, jehož automobilky loni třetinu prodeje uplatnily na čínském trhu. „Plánovaná cla ztíží úspěšný rozvoj elektromobility, a tím i dekarbonizaci a dosažení cílů ve snižování emisí CO2 stanovených klimatickou dohodou z Paříže, k nimž se v rámci Zelené dohody zavázal i německý automobilový průmysl. Navíc poškozují evropské spotřebitele i evropské podniky. Nejsou proto v zájmu Evropské unie,“ stojí v prohlášení, kterým na Evropskou komisi (EK) apeluje německý Svaz automobilového průmyslu (VDA).

Podle svazu by Evropská komise měla od oznámených cel upustit a „najít s Čínou řešení pomocí jednání“. Instituce na obou stranách by měly plnit své závazky a „vytvářet spravedlivé konkurenční podmínky pro všechny hospodářské subjekty, které slouží cílům (ekologické) transformace“, žádá dále svaz.

„Načasování rozhodnutí Evropské komise škodí současné slabé poptávce po elektroautech v Německu a Evropě. Negativní dopady tohoto rozhodnutí převažují nad jakýmkoli přínosem pro evropský, a zejména německý automobilový průmysl,“ reagoval mluvčí největšího evropského výrobce automobilů Volkswagen.

Podle odhadů banky HSBC vytvářejí němečtí výrobci automobilů 20 až 23 procent svých globálních zisků právě v Číně. Navíc významná část automobilů dovážených do EU z Číny pochází od evropských výrobců. Podle dřívější analýzy Reuters by případná čínská odveta dopadla především na firmy Mercedes-Benz, BMW, Volkswagen, Porsche a Ferrari.

Čínské elektromobily zvýhodňuje cena i státní subvence

Automobilky se v důsledku zavedení cel připravují na nové náklady v řádu miliard dolarů. Podle analytiků by takové opatření mohlo zpomalit jejich evropskou expanzi.

Čínské elektromobily bodují v Evropě zejména výhodnou cenou, bohatou výbavou i nápaditým designem. Jedním z důvodů, proč nyní mohou čínské podniky nabízet kvalitní vozy za dostupné ceny, jsou pravidla pro vstup zahraničních podniků na čínský trh.

Zahraničí automobilky se podle nich musejí spojovat s čínskými podniky, které tak získávají klíčové know-how v oblasti výroby aut. Výraznou roli hrají také státní subvence. Podle údajů Evropské komise jsou ceny čínských elektromobilů v důsledku státních subvencí zhruba o dvacet procent nižší než u modelů vyrobených v EU.

Konkurenční hrozba, a hlavně subvence poskytované čínskou vládou tak přiměla Spojené státy a Evropskou unii k zavedení cel. Spojené státy oznámily už v květnu, že zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny z pětadvaceti na sto procent.

Čína sází na Německo

V Evropské unii budou o zavedení prozatímních cel v příštích dvou dnech hlasovat jednotlivé členské státy písemně, a to prostou většinou. Toto hlasování nicméně není právně závazné, má jen poradní funkci. Mezitím budou i nadále probíhat debaty s čínskou vládou, ale i diskuse s jednotlivými státy nynější sedmadvacítky.

„Bude záležet na tom, zda Čína nabídne nějaké ústupky, například by mohla slíbit, že její obchodní politika bude transparentnější, nebo by mohla dotace alespoň zčásti odstranit, protože čínská podpora se týká celé řady věcí, například levných pozemků či dodávek surovin vzácných zemin. To by ale vyžadovalo rozhodnutí na politické úrovni, což není v tuto chvíli příliš pravděpodobné,“ shrnula zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Čína podle ní spíše sází na to, že se jí podaří přesvědčit některé evropské státy, aby cla zablokovaly. Zejména míří právě na Německo.

Čína opakovaně vyzvala EU ke zrušení cel a vyjádřila ochotu jednat. Peking se nechce zaplést do další celní války, protože ho stále tíží americká cla, která na jeho zboží uvalila administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tvrdí, že pokud celní válka nastala, podnikne všechny kroky na ochranu čínských firem.

Odvetná opatření

Peking v červnu zahájil vyšetřování možného dumpingu ze strany dovozců vepřového z EU. Podle Reuters jde pravděpodobně o jednu z možných odvet proti clům na eletromobily. Už v lednu Čína zahájila vyšetřování dovozců brandy z EU, i zde se hovořilo o možné souvislosti se cly na elektromobily.

Mluvčí čínského ministerstva obchodu uvedl, že do čtvrtka se konalo množství konzultací na technické úrovni mezi Čínou a EU. „Stále máme čtyřměsíční okno před arbitráží a doufáme, že evropská a čínská strana se posunou stejným směrem, prokážou upřímnost, a konzultační proces se díky tomu co nejdříve pohne kupředu,“ prohlásil mluvčí.

Zároveň dodal, že Čína odmítá, že by nespravedlivě dotovala své výrobce elektromobilů. Připomněl také, že řada členských států aktuální protisubvenční opatření odmítá. „Čína doufá, že EU vyslyší výzvy členských států a povede konzultace racionálně a pragmaticky a vyhne se vyrovnávacím opatřením, která by poškodila vzájemnou spolupráci a společný rozvoj automobilového průmyslu v Číně a EU,“ konstatoval.

Podle mnohých komentářů přibývající protekcionistické kroky EU vyvolávají protiopatření ze strany Číny. I evropské automobilky se nyní obávají odvety. Podle eurokomisaře pro obchod Valdise Dombrovskise ale neexistuje žádný důvod, aby Čína odvetná opatření nyní zavedla. Dombrovskis to řekl v rozhovoru s agenturou Bloomberg.

Čínská automobilka Nio již v reakci na zavedení cel uvedla, že by mohla upravit ceny svých vozů v Evropě. Společnost nicméně doufá, že se podaří s EU dosáhnout dohody ještě předtím, než by měla být od listopadu zavedena cla definitivní.

Rozhodne se v říjnu, Česko o otázce jedná

O konečných clech budou státy totiž hlasovat v říjnu. Jejich zavedení by mohlo být zablokováno jen v případě, že by proti nim hlasovala takzvaná kvalifikovaná většina, tedy nejméně patnáct zemí, které představují 65 procent obyvatel EU.

Francie, Itálie a Španělsko, tedy země, ve kterých žije celkem čtyřicet procent obyvatel EU, sdělily, že by cla podpořily. „Evropa se musí bránit, pokud jsou naše firmy poškozovány a nekonkurují si za rovných podmínek,“ uvedlo španělské ministerstvo hospodářství.

Česko zatím o této otázce jedná, stejně jako Řecko, Irsko a Polsko, napsala agentura Reuters. Belgie má jen prozatímní vládu a nizozemská vláda se utvořila teprve tento týden.

České Sdružení automobilového průmyslu, které zastupuje tuzemské automobilky, cla hodnotí negativně. Jako důvod uvádí fakt, že více než devadesát procent klíčových materiálů pro výrobu elektrických vozidel i samotné baterie dováží evropské automobilky z Číny. Zvýšení cen těchto importů nebo jejich blokace by byly pro domácí výrobce velkým problémem z hlediska plnění ambiciózních plánů EU snižovat množství oxidu uhličitého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 15 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 16 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...