Rakouská ekonomika má problémy. Končí výrobci motorek i nábytku

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rakouské firmy v bankrotu
Zdroj: ČT24

V Rakousku se do insolvence dostal největší evropský výrobce motocyklů KTM a ikonická nábytkářská firma Kika-Leiner, která na trhu fungovala 114 let. Celkově se ekonomická situace v Rakousku dostala do problémů, kdy oslabuje průmysl i stavebnictví a lidé méně nakupují.

Minulost firmy Kika-Leiner sahá až do Rakouska-Uherska a její budoucnost právě končí. Až se vyprodají skladové zásoby, zavře všech 17 zbývajících poboček a posledních 1350 zaměstnanců přijde o práci. Zřejmě k tomu dojde koncem ledna.

„Nikdo neví, co bude se zbožím, za které jsme zaplatili. Zřejmě vše zařadí do insolvenčního řízení. Slyšeli jsme, že jsou lidé, kteří zaplatili za kuchyň 21 tisíc eur. Nevypadá to dobře. Katastrofa,“ prohlásila zákaznice Daniela Richterová.

„Je to taková škoda. Byla to taková velká a dobrá firma. Nakupoval jsem tam pravidelně,“ dodal další zákazník Rudolf Ebenberger.

Ještě v roce 2013 měla společnost Kika-Leiner v Rakousku a východní Evropě 73 obchodů a sedm a půl tisíce zaměstnanců. Pak se přestalo dařit. Přišla změna majitele, rušení poboček a v roce 2023 první insolvence.

„O restrukturalizaci se Kika-Leiner snažili 10 let. Bývali by museli investovat dost peněz, mezi 150 a 250 miliony eur (mezi 3,76 a 6,27 miliardy korun), aby něčeho dosáhli. Ale ani tak by výsledek nebyl jistý,“ míní odborník na prodej nábytku Christian Wimmer ze Service&More.

Problémy KTM

Pochmurná nálada visí i nad společností KTM, která sídlí v Mattighofenu v Horních Rakousích. Největší evropský výrobce zejména terénních motocyklů v listopadu neměl ani na platy zaměstnanců. Když padne, podlomí celou komunitu.

„Před deseti lety měl Mattighofen prakticky jen čtyři tisíce obyvatel. Dnes má téměř osm tisíc. A to vše je svázané s KTM, ta pracovní místa. Přirozeně všechny místní podniky, banky, restaurace, všechno závisí na KTM,“ sdělil radní Mattighofenu Roman Breckner. Firma stále počítá s restrukturalizací. Objem výroby, a tedy i peněženek lidí, se ale v každém případě ztenčí.

„Rakousko prochází jedním z největších ekonomických otřesů v moderní éře. Oslabuje průmysl, stavebnictví, i lidé méně nakupují. Za letošní rok se očekává bankrot víc než sedmi tisíc podniků. Alpská země něco takového zažila naposledy během velké finanční krize před patnácti lety,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...