Rakouská ekonomika má problémy. Končí výrobci motorek i nábytku

Nahrávám video

V Rakousku se do insolvence dostal největší evropský výrobce motocyklů KTM a ikonická nábytkářská firma Kika-Leiner, která na trhu fungovala 114 let. Celkově se ekonomická situace v Rakousku dostala do problémů, kdy oslabuje průmysl i stavebnictví a lidé méně nakupují.

Minulost firmy Kika-Leiner sahá až do Rakouska-Uherska a její budoucnost právě končí. Až se vyprodají skladové zásoby, zavře všech 17 zbývajících poboček a posledních 1350 zaměstnanců přijde o práci. Zřejmě k tomu dojde koncem ledna.

„Nikdo neví, co bude se zbožím, za které jsme zaplatili. Zřejmě vše zařadí do insolvenčního řízení. Slyšeli jsme, že jsou lidé, kteří zaplatili za kuchyň 21 tisíc eur. Nevypadá to dobře. Katastrofa,“ prohlásila zákaznice Daniela Richterová.

„Je to taková škoda. Byla to taková velká a dobrá firma. Nakupoval jsem tam pravidelně,“ dodal další zákazník Rudolf Ebenberger.

Ještě v roce 2013 měla společnost Kika-Leiner v Rakousku a východní Evropě 73 obchodů a sedm a půl tisíce zaměstnanců. Pak se přestalo dařit. Přišla změna majitele, rušení poboček a v roce 2023 první insolvence.

„O restrukturalizaci se Kika-Leiner snažili 10 let. Bývali by museli investovat dost peněz, mezi 150 a 250 miliony eur (mezi 3,76 a 6,27 miliardy korun), aby něčeho dosáhli. Ale ani tak by výsledek nebyl jistý,“ míní odborník na prodej nábytku Christian Wimmer ze Service&More.

Problémy KTM

Pochmurná nálada visí i nad společností KTM, která sídlí v Mattighofenu v Horních Rakousích. Největší evropský výrobce zejména terénních motocyklů v listopadu neměl ani na platy zaměstnanců. Když padne, podlomí celou komunitu.

„Před deseti lety měl Mattighofen prakticky jen čtyři tisíce obyvatel. Dnes má téměř osm tisíc. A to vše je svázané s KTM, ta pracovní místa. Přirozeně všechny místní podniky, banky, restaurace, všechno závisí na KTM,“ sdělil radní Mattighofenu Roman Breckner. Firma stále počítá s restrukturalizací. Objem výroby, a tedy i peněženek lidí, se ale v každém případě ztenčí.

„Rakousko prochází jedním z největších ekonomických otřesů v moderní éře. Oslabuje průmysl, stavebnictví, i lidé méně nakupují. Za letošní rok se očekává bankrot víc než sedmi tisíc podniků. Alpská země něco takového zažila naposledy během velké finanční krize před patnácti lety,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 7 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 16 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

Evropský pohled