Rakouská ekonomika má problémy. Končí výrobci motorek i nábytku

3 minuty
Horizont ČT24: Rakouské firmy v bankrotu
Zdroj: ČT24

V Rakousku se do insolvence dostal největší evropský výrobce motocyklů KTM a ikonická nábytkářská firma Kika-Leiner, která na trhu fungovala 114 let. Celkově se ekonomická situace v Rakousku dostala do problémů, kdy oslabuje průmysl i stavebnictví a lidé méně nakupují.

Minulost firmy Kika-Leiner sahá až do Rakouska-Uherska a její budoucnost právě končí. Až se vyprodají skladové zásoby, zavře všech 17 zbývajících poboček a posledních 1350 zaměstnanců přijde o práci. Zřejmě k tomu dojde koncem ledna.

„Nikdo neví, co bude se zbožím, za které jsme zaplatili. Zřejmě vše zařadí do insolvenčního řízení. Slyšeli jsme, že jsou lidé, kteří zaplatili za kuchyň 21 tisíc eur. Nevypadá to dobře. Katastrofa,“ prohlásila zákaznice Daniela Richterová.

„Je to taková škoda. Byla to taková velká a dobrá firma. Nakupoval jsem tam pravidelně,“ dodal další zákazník Rudolf Ebenberger.

Ještě v roce 2013 měla společnost Kika-Leiner v Rakousku a východní Evropě 73 obchodů a sedm a půl tisíce zaměstnanců. Pak se přestalo dařit. Přišla změna majitele, rušení poboček a v roce 2023 první insolvence.

„O restrukturalizaci se Kika-Leiner snažili 10 let. Bývali by museli investovat dost peněz, mezi 150 a 250 miliony eur (mezi 3,76 a 6,27 miliardy korun), aby něčeho dosáhli. Ale ani tak by výsledek nebyl jistý,“ míní odborník na prodej nábytku Christian Wimmer ze Service&More.

Problémy KTM

Pochmurná nálada visí i nad společností KTM, která sídlí v Mattighofenu v Horních Rakousích. Největší evropský výrobce zejména terénních motocyklů v listopadu neměl ani na platy zaměstnanců. Když padne, podlomí celou komunitu.

„Před deseti lety měl Mattighofen prakticky jen čtyři tisíce obyvatel. Dnes má téměř osm tisíc. A to vše je svázané s KTM, ta pracovní místa. Přirozeně všechny místní podniky, banky, restaurace, všechno závisí na KTM,“ sdělil radní Mattighofenu Roman Breckner. Firma stále počítá s restrukturalizací. Objem výroby, a tedy i peněženek lidí, se ale v každém případě ztenčí.

„Rakousko prochází jedním z největších ekonomických otřesů v moderní éře. Oslabuje průmysl, stavebnictví, i lidé méně nakupují. Za letošní rok se očekává bankrot víc než sedmi tisíc podniků. Alpská země něco takového zažila naposledy během velké finanční krize před patnácti lety,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...