TÉMA

Krize strana 5 z 5

Nevíme, kde uprchlíci jsou, vyčetla vládě Mračková Vildumetzová. Přehled připravujeme, slíbil Rakušan

Místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) v Událostech, komentářích ostře zkritizovala vládní strategii zvládání uprchlické krize. Mimo jiné jí vadí, že starostové a hejtmani přesně nevědí, kolik lidí prchajících před válkou je v jejich regionech. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kritiku odmítl, Česko podle něj naopak uprchlickou vlnu zvládá velmi dobře. Slíbil rovněž podrobnější evidenci.
3. 5. 2022|

Ze socialistické chlouby středobodem současných krizí. Kongresové centrum se nyní připravuje na předsednictví EU

Mohutná neofunkcionalistická stavba na předpolí Nuselského mostu v Praze měla být symbolem komunistických sjezdů, na prahu milénia ale díky summitu NATO nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) vykročila směrem na západ. V posledních měsících se zdá, jako by se jedna z dosud nejkontroverznějších pražských staveb stala prostorem, který má hlavní město v záloze, když je třeba. Jenom za uplynulý rok se v ní vystřídalo vakcinační centrum, asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny a nyní se připravuje na akce k českému předsednictví v Radě Evropské unie.
21. 4. 2022|

Ukrajinci čelí podvodům s vízy i kuplířství. Uprchlickou krizi má v Česku řešit koordinátor, řekl Rakušan

Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala pět set různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Resort podle něj dosud stálo zvládání migrace z Ukrajiny deset miliard korun. Další strategii ve středu probere vláda. Sněmovně ji chce ministr předložit 14. dubna.
3. 4. 2022Aktualizováno3. 4. 2022|

Unie vytvoří síly rychlé reakce. Budou mít až pět tisíc vojáků

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.
21. 3. 2022Aktualizováno22. 3. 2022|

Státním institucím nařídíme, aby uvolnily ubytovací kapacity pro uprchlíky, říká Rakušan

Dosud vláda žádala státní instituce, aby uvolnily své ubytovací kapacity, ale nyní přijde s nařízením, aby tak učinily, řekl v Událostech, komentářích ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj pomůže s uprchlíky také Evropská unie. Zároveň vláda plánuje navýšit finanční příspěvky a budovat nová ubytovací zařízení.
15. 3. 2022|

Česko podle Rakušana zvládá příjem uprchlíků bez pomoci ze zahraničí, na vládě chce ale projednat strop

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pořadu Události, komentáře uvedl, že Česká republika má dobře připravený systém pomoci uprchlíkům. „Zatím ten nával zvládáme i bez pomoci ze zahraničí, ale ukazuje se, že při tom počtu tomu tak nemusí být dlouho,“ řekl Rakušan. V úterý také debatoval s hejtmany o tom, kde je strop v počtu příchozích, aby bylo možné poskytnout těm, kteří přicházejí do Česka, základní standard a ubytování v kvalitě, které odpovídá humánnímu přístupu k utečencům. Dalším hostem pořadu byl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
9. 3. 2022|

OSN: Z Ukrajiny uteklo kvůli bojům už přes 1,5 milionu lidí. Na Slovensku zůstaly vlaky s pomocí

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.
6. 3. 2022Aktualizováno7. 3. 2022|

Na Putina platí jen tvrdost, padá nová železná opona, píše o vývoji na Ukrajině západoevropský tisk

Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války.
23. 2. 2022|

Ministerstvo zahraničí připravuje další zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deseti milionů

Ministerstvo zahraničí připravuje další zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deseti milionů. Na tiskové konferenci po jednání krizového štábu ministerstva zahraničí to řekl šéf resortu Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj zřizuje dvě pracovní skupiny, jedna se bude zabývat vyhodnocováním situace na Ukrajině, druhá humanitární pomocí a její přípravou. V neděli nebo v pondělí chce úřad vydat aktualizované doporučení k cestování na Ukrajinu, jeho znění úřad dopracovává. Ministr opětovně Čechy vyzval, aby do země necestovali.
20. 2. 2022Aktualizováno20. 2. 2022|

„Putin může dělat v podstatě cokoliv, co chce. Rusové mu to zbaští,“ míní expert Romancov

Rusko hází americké snaze obrátit pozornost do Asie klacky pod nohy a Vladimir Putin si může dělat, co chce, protože mu to „Rusové zbaští“. To si myslí politický geograf Michael Romancov, který byl hostem čtvrtečního Horizontu ČT24. Zároveň řekl, že současná krize pouze navazuje na chování, které Rusko praktikovalo v nedávné minulosti.
17. 2. 2022|

Je třeba ukázat zuby, říká ke krizi na Ukrajině Žáček. Podle Kotena je konflikt mediálně nafouknutý

Ukrajinský prezident v pondělí večer oznámil, že slyšel o amerických zprávách o možném útoku Ruska na Ukrajinu za dva dny – a že středa bude dnem jednoty na Ukrajině. Američané zavírají ambasádu v Kyjevě a stěhují se do Lvova, podobně jako některé další zahraniční zastupitelské úřady. V pořadu Události, komentáře současnou krizi hodnotil senátor, poslanci i místopředsedkyně Evropského parlamentu.
14. 2. 2022|

Izrael má plán na záchranu Židů z Ukrajiny v případě ruské invaze. Může se týkat desetitisíců lidí

Izrael má plán na záchranu ukrajinských Židů a jejich příbuzných v případě ruské invaze na Ukrajinu. Podle deníku The Jerusalem Post to potvrdili vysocí představitelé izraelské vlády. Plán zahrnuje nejen záchranu a přesun dotyčných do Izraele, ale i jejich dočasné ubytování. Příslušné úřady na scénáři pracují již řadu týdnů, jeho podrobnosti však zatím zůstávají nejasné, píše deník.
14. 2. 2022Aktualizováno14. 2. 2022|

Putinova hrozba nebývale sjednotila NATO, shodují se západní analytici

Hrozba ruské invaze na Ukrajinu vyvolala podle analytiků efekt, který ruský prezident Vladimir Putin nezamýšlel. Spojenci sice mají odlišné pohledy na akutnost nebezpečí, už dlouho ale NATO nebylo tak aktivní a pevné v jednotném postoji, usuzují západní experti. Kreml označil v pátek tvrzení americké administrativy o ruské přípravě falešných záběrů, které by ospravedlňovaly invazi, za nesmysl. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Západ nepomáhá s řešením ukrajinské krize.
4. 2. 2022Aktualizováno4. 2. 2022|

Snížit schodek bude těžké, je třeba sáhnout na státní zaměstnance, míní ekonom Hampl

Vláda má omezené možnosti, pokud chce snižovat schodek rozpočtu a nezvyšovat daňovou zátěž. I kdyby totiž stát propustil všechny své zaměstnance, sotva by se dostal na nulu. V Interview ČT24 na to upozornil makroekonom, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. K hospodaření předchozího kabinetu je kritický. Že se musel vyrovnat s covidovou krizí, je podle Hampla sice pravda, nelíbí se mu však, že se covidem zaklínal i u výdajů, které s pandemií nijak nesouvisely.
29. 1. 2022|

USA i Německo chtějí diplomatické řešení krize kolem Ukrajiny, Rusko varují před sankcemi

Jediná cesta k vyřešení krize kolem Ukrajiny je diplomacie, Rusko na to ale má bohužel jiný názor. Po jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem to prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Blinken zdůraznil, že západní země vystupují jednotně, což je klíčové. Uvedl rovněž, že Berlín má na Moskvu páku v podobě zatím nezprovozněného, ale dokončeného plynovodu Nord Stream 2. USA nově uvalily sankce na čtyři lidi za podíl na destabilizaci Ukrajiny.
20. 1. 2022Aktualizováno20. 1. 2022|

Šesté vymírání druhů je realita a má jediného viníka, tvrdí výzkum

V historii života na Zemi došlo už pětkrát k masovému vymírání způsobenému extrémními přírodními jevy. V současné době mnoho odborníků varuje, že k masovému vymírání dochází pošesté, tentokrát ale zcela poprvé kvůli aktivitě jednoho živočišného druhu – člověka. Nová studie pro toto varování přináší čerstvé argumenty.
17. 1. 2022|

Tuzemským hoteliérům chybí hosté i kompenzační programy

Hotely a ubytovací zařízení se potýkají s nedostatkem klientů. Provozovatelé se shodují, že je zasáhla další ekonomická krize. Kvůli zpřísnění protiepidemických opatření turisté znovu ruší své pobyty. Obsazeno tak mají maximálně z dvaceti procent.
11. 1. 2022|

Euro je v oběhu dvacet let, zažilo vzestupy i pády. Společnou měnou platí dvě třetiny států Unie

Evropská centrální banka (ECB) v těchto dnech připomíná dvacet let od zavedení eurbankovek a euromincí do oběhu. Dvanáct unijních zemí jimi začalo platit 1. ledna 2002, od té doby se k nim přidalo dalších sedm členských států. K přijetí eura, které je po americkém dolaru druhou nejdůležitější měnou na světě, se zavázalo i Česko.
3. 1. 2022|

Turecká lira dál prudce oslabuje. Erdogan zvýšil minimální mzdu, odborníci ale v úspěch nevěří

Turecko zažívá nejhorší měnovou krizi za poslední čtvrtstoletí. Tamní lira jen za poslední měsíc ztratila třetinu hodnoty. Prezident Recep Tayyip Erdogan ignoruje kritiku své politiky nízkých úroků během vysoké inflace. Autoritářský lídr ji obhajuje mimo jiné muslimskou vírou a tvrdí, že vede ekonomickou válku za nezávislost.
21. 12. 2021|

Čí pomoc bude více adresná? Havlíček a Jurečka se přeli o řešení energetické krize

Končící a nastupující vláda se neshodnou na tom, jak by se mělo řešit prudké zdražování energií. Vicepremiér v demisi Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích sdělil, že končící kabinet chtěl nabídnout plošná řešení pro energetickou krizi, příští ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale kontroval, že by je platily ještě děti či vnoučata.
16. 12. 2021|

NATO hromadí síly v blízkosti běloruských hranic, tvrdí Lukašenko

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko obvinil Severoatlantickou alianci, že v blízkosti běloruských hranic hromadí útočné síly. Podle státní agentury BelTA zároveň prohlásil, že Západ využívá migranty jako prostředek k zadržování běloruské armády pro případ konfliktu Ukrajiny s Ruskem, v němž by Bělorusko „nezůstalo stranou“.
29. 11. 2021Aktualizováno29. 11. 2021|

Bělorusko a Polsko porušují lidská práva migrantů, zdůrazňuje organizace Human Rights Watch

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.
24. 11. 2021Aktualizováno24. 11. 2021|

Pandemie překvapila experty, počty sebevražd nerostou. Útlum mohl pomoct

Když začala před necelými dvěma lety pandemie covidu-19, varovala řada expertů na duševní zdraví, že krize povede ke znatelnému nárůstu počtů sebevražd. Nic takového se ale nepotvrdilo, v řadě zemí dokonce počet sebevražd poklesl. Vědci nyní zkoumají, jak je to možné –⁠ a podle jedné z hypotéz nákaza a uzávěra vedly k udržitelnějšími životnímu stylu, který ve svém důsledku suicidalitu omezil.
19. 11. 2021|

30 let zpět: Televizní projev Václava Havla

Rok 1991 se nesl ve znamení česko-slovenských jednání a dohadů o budoucím státoprávním uspořádání, tedy zda zůstane československá federace, nebo se rozdělí na samostatné státy. Jednání národních rad selhala a ve společnosti narůstala nejistota z budoucnosti. Proto v den dvouletého výročí událostí 17. listopadu 1989 přednesl prezident Václav Havel v televizi jeden ze svých zásadních projevů. Oznámil, že předloží ke schválení pět návrhů zákonů, včetně prezidentské pravomoci vyhlásit referendum. A obrátil se na veřejnost s žádostí o podporu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
17. 11. 2021|
Načítání...