Vláda se sešla na neformálním jednání o řešení energetické krize. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je situace neobvykle vážná a ministři mají jednat jak o podobě úsporného energetického tarifu, tak o zavedení daně z neočekávaného zisku pro energetické firmy. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) vláda v případě krize omezí teplo domácnostem, aby zachovala klíčové složky průmyslu v chodu.
Vláda jedná o energetické krizi. Stát v nouzi omezí teplo domácnostem, připustil Síkela
Události: Vláda jednala o řešení energetické krize (zdroj: ČT24)
Síkela před setkáním vlády řekl, že se vláda zaměří také na to, jaká opatření udělaly jednotlivé státy v Evropě. Zdůraznil, že svou představu o finanční pomoci domácnostem zatím nezměnil.
„Podle stávajících propočtů celkový příspěvek pro domácnost, která bude mít nejvyšší spotřebu v kombinaci s odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje, se to dostane někam k sedmnácti a půl tisícům, z čehož by se v letošním roce vyplácelo zhruba pět tisíc,“ uvedl ministr.
Řada odborníků kritizuje to, že ve zveřejněném návrhu úsporného tarifu na energie zatím chybějí konkrétní částky. „O konkrétních částkách definitivně rozhodneme na řádném jednání vlády. Chceme to udělat do konce srpna,“ upřesnil Fiala na svém brífinku. „Nyní se chceme pobavit o všech aspektech a o dopadech na státní rozpočet, o tom, jak najít správnou cestu, aby to co nejvíce lidem pomohlo,“ řekl Fiala.
Zdůraznil, že vláda už rozhodla, že na pomoc v energetické krizi vyčlení částku 66 miliard korun. „Teď jde o to, jak to nastavit v detailech,“ tvrdí Fiala. „Toto jednání je strategické, koncepční, potřebujeme více času, než máme při obvyklém jednání vlády. Před námi je těžké období a chce jím projít jako Česká republika co nejlépe,“ dodal.
Brífink premiéra Petra Fialy před neformálním jednáním vlády o energetice (zdroj: ČT24)
Záměry: Úspory ve vytápění, speciální daň
Kabinet by měl diskutovat také o možných nouzových opatřeních. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo návrh vyhlášky o pravidlech pro vytápění, která by začala platit v případě vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství. Počítá s vytápěním budov na nižší teploty. Například v obývacích pokojích by lidé měli topit na 18 stupňů Celsia místo dosavadních 20 stupňů, koupelny by měli nově vytápět na 19 místo 24 stupňů Celsia.
„Dělali bychom to za cenu toho, že bychom se snažili udržet klíčové složky průmyslu v chodu. To je klíčové i pro samotné domácnosti, protože i oni jsou zaměstnanci celé řady firem nebo jsou odběrateli klíčových produktů některých firem,“ vysvětlil Síkela.
K návrhům na omezení dodávek tepla v případě stavu nouze řekl, že jde o scénáře, které si nikdo nepřeje, ale je nutné, aby byl stát připraven předem.
Jedním z témat aktuálního jednání vlády bude také zavedení zvláštní daně pro energetické firmy. „Válečná daň či daň z neočekávaného zisku má své opodstatnění,“ řekl k tomu Fiala. Podle něj ti, kteří mají z neobvyklé situace neobvyklé zisky, se mají solidárně dělit s těmi, kteří se dostávají do problémů. „Situace je neobvykle vážná a my musíme hledat správné cesty,“ myslí si premiér.
Podle opozice ale pomoc přichází pozdě a není dostatečná. „Energetický tarif už je za zenitem, ten možná měl nějaký smysl na začátku roku, v dané chvíli jsou ceny energií tak extrémně vysoké, že dříve či později se budeme muset připojit k ostatním zemím, tedy najít nějakou vhodnou úroveň pro zastropování cen energií,“ domnívá se místopředseda strany ANO Karel Havlíček.
Kabinet Petra Fialy se k neformálnímu setkání po dvoutýdenní vládní dovolené sešel na zámku Liblice u Mělníka. O strategických záměrech bude diskutovat do pozdních večerních hodin. Od jednání mimo Strakovu akademii si Fiala podle mluvčího vlády Václava Smolky slibuje širší prostor pro strategické plánování, než který poskytuje pravidelné jednání ministrů. Naposledy se sešel Fialův kabinet na neformálním zasedání v dubnu na zámku Štiřín.
Události, komentáře: Marian Jurečka a Aleš Juchelka debatují o vládní pomoci v době energetické krize (zdroj: ČT24)
V diskusi o vládní pomoci v době energetické krize se také střetli ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a poslanec strany ANO Aleš Juchelka v pořadu Události, komentáře. Podle Juchelky jiné státy Evropské unie pomáhají svým občanům mnohem více. „V přepočtu sto padesát miliard korun už mezi své občany rozpustila například Rakouská republika,“ podotýká Juchelka. „Nedivím se renomované agentuře Bruegel, která ocenila Českou republiku společně s Dánskem, jako poslední státy v Evropské unii v žebříčku pomáhajících států,“ tvrdí.
- Velká Británie
- · Domácnosti s nejnižšími příjmy dostanou zhruba 650 liber (cca 18 800 Kč).
- · Domácnosti seniorů dostanou na podzim 300 liber (cca 8700 Kč).
- · Lidé s postižením dostanou 150 liber (cca 4300 Kč) jako další příspěvek na bydlení
- · Příspěvek na energie pro domácnosti byl navýšen na 400 liber (cca 11 600 Kč).
- Německo
- · Jednorázové daňové zvýhodnění pro domácnosti ve výši 300 euro (cca 7300 Kč).
- · Jednorázový bonus pro rodiny 100 euro (cca 2400 Kč).
- · Jednorázový příspěvek pro příjemce sociálních dávek 200 euro (cca 4900 Kč).
- Chorvatsko
- · Trvalé snížení sazby DPH u plynu a tepelné energie z 25 procent na 13 procent.
- · Snížení sazby DPH u plynu až na 5 procent od dubna 2022 do března 2023.
- · Snížení sazby DPH u části základních potravin z 13 procent na 5 procent.
- · Snížení sazby DPH u části hygienického zboží z 25 procent na 13 procent.
- Polsko
- · Snížení sazby DPH u základních potravin z 5 procent na 0 procent.
- · Jednorázový příspěvek domácnostem, které vytápí uhlím, ve výši 3000 zlotých (cca 15 440 Kč).
- · Odložení liberalizace trhu s plynem pro domácnosti do konce roku 2027.
„Když se podíváme na srovnání pomoci, kterou dělají jednotlivé členské státy, tak Česká republika v tom žebříčku si stojí někde uprostřed,“ opáčil Jurečka. „Je srovnatelná s pomocí jiných států, i těch původních z evropské patnáctky. Děláme opatření, která pomáhají těm nejvíce zranitelným, tedy zvyšování životního a existenčního minima, upravili jsme výši příspěvků na bydlení. K lednu příštího roku bude nejvyšší poměr mezi výší průměrného důchodu a mezi průměrnou mzdou od roku devatenáct set devadesát jedna,“ vypočítává ministr.
Dodal, že vláda musí navíc snižovat závislost na ruském plynu, aby byla Česká republika méně vydíratelná ze strany režimu Vladimira Putina, a připravit dostatek zásob zemního plynu a ropy na zimu. To podle něj předchozí vláda Andreje Babiše zanedbala.
Vládní opatření proti růstu cen
O energiích mají jednat poslanci z podnětu ANO
K debatě o řešení energetické krize nebo zdražování se sejdou také poslanci v pátek 26. srpna. Mimořádnou schůzi svolala na základě dnešního podnětu poslanců opozičního hnutí ANO předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), oznámil její mluvčí Martin Churavý.
„Vláda už konečně musí lidem jasně říct, jak bude v následujících měsících řešit ceny energií a zdražování. Chceme se ptát, jestli má vláda nějaký plán, protože zatím to vypadá, že žádný neexistuje,“ zdůvodnila podnět předsedkyně poslanecké frakce hnutí Alena Schillerová. V návrhu programu není žádný zákon. Poslanci by měli obecně diskutovat o „strategii vlády pro řešení energetické krize, zdražování a hrozby rostoucí nezaměstnanosti“.
Hnutí ANO v souvislosti se zdražením plynu a elektřiny už dříve podalo návrh na snížení daně z přidané hodnoty na jejich dodání. Další předlohy poslanců hnutí se týkaly přesměrování části výnosu z prodejů emisních povolenek na zmírnění sociálních dopadů vysokých cen energií a zavedení kompenzací domácnostem za část regulované ceny elektřiny. Vláda Petra Fialy (ODS) s plošnou pomocí nesouhlasila. Mimo jiné zvýšila příspěvky na bydlení a rozšířila okruh příjemců, kteří na ně dosáhnou.
Vládní balík pomoci proti drahým energiím
Nyní kabinet chystá takzvaný úsporný tarif na energie. Další pomoc, kterou domácnosti od státu obdrží, představuje odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které v účtech za elektřinu platí každý. „Podle renomovaného institutu Bruegel je pomoc naší vlády v energetické krizi druhá nejnižší v Evropě a i ten mnohokrát omílaný energetický tarif zatím nikdo neviděl,“ uvedla Schillerová.
Podnět ke svolání mimořádné schůze musí podepsat nejméně 40 poslanců. Poslanecký klub ANO má 72 členů a jako jediný nepotřebuje k vyvolání zvláštního jednání dolní komory pomoc poslanců jiných frakcí.
Schůze se nakonec ale nemusí vůbec uskutečnit, pokud Sněmovna návrh programu koaliční většinou zamítne. Vládní tábor takovým způsobem postupoval dosud při všech opozičních pokusech o mimořádné schůze, a to i k cenám energií. Navzdory tomu se ale ještě před hlasováním o návrhu programu otevře prostor pro debatu, v níž mohou vystoupit jen řečníci s přednostním právem.