Sněmovna začala jednat v pátek v devět hodin dopoledne, až po osmé večer ale schválila program schůze ke snížení zdravotních plateb státu. Zasedání pak přesáhlo půlnoc z pátku na sobotu. Opoziční politici během dne vystupovali s návrhy na změny programu a kritizovali vládu. Koalici, která chce na této schůzi přehlasovat prezidentovo veto, se ale podařilo prosadit prodloužení jednání.
Až po více než dvanácti hodinách začali poslanci řešit platby za pojištěnce
Sporným snížením zdravotních plateb státu se sněmovna začala zabývat až po dvanácti a půlhodině od ranního zahájení jednání. Koalice prosadila zkrácení řečnické doby. Poslanci bez přednostního práva mohou mluvit k vládní novele nejvýše dvakrát deset minut.
Jako první po schválení programu vystoupil předseda SPD Tomio Okamura, který se „hrdě“ přihlásil k obstrukcím předlohy. Vládu obvinil, že krade čtrnáct miliard korun zdravotnictví.
Poslanec ANO a lékař Julius Špičák poukázal na to, že čtrnáct miliard korun, které chce vláda ušetřit ve státním rozpočtu, představuje například dvaapůlroční financování velké nemocnice, jako je IKEM. Rezervy zdravotních pojišťoven sice činí šedesát miliard, ale rezervy jsou od toho, aby zůstaly zachovány, zdůraznil.
Opoziční představitelé podobně jako prezident tvrdí, že nižší platby mohou ohrozit kvalitu a dostupnost péče. Vládní činitelé takové obavy opakovaně odmítli. Zástupci koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že sněmovna Zemanův postoj přehlasuje. Potřeba je k tomu nejméně 101 poslaneckých hlasů, koalice jich má v plném složení 108.
Snížením úhrad do veřejného zdravotního pojištění chce stát ušetřit v letošním rozpočtu 14 miliard korun, ale kdyby koalice změnu neprosadila do konce srpna, byla by úspora již menší, protože by se platby snížily až od října.
Částka je navržena tak, aby stát za celý letošek odvedl do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Prodloužení jednání
S návrhy, aby mohla sněmovna jednat po 19., 21. a 24. hodině a aby byla jednacím dnem 33. a na ní navázané 34. schůze i sobota, vystoupil předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda po půl jedné odpoledne, tedy po více než třech hodinách od začátku jednání.
V té době ještě nebyl ani schválen program schůze, který poslanci přijali až po dvacáté hodině. S návrhy na změny navrženého pořadu postupně vystupovali opoziční politici, kteří své body doprovázeli obsáhlou kritikou vládní politiky, ať už ve vztahu k drahým energiím, nebo ke kauze kolem jmenování nového ředitele rozvědky Petra Mlejnka.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se pokusila prodloužení schůze do soboty zabránit. Domnívala se, že procedurální hlasování není možné před schválením programu. Benda coby služebně nejstarší poslanec ale tvrdil, že to možné je a že se takto v minulosti již hlasovalo. Schillerová přesto vznesla námitku proti postupu předsedajícího Jana Bartoška (KDU-ČSL), se kterou ale neuspěla. Podpořili ji pouze poslanci opozičních ANO a SPD, zatímco koaliční většina se postavila za Bartoška. Obdobným poměrem následně prošlo i prodloužení jednacího dne do rána, případně do sobotního dne.
Desítky požadavků poslanců opozičních ANO a SPD na změny programu schůze byly v souvislosti s koaliční převahou zamítnuty. Po následné slovní přestřelce mimo jiné o pomoci lidem kvůli zdražování si klub ANO vyžádal půlhodinovou přestávku. Znovu začali poslanci jednat v půl desáté večer.
Z koalice zazněla obvinění z obstrukce nebo dokonce destrukce schůze. K třiašedesáti návrhům na změny programu dolní komora absolvovala sedmašedesát hlasování.
Opozice navrhovala různá témata
Jako první vystoupil ráno s návrhy na změnu programu schůze předseda ANO Andrej Babiš, který chtěl jako první bod schůze zařadit téma, které nazval „Jak organizovaný zločin dosadil svého člověka za ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace“. Návrh doprovodil kritikou jmenování nového šéfa rozvědky Petra Mlejnka a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli někdejším kontaktům Mlejnka s obviněným podnikatelem Michalem Redlem. Kromě toho chtěl Babiš obecně debatovat o situaci v českém zdravotnictví.
Šéf ANO doprovodil své návrhy delšími projevy, dotkl se i plateb za státní pojištěnce. Předseda SPD Tomio Okamura pak navrhl bod s názvem „Vláda nepomáhá lidem se zdražováním“ a žádal také diskusi o zvyšujícím se množství nelegálních migrantů procházejících Českem. Předseda poslaneckého klubu Okamurova hnutí Radim Fiala navrhl – podobně jako Babiš – debatu o jmenování Petra Mlejnka ředitelem ÚZSI a rovněž se chtěl zabývat cenami energií.
Opoziční poslanci ve svých vystoupeních k programu vládu opakovaně kritizovali, že podle nich nedělá dost proti zdražování a nepomáhá obyvatelům.
S návrhem na zařazení nových bodů předstoupil i předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Podle očekávání navrhl projednání ratifikace přístupových protokolů Finska a Švédska k NATO, což poslanci schválili. Rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude podle jeho návrhu sněmovna schvalovat po projednání novely o snížení zdravotních plateb státu, kterou vetoval prezident Miloš Zeman. Hnutí ANO prostřednictvím předsedkyně klubu Schillerové neúspěšně požadovalo, aby se body o NATO sněmovna zabývala ještě před touto předlohou.
Senát dal souhlas s rozšířením NATO o dvě severské země už v první polovině srpna. Očekává se, že postoj dolní komory bude stejný. Samotná ratifikace za Česko pak bude spočívat v podpisu prezidenta.
O nedůvěře vládě budou poslanci hlasovat 1. září
Poslance před řádnou zářijovou schůzí čeká ještě jedno mimořádné zasedání. Týkat se bude opozičního návrhu na vyslovení nedůvěry vládě.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svolala tuto schůzi na čtvrtek 1. září. Poslanci se sejdou až v jednu hodinu odpoledne. Protože občas bývá jednání o důvěře či nedůvěře velmi dlouhé, mohla by se i tato mimořádná schůze protáhnout dlouho do noci. Nebylo by to poprvé, například v červnu 2019 se o nedůvěře hlasovalo před čtvrtou nad ránem, a když koncem loňského roku žádala nynější Fialova vláda o důvěru, trvalo dva dny, než poslanci k hlasování dospěli.
Že hlasování o nedůvěře vládě iniciuje, se ve čtvrtek dohodl poslanecký klub ANO. Jeho předsedkyně Alena Schillerová již předala žádost podepsanou 74 poslanci Pekarové Adamové. Ta musí mimořádnou schůzi svolat neprodleně, Schillerová dala najevo, že očekává, že se uskuteční v horizontu týdne.
Svrhnout vládu uprostřed českého předsednictví v Radě Evropské unie se chce opozice pokusit v souvislosti se jmenováním Petra Mlejnka novým ředitelem Ústavu pro zahraniční styky a informace. Poté, co se dostal do funkce, vyšlo najevo, že se Mlejnek v minulosti stýkal s Michalem Redlem, který je jedním z obviněných v kauze údajné korupce v pražském dopravním podniku. Opozice proto kritizuje Mlejnka samotného, ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) i premiéra Petra Fialu (ODS).
