Důvod k odvolání nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka většina poslanců z bezpečnostního výboru sněmovny nevidí. Podpořili jej a odmítli opoziční výzvu, aby sám rezignoval. Stejně tak neprošel návrh na jeho postavení mimo službu v komisi pro kontrolu ÚZSI. Opozice novému šéfovi rozvědky vytýká, že byl v minulosti v kontaktu s Michalem Redlem, který je jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Ta se týká údajné korupce v pražském dopravním podniku.
Petr Mlejnek vystřídal v první polovině letošního července v čele civilní rozvědky Marka Šimandla, který odešel k celníkům. Brzy se ale ocitl ve středu zájmu opozice kvůli svým stykům s Michalem Redlem, který je jedním z obviněných v pražské korupční kauze.
Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Šimona Hellera (KDU-ČSL) přijal výbor poté, co k jeho členům promluvili ministr vnitra Vít Rakušan i samotný Mlejnek, dvě usnesení. Jedním podpořil dřívější stanovisko vlády, že nejsou důvody k odvolání Petra Mlejnka. Zároveň ale výbor apeloval, že je nezbytné, aby Mlejnek co nejdříve získal bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné.
Další místopředseda výboru a poslanec opozičního ANO Jiří Mašek dal však najevo, že opozice s takovým výsledkem jednání není spokojena. „Nejsme investigativci, ale není možné, aby o řediteli nejdůležitější tajné služby v České republice padalo tolik protichůdných informací. (…) A odpovědi pana Mlejnka například na podnikání jeho manželky mě a mé kolegy nepřesvědčily,“ řekl. Za problém Mašek považuje, že manželka ředitele ÚZSI „podniká s bezpečnostním materiálem pro odposlechy nebo rušení odposlechů“.
Poslanec ANO a člen výboru Robert Králíček uvedl v 90' ČT24, že Mlejnek „nezodpověděl prakticky nic“, respektive že „byly v jeho odpovědích velké mezery“.
Opozice ve výboru neúspěšně navrhovala výzvu Mlejnkovi, aby sám rezignoval. Nepodařilo se jí prosadit ani požadavek, aby ho Rakušan dočasně postavil mimo službu. Podle Králíčka by to bylo pro ministra snazší než snažit se o jeho odvolání. Za žádoucí by to považoval minimálně do doby, než nový šéf ÚZSI získá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Poslanec dal najevo, že bez ní jej nepovažuje za plnohodnotného šéfa rozvědky. „Co vlastně v té službě dělá, když prověrku nemá,“ poznamenal.
Neúspěšně se pokoušeli zástupci ANO ve výboru prosadit i výzvu, aby si koaliční strany vyměnily resorty, takže by vnitro připadlo jiné partaji než STANu. Vládního hnutí se totiž kauza Dozimetr přímo dotkla. Jedním z dalších obviněných je jeho bývalý místopředseda a někdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček.
Proti Mlejnkovi se nevymezila ani komise. Výhrady však znějí od Pirátů
Po bezpečnostním výboru, který o Mlejnkovi jednal veřejně, předstoupili šéf ÚZSI spolu s ministrem vnitra ještě před členy sněmovní stálé komise pro kontrolu tajné služby. Její jednání bylo již uzavřené, výsledek ale podobný. Předsedkyně komise Taťána Malá (ANO) však po konci jednání řekla, že opozice nezískala dost hlasů pro výzvu k dočasnému postavení Mlejnka mimo službu. Neprošel ani návrh o poškozování reputace zpravodajské služby.
Malá nicméně konstatovala, že i po vystoupeních Mlejnka, Rakušana a ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Radima Dragouna v ní vůči novému šéfovi rozvědky zůstává „nedůvěra a pachuť“.
Výhrady vůči Petru Mlejnkovy přesto zazněly i z nitra vládní koalice. Část Pirátů by chtěla, aby se jejich strana od postupu vládní koalice v tomto případě distancovala. Zda to však partaj opravdu učiní, rozhodne až vnitrostranické referendum.
Konání celostranického referenda navrhl bývalý zaměstnanec Národního bezpečnostního úřadu a člen Pirátů Marek Řebíček. „Považovali bychom za správné, aby dotyčný danou funkci přestal zastávat. Spoluodpovědnost za vládní rozhodnutí poškozuje naše dobré jméno,“ stojí v navrhovaném usnesení, ze kterého citovaly Hospodářské noviny.
Mlejnek se s Redlem setkával pracovně. Odmítl, že by uzavřel smlouvu s Prahou nebo DPP
Mlejnek řekl poslancům z bezpečnostního výboru, že se s Redlem setkával pracovně v době, kdy působil v obchodní společnosti. „Jak jsem mohl vědět v roce 2012, v roce 2015 nebo v roce 2021, že pan Redl bude stíhán v kauze Dozimetr?“ podotkl. Zdůraznil, že firma, v níž pracoval, neuzavřela žádnou smlouvu s pražským dopravním podnikem ani magistrátem. Ministr Rakušan řekl, že mu Mlejnek doložil, že žádné takové smlouvy uzavřeny nebyly. Před poslanci také Mlejnek popřel, že by Redlovi předával informace z bezpečnostního prostředí.
Opoziční poslanec Králíček považuje ale Mlejnkovy argumenty ohledně Redla za problematické. Domnívá se, že měl možnost Redla si prověřit. „Pan Redl, pravá ruka pana Krejčíře, přece není žádná neznámá postava,“ řekl. Naopak předseda výboru Pavel Žáček (ODS) je přesvědčen, že na výboru byla „určitá část“ nejasností zodpovězena a další odpovědi poslanci podle něj dostali na uzavřeném jednání komise.
Do rozvědky přišel nový ředitel zvenčí. Rakušan podotkl, že takový byl jeho cíl, nechtěl, aby do čela ÚZSI nastoupil po Šimandlovi někdo, kdo v tajné službě v posledních sedmi či osmi letech pracoval. Považuje to za správné rozhodnutí pro personální uklidnění služby, pro zadávání úkolů a pro její vedení. Poznamenal, že za předchozího ředitele se podařilo rozvědku ekonomicky stabilizovat, neměla však podle Rakušana jasné zacílení.
Nový ředitel podle něj nemá v ÚZSI vazby na kohokoli či na jakoukoli skupinu, která měla ve službě vliv v poslední době.
Rakušan řekl, že Mlejnka předem neznal
Poslancům ministr řekl, že se na jaře sešel s několika adepty, kteří mu představili vizi vedení ÚZSI. Mlejnka neznal, poprvé jej viděl při schůzce v kanceláři místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL), řekl. Odmítl spekulace, že mu nového šéfa rozvědky doporučil Redl.
Na Mlejnka si sháněl Rakušan reference, vycházel především z toho, co po něm vyžadoval zákon, tedy aby nový šéf civilní rozvědky měl při nástupu požadovanou prověrku na stupeň tajné. Ze zákona je dáno, že musí následně požádat o prověření na stupeň přísně tajné, což Mlejnek učinil. Ministr vnitra odmítl, že by Mlejnek měl nějakou jinou manažerskou prověrku Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), než jaká by ho opravňovala ke vstupu do tajných služeb. Na to, proč Mlejnka nyní na stupeň přísně tajné prověřuje jeho vlastní úřad, odpověděl, že je to dáno zákonem.
Zároveň Rakušan uvedl, že ve chvíli, kdy by kdokoli nastoupil do čela kterékoli tajné služby a už měl stupeň prověření přísně tajné udělený NBÚ, tak i následně by daná osoba byla opět prověřována příslušnou tajnou službou.
Vicepremiér zopakoval, že Mlejnkova pozice není neochvějná. Pokud by nesplnil zásadní kvalifikační předpoklad, tedy nedostal by prověrku na stupeň přísně tajné, s okamžitou účinností by nemohl vykonávat dál svoji funkci.
Kvůli Mlejnkovi hrozí vládě hlasování o nedůvěře
Mlejnek měl podle serveru Seznam Zprávy pravidelné kontakty s Redlem nejméně od roku 2012. Ředitelem civilní rozvědky se stal začátkem července. Rakušan webu řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. Mlejnek serveru sdělil, že se s Redlem potkával jednou až dvakrát ročně. V dané době pracoval ve firmě, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky. Důvodem podle něj bylo, že jako obchodník poptával zakázky pro svou firmu, ale žádnou jeho prostřednictvím nezískal.
Opozice v souvislosti s aférou žádá Rakušanovo odvolání z pozice ministra vnitra, premiér Petr Fiala (ODS) se za něj postavil. Hnutí ANO proto uvažuje o tom, že vyvolá hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu.
