Poslanec SPD a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř ve středeční 90' ČT24 mimo jiné odhadl, že na podzim a konci roku může inflace vystoupat až na 23 procent. Bojoval by s ní i snížením DPH. Před tím naopak ve vysílání ČT24 varoval šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný, protože by to podle něj vedlo k výpadku příjmů státního rozpočtu.
„Na podzim inflace překoná dvacet procent i vzhledem k nečinnosti vlády. Ta situaci neřeší, jen přihlíží, jak se státní rozpočet pakuje na DPH. Máme nejvyšší DPH na energie, na bydlení, na základní potraviny. To jsou všechno věci, které pokud by se snížily aspoň na úroveň okolních států, tak by inflace neměla takový průběh. Počítám, že na podzim a ke konci roku bude na úrovni až 23 procent,“ předpovídá Hrnčíř.
Výborný by byl s prohlášeními opatrný, protože podle něj není jasné, kde vrchol inflace bude. Připomněl, že podle predikce ČNB by měla její hladina spadnout příští rok na čtyři procenta. „Světlem na konci tunelu může být to, že ceny obilí poslední týden na světových trzích dramaticky klesají – v USA to bylo sedmatřicet procent, v Evropě dvacet pět. Myslím, že to je velmi důležité. Podobný je i vývoj cen ropy,“ zmínil Výborný. Připomněl, že současná situace úzce souvisí s dopady války na Ukrajině.
Posilování koruny funguje, míní Hrnčíř
Hrnčíř konstatoval, že razantní zvyšování úrokové sazby centrální banky proti inflaci příliš nezafungovalo, protože je z velké části dovezená. Učinné je podle něj posilování kurzu koruny, k němuž už ČNB přistoupila. „Ale sama to nemůže vybojovat – musí zasáhnout vláda a snažit se upravit ceny, abychom neměli nejvyšší DPH v Evropě. Naše domácnosti nemají tak velkou kupní sílu, abychom toto mohli dlouhodobě zvládnout,“ má jasno místopředseda rozpočtového výboru.
Výborný ovšem kontroval, že zastropování cen, jako k němu přistoupila například maďarská vláda, není správnou cestou. „Příklady z posledního týdne z Maďarska a Polska ukazují, že když tam zavedli regulaci, zastropovali ceny pohonných hmot, tak naprosto vyčerpali státní rozpočet, který to musel dotovat. A nemají prostředky na pomoc těm, kteří to skutečně potřebují, a maďarská vláda teď odstropovala ceny energií,“ vypočítal.
Dále řekl, že už ve čtvrtek sněmovna v rámci novely energetického zákona projedná základní mantinely úsporného energetického tarifu. „Šestašedesát miliard z tohoto balíčku půjde na pomoc jak domácnostem, tak firmám. Druhou věcí je odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Ve čtvrtek ráno to bude na jednání řešit i hospodářský výbor, jsou připraveny pozměňovací návrhy,“ avizoval Výborný.
„Výrobci elektrické energie mají gigantické marže, jen ČEZ zvýšil zisk na 10 miliard měsíčně, to míval za rok. Přihlížíte tomu, jak jsou lidé, domácnosti i podniky drancováni vysokými cenami a ze státního rozpočtu pak budete házet drobty od stolu, abyste lidi zachraňovali? To je úplný nesmysl. Nevím, koho tím chráníte – miliardáře, kteří vydělávají na vysokých cenách (energií)?“ rozohnil se Hrnčíř, podle něhož by mohla být cestou ze současné situace i regulace cen energií.
„V okamžiku, kdy uměle snížíte DPH, zkrátíte příjmy státního rozpočtu. Ty budete muset někde nalézt nebo omezit investice, platy, cokoli jiného. Ceny energií nejsou určovány jednorázově teď, ale několik let dopředu. A z dividend ČEZ, které plynou státu, bude financováno právě těch 66 miliard na pomoc firmám a domácnostem, to odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje,“ odmítl Hrnčířovy argumenty Výborný.
Psychologický jev
Podle ekonoma a psychologa Jana Urbana je inflace také určitý psychologický jev, který má závažné ekonomické souvislosti. „Vzniká tam, kde lidé věří, že k inflaci dojde,“ uvedl Urban v pořadu Události, komentáře. Dodal, že lidé promítají inflační očekávání do svého chování a promítají je také především firmy a spotřebitelé do svého tlaku na ceny, mzdy či nákupy.
Analytik STEM Martin Kratochvíl podotkl, že podle posledního průzkumu jsou inflační očekávání mimořádně vysoká. „Takže pokud by platily premisy, které říkal kolega, mohli bychom čekat, že inflace tu s námi bude delší dobu, ne nutně v takto vysokých číslech, ale jako taková ano,“ uvedl s tím, že se také rozšiřuje struktura lidí, kteří jsou ohroženi inflací.
Více lidí podle něj také šetří či o tom přemýšlí. „Minimálně polovina lidí, nehledě na to, z jakého jsou sociálního základu, nějaká opatření vyzkoušela nebo o nich minimálně uvažuje,“ podotkl.
Urban dodal, že v této situaci vzniká tlak nejen na rozpočty, ale na to, aby lidé přehodnotili některé své spotřební nebo nákupní zvyklosti. „Možná i ty, které nejsou úplně racionální. Je potřeba zamyslet se nad tím, zda skutečně kupujeme vždy věci, které potřebujeme.“
