Ceny potravin půjdou podle ministra Nekuly dolů. Náklady ale porostou, varuje poslanec ANO Tureček

Nahrávám video
UK: Ceny potravin dále rostou
Zdroj: ČT24

Ceny potravin v tuzemských obchodech letí vzhůru, podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) ale na světových burzách razantně klesají a lidé to v obchodech pocítí za dva až tři týdny. Tak optimisticky to ale opoziční poslanec Karel Tureček (ANO) nevidí, raději by dal přednost regulaci cen u základních potravin. Navíc zmínil také rostoucí ceny energií, kvůli kterým ceny potravinou dál porostou. O zdražování v obchodech debatovali Nekula a Tureček v Událostech, komentářích.

„Není potřeba regulovat ceny. Pokud nám tady velice intenzivě padají ceny obilí, padá nám cena mléka, začíná klesat cena masa, tak se to promítne do cen koncových spotřebitelů, jenom tady budeme mít několikatýdenní zpoždění. To, co se odehrává na světových burzách, ať je to ve Spojených státech nebo v Evropě, tak dřív nebo později se projeví u nás a ucítí to i spotřebitel, takže není třeba uměle zasahovat do trhu,“ vysvětlil ministr.

Nekula připustil, že skokové zdražení potravin způsobila mimo jiné válka na Ukrajině, ale také uměle vyvolaná panika a strach, že bude nedostatek potravin. Podle něj je například obilí  celosvětově dost. „Tím, že si v rámci EU zachováme volné hranice, budeme volně obchodovat, tak zajistíme to, že budeme mít dostatek potravin. EU je největším vývozcem potravin. Není důvod, abychom se strachovali,“ konstatoval Nekula. 

Opačná situace ale podle ministra může být klidně za rok, kdy bude nakonec tolik obilí, že to způsobí pád ceny například u pšenice a vláda bude muset nakonec zemědělcům pomoct. „My prostě jdeme ode zdi ke zdi,“ upozornil. 

Tureček s ministrem zásadně nesouhlasí. „Mluvíte jen o jedné skupině, a to je cena pšenice. Přeci každý občan Česka vidí masivní zdražování. Nejde jen o mouku, pečivo, kuřecí maso, další komodity rostou,“ ohradil se. 

Zmínil také, že druhou věcí, která se odraží na cenách potravin, jsou rostoucí ceny energií. „Já jsem do dneška neslyšel, jak vláda bude tyto záležitosti řešit,“ dodal. 

Tureček proto dává přednost cenové regulaci potravin a tvrdí, že pokud se zemědělcům nepomůže s cenami energií, tak nemůže vláda očekávat, že budou konkurenceschopní.  Připomenul v této souvislosti, že Fialův kabinet mluví o zvýhodněných tarifech. „Vláda je prakticky nečinná. A tím, že je nečinná, tak se prakticky cena potravin začíná vzdalovat občanům, to je realita,“ podotkl opoziční poslanec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 30 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...