Alžběta II. pomohla klidné proměně impéria v Commonwealth, soudí historici

Politolog a historik Jan Květina vnímá zesnulou královnu Alžbětu II. jako panovnici mezi dvěma krizemi. Dle jeho slov se podepsala pod úspěšný, nenásilný rozpad britského impéria a vládla až po současnou krizi, kterou odstartoval odchod Spojeného království z EU. V sedmdesátiletém mezidobí ji lze podle něj označit také za prvek kontinuity, jenž vždy dokázal najít správnou reakci v reprezentativní rovině.

V podobném duchu hovořil v České televizi také historik Jaroslav Miller, podle něhož prošla monarchie za dobu panování Alžběty II. zásadní změnou, kterou zahájil rozpad britského impéria a jeho metamorfóza v poměrně úspěšný projekt Commonwealthu.

„Rozpad britského impéria provázelo po druhé světové válce velké očekávání. Alžběta II., ačkoli nebyla aktivním politikem, ovšem dokázala vtisknout monarchii novou tvář,“ doplnil Květina, který poukázal také na její schopnost předvídat, jakým způsobem se bude svět vyvíjet. 

Commonwealth tvoří v současnosti 56 zemí. Užší okruh 15 zemí (Commonwealth realms) uznává britského krále Karla III. za svého panovníka. „Myslím si, že takhle nenásilně se žádné impérium nerozpadlo a Alžběta II. má na tom nepochybně lví podíl,“ pokračoval Miller.

„V době její korunovace bylo naprosto jasné, že už dávno neplatí fráze, že nad britským impériem slunce nezapadá,“ doplnila Petra Johana Poncarová z Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK.

Královna podle ní po svém nástupu na trůn zmínila ideu, že je potřeba se vyrovnat s temnou koloniální minulostí a britské společenství národů přetransformovat. „V tomto ohledu se dosáhlo pokroků, ale myslím si, že tento proces ještě pořád pokračuje a že je potřeba ještě mnoho vykonat,“ konstatovala Poncarová.

Zcivilnění britské monarchie

Lví podíl měla Alžběta II. dle Millera také na zcivilnění britské monarchie, což dokázala například otevřením Buckinghamského paláce pro veřejnost na počátku 90. let. „Toto gesto ukázalo určitou modernizaci monarchie a mělo královské rodině opět vydobýt respekt,“ dodal Miller.

Květina v kontextu zcivilnění britské monarchie připomněl Alžbětinu epizodní roli po boku Daniela Craiga (agenta 007) při příležitosti zahájení olympijských her 2012 v Londýně, která podle něj neuvěřitelně zvýšila popularitu královské rodiny. 

Nejdéle vládnoucí panovnici v dějinách Velké Británie označil za zdrženlivou konzervativní modernizátorku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 6 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 22 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 44 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...