Krize strana 3 z 5

Zdravotní krize, klimatická krize, krize potravinářská. S čím si vědci poradí a na co je lidský mozek krátký? V pořadu Fokus Václava Moravce diskutovali odborníci na téma Věda jako spása. Pozváni byli molekulární biolog Marián Hajdúch, strukturní virolog Pavel Plevka, odbornice na enviromentální chemii Jana Klánová, bioklimatolog Miroslav Trnka, agroekoložka Milada Šťastná a rostlinný genetik Karel Říha.

Informační linky energetických firem a také krizové linky čelí v posledních týdnech enormnímu množství volajících. Zákazníci se totiž těžko orientují v možnostech a způsobech vyplácení vládní pomoci. Nejméně přehledná je situace pro seniory, kteří na internetu často neumí vyhledávat aktuální informace. Zároveň se stále více z nich potýká s existenčními problémy. Někteří lidé se snaží ušetřit například na topení různými „zlepšováky“, oborníci ale varují, že takové počínání může být nebezpečné.

Došlo k posunu, na jednáních v Praze se otevřela i témata, která  byla v rámci EU dosud „docela tabu“. Tak zhodnotil v pátečních Událostech, komentářích premiér Petr Fiala (ODS) dvojici čerstvě skončených summitů. On osobně vidí v EU vůli najít společné řešení energetické krize. Nepřipouští si, že by k němu Unie nedospěla, řekl v rozhovoru s Martinem Řezníčkem.

Riziko jaderné apokalypsy je podle amerického prezidenta Joea Bidena nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962. Ruští představitelé hrozí možností použít jaderné zbraně poté, co utrpěli vážné neúspěchy ve válce proti Ukrajině, kterou sami vyvolali.

Také církev se začíná vyrovnávat s energetickou krizí. Kostelům hrozí až ztrojnásobení cen za elektřinu, kněží proto hledají způsoby, jak ušetřit. Nejčastějším řešením je přesun bohoslužeb z energeticky nákladných chrámů do úspornějších prostor. Vedení katolické církve věří, že situaci zvládne. Problémy s energiemi ale mají také církevní školy.

V Brně začal třiašedesátý ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu. Kromě expozice se na místě koná i sněm Svazu průmyslu a dopravy, během něhož promluvil i premiér Petr Fiala (ODS), který uvedl, že díky opatřením vlády se podle něj podaří energetickou krizi stabilizovat. Od prezidenta svazu Jaroslava Hanáka zároveň převzal sedm výzev, kterými by se měla podle sdružení vláda zabývat. Hlavními tématy diskuze na veletrhu byla energetická efektivita v době krize a digitální řešení pro průmysl budoucnosti.

Zatímco v podstatě celý západní svět už déle než půl roku rezolutně odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, Afrika je v otázce války mezi Moskvou a Kyjevem mnohem roztříštěnější. Řada zemí se přiklání na stranu agresora. Důvodem jsou diplomatické vazby pěstované už od dob Sovětského svazu nebo aktuální potravinová krize, paradoxně způsobená právě ruskou agresí.

Zástupci vlády u příležitosti mezinárodního dne seniorů poděkovali starším občanům za jejich zapojení do zvládání krizových situací v Česku. Na tiskové konferenci to zdůraznili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ocenili hlavně podporu seniorů během pandemie koronaviru. Den seniorů připadá na 1. října.

Co společnost rozděluje a co ji může spojit? Na otázky týkající se stále větší polarizace společnosti hledal odpovědi Fokus Václava Moravce. V pořadu s podtitulem „Jak usmířit národ?“ diskutují historik Tomáš Petráček, filozofka Tereza Matějčková, politoložka Anna Durnová, právní filozof Jiří Přibáň, antropoložka Marie Heřmanová a psycholog Tomáš Vašák.

Politolog a historik Jan Květina vnímá zesnulou královnu Alžbětu II. jako panovnici mezi dvěma krizemi. Dle jeho slov se podepsala pod úspěšný, nenásilný rozpad britského impéria a vládla až po současnou krizi, kterou odstartoval odchod Spojeného království z EU. V sedmdesátiletém mezidobí ji lze podle něj označit také za prvek kontinuity, jenž vždy dokázal najít správnou reakci v reprezentativní rovině.

Lidstvo by se mělo snažit přejít na bezfosilní zdroje energie co nejrychleji – vydělá na tom totiž. Tvrdí to rozsáhlá studie vědců z Oxfordské univerzity, která vyšla v odborném žurnálu Joule.

Vláda příští pondělí představí opatření, která by měla odštítit občany, firmy i veřejné instituce od přílišného zdražování energií. Po středečním jednání o nich již mají ministři jasnou představu, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní řešení ale zveřejní až poté, co bude jasné, na čem se shodnou evropští ministři pro energetiku, kteří se sejdou v pátek. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) avizoval, že chce z jednání evropské rady vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl v Poslanecké sněmovně, že dodávky plynu na zimu jsou zajištěné a nehrozí kolaps.

Krize ve slovenské vládní koalici zatím vyústila v demisi ministra hospodářství Richarda Sulíka, který je také předsedou liberální strany Sloboda a solidarita (SaS). Sulík tak učinil v reakci na aktuální oznámení premiéra a člena vedení nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Eduarda Hegera, že šéf OĽaNO a ministr financí Igor Matovič vyhoví dřívějšímu ultimátu SaS a odejde z vlády, pokud tak učiní také Sulík a pokud bude schválena pomoc obyvatelům a další opatření. Většinu z nich SaS dosud blokovala.

Evropské ceny energií začaly v úterý výrazně klesat, a to na základě náznaků, že Evropská unie usiluje o zmírnění energetické krize. Ta by s blížící se zimou mohla uvrhnout region do recese. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, klesla dopoledne až o 26 procent a nizozemský plyn o 11 procent, uvedla agentura Bloomberg. V pondělí přitom cena německé elektřiny poprvé přesáhla tisíc eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).

Německý kancléř Olaf Scholz je na své první návštěvě České republiky. Krátce po poledni jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS). Hlavním tématem setkání politiků byla energetická krize. Český předseda vlády totiž minulý týden hovořil o nutnosti nalézt celoevropské řešení. Oba politici se shodli na tom, že ceny energií v Evropě neodpovídají tržnímu fungování. Scholz během návštěvy také zmínil, že trvání na jednomyslnosti v EU je možné, když nejsou nutná rychlá řešení. Navrhuje proto přijmout kvalifikovanou většinu. Chce také, aby se EU v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii.

Sněmovna začala jednat v pátek v devět hodin dopoledne, až po osmé večer ale schválila program schůze ke snížení zdravotních plateb státu. Zasedání pak přesáhlo půlnoc z pátku na sobotu. Opoziční politici během dne vystupovali s návrhy na změny programu a kritizovali vládu. Koalici, která chce na této schůzi přehlasovat prezidentovo veto, se ale podařilo prosadit prodloužení jednání.

České předsednictví svolává jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by se mělo jednání uskutečnist co nejdříve, v úvahu podle něj připadá celounijní cenový strop. O drahých energiích hovořil za vládu v Poslanecké sněmovně ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Řekl, že by energetická krize mohla vést nejenom k pádu nynější vlády, ale i politického systému v Česku i Evropě, kdyby se ji nepodařilo vyřešit.

Před třiceti lety vrcholila jednání vítězů voleb o rozdělení Československa. Dohodu podepsali 26. srpna 1992 tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar. Dva samostatné státy, Česká a Slovenská republika, vznikly 1. ledna 1993. Roli v rozpadu hrálo i to, že čeští politici nevěděli o problémech Slováků nic, domnívá se bývalý premiér Petr Pithart, který byl hostem pořadu Interview ČT24.

Současné kroky vlády k zmírnění dopadů zvyšujících se cen energií odhalují strukturální problém rozpočtu mezi příjmy a výdaji, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. V pořadu Události, komentáře dodal, že je nutné, aby se ekonomičtí odborníci shodli na tom, kterou cestou v řešení ekonomické krize by se měl stát ubírat. Dosud podle něj probíhají pouze „paralelní dialogy, ve kterých si lidé navzájem nerozumí, co vlastně chtějí a co má být konečný stav“ současné krize.

Vláda se sešla na neformálním jednání o řešení energetické krize. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je situace neobvykle vážná a ministři mají jednat jak o podobě úsporného energetického tarifu, tak o zavedení daně z neočekávaného zisku pro energetické firmy. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) vláda v případě krize omezí teplo domácnostem, aby zachovala klíčové složky průmyslu v chodu.

Náklady palíren a lihovarů na vypálení ovocných destilátů vzrostly i o stovky procent, tvrdí Unie destilatérů. Vyšší jsou nejen ceny za plyn a elektřinu, ale také za sklo, kterého je navíc nedostatek. Kvůli dražším pohonným hmotám platí lihovarníci víc také za dovoz ovoce, zejména toho exotického. Jsou tak nuceni zdražit své služby o desítky procent. Některým palírnám podle unie dokonce hrozí krach.

Česko se připravuje na zimu a možné přerušení dodávek ruského plynu. Už splnilo unijní cíl a naplnilo plynem přes 80 procent zásobníků. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) pomohly dodávky suroviny z Norska. Stát pořídil i zkapalněný plyn. Dál platí, že v případě výpadku mají domácnosti přednost před firmami.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov cestuje po Africe, kde se snaží nalézt pozůstatky dávných přátelství. Děje se tak v nelehké době, kdy na kontinent dopadá celosvětová potravinová krize vyvolaná invazí Moskvy na Ukrajinu. A jak poznamenává list The Financial Times, několik vztahů tam skutečně navázal.

Předsedové české a slovenské Národní rady, Milan Uhde a Ivan Gašparovič, se setkali v Brně, kde řešili vnitropolitickou krizi. Ta vznikla den předtím, kdy do dlouho diskutované otázky rozdělení Československa na dva státy Slovenská národní rada přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenska a po prezidentově rezignaci. Oba politici tentokrát řešení nenašli, ale shodli se, že společný stát by neměl mít podobu spolkového systému.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.