Protesty proti soudní reformě v Izraeli trvají už více než půl roku a ani letní parlamentní přestávka emoce neuklidnila. Kromě demonstrací a politických hádek se navíc schyluje k dalším střetům. Od začátku září totiž bude nejvyšší soud posuzovat petice proti reformě. Právní experti varují, že zemi hrozí ústavní krize.
„Nejvyšší soud se nachází ve složité situaci, protože bude do jisté míry rozhodovat o intervenci vlády a parlamentu do fungování soudu,“ vysvětlil odborník na ústavní právo Itaj Bar-Siman-Tov z Bar-Ilanovy univerzity.
Nejvyšší soud bude zároveň fakticky rozhodovat sám o sobě. Pokud soudci zákon shodí ze stolu, ocitne se naopak ve složité situaci vláda, která pouliční slogany opozičních demonstrantů ignorovat může, případný verdikt soudu ovšem nikoli.
Respektive ho ignorovat může, ale v takovém případě by Izrael čekala ústavní krize, kterou stát ležící na Blízkém východě ještě nezažil. „Nastala by situace, v níž by se velitelé armády, policie, bezpečnostních složek, ale také státní úředníci museli rozhodnout, zda stojí na straně soudu, nebo na straně vlády. Všichni velmi doufáme, že se do takového stadia nedostaneme,“ dodal Bar-Siman-Tov.
Už od března přitom část rezervistů deklaruje, že kvůli nesouhlasu s vládou odmítne nástup do vojenské služby. „Nikdy bych nesloužil vládě a zemi, které nejsou demokratické,“ avizoval například major izraelské armády v záloze Viktor Vertzner.
Reforma fungování soudu má ale stále značnou podporu mezi některými pravicovými voliči. „Patnáct soudců za nás rozhoduje o všech otázkách našeho života, to není demokracie. Požadujeme skutečnou demokracii, kde lidé hlasují a jejich rozhodnutí má smysl,“ zdůraznila právnička Iska Binová.
Vláda tudíž soudní reformu jen těžko může zastavit. Radikálně pravicové křídlo koalice by to totiž považovalo za kapitulaci před tlakem ulice.
