Směřujeme k občanské válce, míní bývalý izraelský premiér o přijaté justiční reformě

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

„Je tu hrozba. Je to vážná hrozba,“ řekl Olmert televizi Channel 4 News. „To se nikdy předtím nestalo a my nyní směřujeme k občanské válce,“ míní liberální politik.

Podle agentury Reuters dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu nyní čelí nejvážnější domácí politické krizi. V pondělí večer premiér označil schválení části reformy za nutný krok pro demokracii a v úterý se snažil rozptýlit obavy ze špatných ekonomických dopadů ve společném prohlášení s ministrem financí Bezalelem Smotričem. Izraelská ekonomika je podle něj silná a bude pokračovat v růstu.

Palestinci podle televize al-Džazíra tvrdí, že schválený zákon izraelské vládě usnadní prosazovat politiku, která slouží její „krajně pravicové“ agendě. Zákon „oslabuje a eliminuje jakýkoli dohled nejvyššího soudu nad rozhodnutími vlády“, řekl televizi palestinský člen Knesetu Ahmad Tíbí, který stojí v čele středolevé strany Taal. Upozornil především na jmenování vysokých úředníků.

Amdžad Irákí z palestinského časopisu +972 Magazine řekl, že jde o jmenování na důležité posty u policie, v armádě či ve finančních institucích. Taková jmenování se přímo týkají palestinských občanů Izraele, upozornil Irákí. Pondělní schválení zákona podle něj Palestincům bere možnost tato jmenování napadnout. Vláda nyní podle Irákího může uplatňovat svou politiku „mnohem rychleji“.

Reakce izraelských a světových médií

Některé izraelské deníky v úterý vyšly s černou titulní stranou a s textem „černý den pro izraelskou demokracii“. Formálně jde o inzerát, který zaplatilo protestní hnutí sdružující mimo jiné zástupce izraelského technologického průmyslu.

Například newyorský deník The Wall Street Journal v úterý ale naznačil, že obavy o izraelskou demokracii jsou přehnané. „Soudci o své rozsáhlé pravomoce při jmenování nových soudců nepřišli. Soud může nadále projednávat téměř každý případ, i když jde o čistě politickou otázku, u níž nebyl žádný žalující přímo poškozen… Jinými slovy nejde o skutečnou reformu justice a demokracie v Izraeli neumírá,“ napsal list.

Naopak například španělský deník El Mundo napsal, že izraelský premiér se rozhodl pokračovat v plánované reformě, „která představuje útok na demokracii“. „V zemi, která nemá ústavu, senát, ani federální strukturu, které by mohly zajistit systém vzájemné kontroly, znamená tento záměr, že vláda Netanjahua, který sám čelí obvinění z korupce, de facto usiluje o neomezenou moc. Jaderná mocnost Izrael by tak mohla přijít o morální autoritu být jedinou skutečnou demokracií na Blízkém východě,“ píše El Mundo.

Polský list Rzeczpospolita píše, že v Izraeli, který oslavil 75 let existence, jde nyní o bezpečnost země, v níž „právo diktují“ nacionalisté a náboženští extrémisté. „Přizpůsobují ho blízkovýchodnímu okolí a vzdalují ho Západu,“ poznamenala Rzeczpospolita.

Protesty v Izraeli

Vůdci protestů uvedli, že pokud bude vláda pokračovat ve svých plánech, stále více vojenských záložníků se již nebude hlásit do služby. Bývalí vrchní velitelé izraelské armády varovali, že by mohla být ohrožena bojeschopnost Izraele.

Vůdce opozice Jair Lapid požádal záložníky, aby svou hrozbu nenastoupení do služby odložili do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o odvolání. Jak politická kontrolní skupina, tak Izraelská advokátní komora podaly námitky proti přijatému návrhu justiční reformy. 

Izraelská armáda mezitím v úterý v souvislosti s protesty proti reformě uvalila první známý disciplinární trest. Jednomu záložníkovi byla udělena pokuta v přepočtu 5900 korun a další byl za ignorování povolávacích rozkazů odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na patnáct dní.

Izraelská lékařská asociace nařídila na úterý lékařům 24hodinovou stávku po celé zemi, nikoli však v Jeruzalémě, který je dějištěm stupňujících se střetů. Zdravotnictví tak fungovalo v omezeném provozu. Soud v Tel Avivu však svazu lékařů v úterý odpoledne nařídil stávku ukončit.

Útok proti demonstrantům

V pondělí, kdy Izraelci pokračovali v demonstracích proti reformě soudnictví, najel řidič do davu protestujících poblíž města Kfar Saba. Tři lidé byli lehce zraněni. Policie uvedla, že zadržela podezřelého, dvacetiletého muže. 

Po celém Izraeli přišly proti přijetí zákona protestovat tisíce lidí, v Tel Avivu a Jeruzalémě policie použila vodní děla. Během pondělí bylo do 22 hodin zatčeno nejméně 34 protestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili tři batolata a jejich otce u Charkova, těhotnou matku zranili

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti zabil v noci na středu jednoho muže a tři batolata. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru domu po dronovém útoku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později potvrdil, že oběťmi jsou otec a jeho tři děti. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
09:28Aktualizovánopřed 13 mminutami

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 1 hhodinou

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 6 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 9 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 15 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...