Směřujeme k občanské válce, míní bývalý izraelský premiér o přijaté justiční reformě

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

„Je tu hrozba. Je to vážná hrozba,“ řekl Olmert televizi Channel 4 News. „To se nikdy předtím nestalo a my nyní směřujeme k občanské válce,“ míní liberální politik.

Podle agentury Reuters dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu nyní čelí nejvážnější domácí politické krizi. V pondělí večer premiér označil schválení části reformy za nutný krok pro demokracii a v úterý se snažil rozptýlit obavy ze špatných ekonomických dopadů ve společném prohlášení s ministrem financí Bezalelem Smotričem. Izraelská ekonomika je podle něj silná a bude pokračovat v růstu.

Palestinci podle televize al-Džazíra tvrdí, že schválený zákon izraelské vládě usnadní prosazovat politiku, která slouží její „krajně pravicové“ agendě. Zákon „oslabuje a eliminuje jakýkoli dohled nejvyššího soudu nad rozhodnutími vlády“, řekl televizi palestinský člen Knesetu Ahmad Tíbí, který stojí v čele středolevé strany Taal. Upozornil především na jmenování vysokých úředníků.

Amdžad Irákí z palestinského časopisu +972 Magazine řekl, že jde o jmenování na důležité posty u policie, v armádě či ve finančních institucích. Taková jmenování se přímo týkají palestinských občanů Izraele, upozornil Irákí. Pondělní schválení zákona podle něj Palestincům bere možnost tato jmenování napadnout. Vláda nyní podle Irákího může uplatňovat svou politiku „mnohem rychleji“.

Reakce izraelských a světových médií

Některé izraelské deníky v úterý vyšly s černou titulní stranou a s textem „černý den pro izraelskou demokracii“. Formálně jde o inzerát, který zaplatilo protestní hnutí sdružující mimo jiné zástupce izraelského technologického průmyslu.

Například newyorský deník The Wall Street Journal v úterý ale naznačil, že obavy o izraelskou demokracii jsou přehnané. „Soudci o své rozsáhlé pravomoce při jmenování nových soudců nepřišli. Soud může nadále projednávat téměř každý případ, i když jde o čistě politickou otázku, u níž nebyl žádný žalující přímo poškozen… Jinými slovy nejde o skutečnou reformu justice a demokracie v Izraeli neumírá,“ napsal list.

Naopak například španělský deník El Mundo napsal, že izraelský premiér se rozhodl pokračovat v plánované reformě, „která představuje útok na demokracii“. „V zemi, která nemá ústavu, senát, ani federální strukturu, které by mohly zajistit systém vzájemné kontroly, znamená tento záměr, že vláda Netanjahua, který sám čelí obvinění z korupce, de facto usiluje o neomezenou moc. Jaderná mocnost Izrael by tak mohla přijít o morální autoritu být jedinou skutečnou demokracií na Blízkém východě,“ píše El Mundo.

Polský list Rzeczpospolita píše, že v Izraeli, který oslavil 75 let existence, jde nyní o bezpečnost země, v níž „právo diktují“ nacionalisté a náboženští extrémisté. „Přizpůsobují ho blízkovýchodnímu okolí a vzdalují ho Západu,“ poznamenala Rzeczpospolita.

Protesty v Izraeli

Vůdci protestů uvedli, že pokud bude vláda pokračovat ve svých plánech, stále více vojenských záložníků se již nebude hlásit do služby. Bývalí vrchní velitelé izraelské armády varovali, že by mohla být ohrožena bojeschopnost Izraele.

Vůdce opozice Jair Lapid požádal záložníky, aby svou hrozbu nenastoupení do služby odložili do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o odvolání. Jak politická kontrolní skupina, tak Izraelská advokátní komora podaly námitky proti přijatému návrhu justiční reformy. 

Izraelská armáda mezitím v úterý v souvislosti s protesty proti reformě uvalila první známý disciplinární trest. Jednomu záložníkovi byla udělena pokuta v přepočtu 5900 korun a další byl za ignorování povolávacích rozkazů odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na patnáct dní.

Izraelská lékařská asociace nařídila na úterý lékařům 24hodinovou stávku po celé zemi, nikoli však v Jeruzalémě, který je dějištěm stupňujících se střetů. Zdravotnictví tak fungovalo v omezeném provozu. Soud v Tel Avivu však svazu lékařů v úterý odpoledne nařídil stávku ukončit.

Útok proti demonstrantům

V pondělí, kdy Izraelci pokračovali v demonstracích proti reformě soudnictví, najel řidič do davu protestujících poblíž města Kfar Saba. Tři lidé byli lehce zraněni. Policie uvedla, že zadržela podezřelého, dvacetiletého muže. 

Po celém Izraeli přišly proti přijetí zákona protestovat tisíce lidí, v Tel Avivu a Jeruzalémě policie použila vodní děla. Během pondělí bylo do 22 hodin zatčeno nejméně 34 protestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Tesla v Německu čelí nízkým prodejům a útokům

Po letech úspěchů nastaly pro automobilku Tesla krušné časy. Klesají prodeje aut i hodnota akcií na burze. Například v Německu nebo Spojených státech přibývá také přímých útoků. Čtyři vozy značky Tesla vyhořely v různých částech Berlína v noci na pátek. Rozsáhlý požár zničil i dalších pět aut.
před 2 hhodinami

V Jemenu protestovaly desítky tisíc lidí proti americkým útokům

Desítky tisíc lidí protestovaly v jemenských městech proti americkým vzdušným útokům, které v sobotu po nařízení prezidenta USA Donalda Trumpa zasáhly oblasti spravované proíránským povstaleckými hútíi. Podle hútíjských úřadů bylo zabito 53 lidí a dalších 98 utrpělo zranění. Trump v pondělí prohlásil, že za každou střelu, kterou jemenští povstalci vypálí, ponese zodpovědnost a „hrozivé“ následky Írán.
před 4 hhodinami

Policie zadržela dvacet lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela dvacet lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. V Severní Makedonii pomáhá skupina českých zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Politická vůle ohledně Rádia Svobodná Evropa je, řekl Lipavský po jednání v Bruselu

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Svobodná Evropa promlouvá k milionům lidí v diktaturách

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.
před 8 hhodinami

Ruský útok na Ukrajině způsobil výpadky proudu

Rusko v noci podniklo dronový útok proti energetické infrastruktuře v ukrajinské Poltavské a Oděské oblasti, informovaly úřady zasažených tamních regionů. V ruské Astrachaňské oblasti podle jejího gubernátora Igora Babuškina utrpěl zranění jeden člověk při ukrajinském dronovém útoku na blíže neurčený energetický komplex. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zneškodnění devadesáti ruských dronů, ruská 72 ukrajinských bezpilotních letounů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

OECD kvůli celní politice zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na 3,1 procenta

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky – na letošní rok na 3,1 procenta a na příští rok na tři procenta. Zdůvodňuje to především novou celní politikou Spojených států, kterou zahájila administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Ta se setkala s odvetnou reakcí většiny dotčených zemí. Organizace ve svém výhledu také uvedla, že napětí v mezinárodním obchodě zvýší inflaci, zejména pak v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech.
před 12 hhodinami
Načítání...