Směřujeme k občanské válce, míní bývalý izraelský premiér o přijaté justiční reformě

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

„Je tu hrozba. Je to vážná hrozba,“ řekl Olmert televizi Channel 4 News. „To se nikdy předtím nestalo a my nyní směřujeme k občanské válce,“ míní liberální politik.

Podle agentury Reuters dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu nyní čelí nejvážnější domácí politické krizi. V pondělí večer premiér označil schválení části reformy za nutný krok pro demokracii a v úterý se snažil rozptýlit obavy ze špatných ekonomických dopadů ve společném prohlášení s ministrem financí Bezalelem Smotričem. Izraelská ekonomika je podle něj silná a bude pokračovat v růstu.

Palestinci podle televize al-Džazíra tvrdí, že schválený zákon izraelské vládě usnadní prosazovat politiku, která slouží její „krajně pravicové“ agendě. Zákon „oslabuje a eliminuje jakýkoli dohled nejvyššího soudu nad rozhodnutími vlády“, řekl televizi palestinský člen Knesetu Ahmad Tíbí, který stojí v čele středolevé strany Taal. Upozornil především na jmenování vysokých úředníků.

Amdžad Irákí z palestinského časopisu +972 Magazine řekl, že jde o jmenování na důležité posty u policie, v armádě či ve finančních institucích. Taková jmenování se přímo týkají palestinských občanů Izraele, upozornil Irákí. Pondělní schválení zákona podle něj Palestincům bere možnost tato jmenování napadnout. Vláda nyní podle Irákího může uplatňovat svou politiku „mnohem rychleji“.

Reakce izraelských a světových médií

Některé izraelské deníky v úterý vyšly s černou titulní stranou a s textem „černý den pro izraelskou demokracii“. Formálně jde o inzerát, který zaplatilo protestní hnutí sdružující mimo jiné zástupce izraelského technologického průmyslu.

Například newyorský deník The Wall Street Journal v úterý ale naznačil, že obavy o izraelskou demokracii jsou přehnané. „Soudci o své rozsáhlé pravomoce při jmenování nových soudců nepřišli. Soud může nadále projednávat téměř každý případ, i když jde o čistě politickou otázku, u níž nebyl žádný žalující přímo poškozen… Jinými slovy nejde o skutečnou reformu justice a demokracie v Izraeli neumírá,“ napsal list.

Naopak například španělský deník El Mundo napsal, že izraelský premiér se rozhodl pokračovat v plánované reformě, „která představuje útok na demokracii“. „V zemi, která nemá ústavu, senát, ani federální strukturu, které by mohly zajistit systém vzájemné kontroly, znamená tento záměr, že vláda Netanjahua, který sám čelí obvinění z korupce, de facto usiluje o neomezenou moc. Jaderná mocnost Izrael by tak mohla přijít o morální autoritu být jedinou skutečnou demokracií na Blízkém východě,“ píše El Mundo.

Polský list Rzeczpospolita píše, že v Izraeli, který oslavil 75 let existence, jde nyní o bezpečnost země, v níž „právo diktují“ nacionalisté a náboženští extrémisté. „Přizpůsobují ho blízkovýchodnímu okolí a vzdalují ho Západu,“ poznamenala Rzeczpospolita.

Protesty v Izraeli

Vůdci protestů uvedli, že pokud bude vláda pokračovat ve svých plánech, stále více vojenských záložníků se již nebude hlásit do služby. Bývalí vrchní velitelé izraelské armády varovali, že by mohla být ohrožena bojeschopnost Izraele.

Vůdce opozice Jair Lapid požádal záložníky, aby svou hrozbu nenastoupení do služby odložili do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o odvolání. Jak politická kontrolní skupina, tak Izraelská advokátní komora podaly námitky proti přijatému návrhu justiční reformy. 

Izraelská armáda mezitím v úterý v souvislosti s protesty proti reformě uvalila první známý disciplinární trest. Jednomu záložníkovi byla udělena pokuta v přepočtu 5900 korun a další byl za ignorování povolávacích rozkazů odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na patnáct dní.

Izraelská lékařská asociace nařídila na úterý lékařům 24hodinovou stávku po celé zemi, nikoli však v Jeruzalémě, který je dějištěm stupňujících se střetů. Zdravotnictví tak fungovalo v omezeném provozu. Soud v Tel Avivu však svazu lékařů v úterý odpoledne nařídil stávku ukončit.

Útok proti demonstrantům

V pondělí, kdy Izraelci pokračovali v demonstracích proti reformě soudnictví, najel řidič do davu protestujících poblíž města Kfar Saba. Tři lidé byli lehce zraněni. Policie uvedla, že zadržela podezřelého, dvacetiletého muže. 

Po celém Izraeli přišly proti přijetí zákona protestovat tisíce lidí, v Tel Avivu a Jeruzalémě policie použila vodní děla. Během pondělí bylo do 22 hodin zatčeno nejméně 34 protestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové masivně udeřili v Kyjevě, zemřeli čtyři lidé

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na neděli stalo terčem rozsáhlého vzdušného útoku ze strany Ruska. Úřady hovoří o čtyřech obětech, napsala agentura Reuters. Desítky lidí utrpěly zranění. Moskva k úderu použila balistické rakety i drony. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu.
03:37AktualizovánoPrávě teď

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 mminutami

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 5 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 12 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...