Konžští povstalci se zmocnili letiště v Gomě

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou se zmocnila letiště ve východokonžském městě Goma, uvedla Reuters s odvoláním na diplomatické a bezpečnostní zdroje. Demonstranti, kteří podle médií požadují zásah proti povstalcům, dříve zaútočili v konžské metropoli Kinshasa na několik ambasád včetně americké a francouzské. Povstalci od počátku roku dobyli rozsáhlá území na východě Konžské demokratické republiky a v posledních dnech se snaží dobýt Gomu. Za uplynulé tři dny si boje v Gomě vyžádaly přes sto životů, uvedla agentura AFP.

Během posledních tří dnů se Goma změnila v bojiště plné mrtvých těl, napsala AFP s odvoláním na místní zdroje. „Spousta těl se stále nachází ve městě, měla by být odvezena co nejrychleji,“ citovala agentura jednoho z místních lékařů. Kromě více než stovky mrtvých si boje vyžádaly také tisícovku zraněných.

Během úterý dostala skupina M23 pod kontrolu letiště, uvedl Corneille Nangaa, vůdce aliance AFC, za jejíž ozbrojené křídlo je M23 považováno. AFC je podle něj připravena v Gomě vládnout. Konžská vláda se podle Reuters prozatím nevyjádřila. Podle bezpečnostních zdrojů agentury AFP jsou na letišti spolu s ozbrojenci M23 přítomni i rwandští vojáci. Více než dvanáct set konžských vojáků se podle zdroje vzdalo.

Evropský diplomatický zdroj Reuters dříve v úterý řekl, že ambasády Spojených států, Francie, Rwandy, Ugandy a Keni se v konžském hlavním městě Kinshase staly terčem útoku demonstrantů. Ti podle agentury AP požadují, aby se tyto země postavily proti postupu povstalců ze skupiny M23. Policie proti výtržníkům, kteří se dopouštěli rabování, použila slzný plyn.

Lidé prchají z východního Konga do Rwandy
Zdroj: Reuters/Thomas Mukoya

Později nizozemská vláda a belgická agentura Belga informovaly, že se terčem útoku stala také velvyslanectví Belgie a Nizozemska. Demonstranti podle Belgy zapálili vrata belgické ambasády. Nizozemská vláda uvedla, že místní úřady pomohly situaci dostat pod kontrolu. Do areálu americké a francouzské ambasády se podle zdroje Reuters protestujícím vniknout nepodařilo.

Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot upřesnil, že demonstranti na francouzské ambasádě způsobili požár, který se ale podařilo dostat pod kontrolu. „Tyto útoky jsou nepřijatelné,“ dodal s tím, že Francie dělá vše pro to, aby chránila své občany.

Pokračující boje o Gomu

Osud Gomy, konžského hospodářského a obchodního centra, je stále nejasný. Představitelé OSN se nechali slyšet, že situace je chaotická, protože v některých částech města pokračují boje, uvádí BBC. Od pátku je Goma odpojena od dodávek elektřiny a vody.

Mezinárodní výbor Červeného kříže podle AFP varoval, že z laboratoře v Gomě hrozí v důsledku bojů únik viru eboly, jejíž smrtnost dosahuje 25 až 90 procent. Už několik let proti ní ale existují vakcíny.

OSN přitom už v neděli informovala, že do Gomy vstoupilo na 3500 rwandských vojáků. Střelba byla v noci na úterý slyšet v několika částech města, a to zejména kolem letiště, které měly do úterního odpoledne pod kontrolou vládní jednotky a mírové síly OSN.

„Chvíli byl včera (v pondělí) v noci klid, ale střelba znovu začala o půlnoci,“ řekla agentuře seniorka žijící v severní čtvrti Majengo nedaleko letiště. Další obyvatel střelbu blízko letiště potvrdil a dodal, že spolu s rodinou ležel na zemi.

Rwandští vojáci eskortují konžské síly, které se vzdaly v Gomě
Zdroj: Reuters/Jean Bizimana

Nemocnice hlásí stovky zraněných

Podle agentur OSN leží v ulicích mnoho těl. Stovky lidí byly přijaty do nemocnice se střelnými a jinými zraněními, uvedla Adelheid Marschangová, koordinátorka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro mimořádné situace v Kongu. Oběťmi bojů jsou podle ní i velmi malé děti.

V cestovatelském systému Drozd je pro Kongo registrován jediný Čech, uvedl mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. České úřady nikdo nekontaktoval se žádostí o pomoc. „Situaci sledujeme. Na naší ambasádě nemáme hlášené žádné incidenty. Postup pro evakuace máme obecně nastavený, ale z bezpečnostních důvodů tyto záležitosti nekomentuji,“ dodal později mluvčí.

O situaci v Kongu bude v úterý jednat Rada bezpečnosti OSN. Ta vyzvala povstalce k zastavení ofenzivy a „vnější síly“ k okamžitému stažení. Postup rebelů má řešit i mírová a bezpečnostní rada Africké unie.

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa o nejnovější eskalaci v Kongu hovořil se svým rwandským protějškem Paulem Kagamem. Dvojice se shodla na tom, že je třeba dosáhnout příměří.

Mluvili spolu poté, co na východě Konga za poslední týden zemřelo sedmnáct zahraničních vojáků z mírových jednotek, které tam pomáhají vládě právě v boji s povstalci. Třináct zabitých vojáků pocházelo z Jihoafrické republiky, tři z Malawi a jeden z Uruguaye. Další čtyři jihoafričtí vojáci z mírových sil podle armády JAR zahynuli v pondělí v bojích u letiště v oblasti Gomy.

Země bohatá na přírodní zdroje

V Demokratické republice Kongo, která je zhruba stejně velká jako západní Evropa, žije sto milionů lidí. O její bohatá ložiska vzácných kovů a minerálů, včetně zlata, kobaltu, diamantů či coltanu, mají zájem nejen povstalci, ale i čínské a západní společnosti, zmiňuje Reuters.

Město Goma, v němž nyní žijí asi dva miliony lidí včetně obyvatel vysídlených kvůli bojům, v posledních týdnech čelilo postupu povstalecké skupiny M23, která už mnoho let bojuje proti konžské vládě a od začátku letošního roku dobyla značná území.

Kořeny bojů sahají k rwandské genocidě

K vyhrocení situace v pohraniční oblasti mezi Rwandou a Kongem přispěly dvě regionální války po genocidě ve Rwandě v roce 1994. Extremisté z kmene Hutu tehdy vyvraždili milion Tutsiů a umírněných Hutuů. Do Konga uprchlo mnoho Hutuů – jak těch, kteří se snažili uniknout před genocidou, tak těch, kteří měli na rukou krev.

Skupina M23 vznikla v roce 2012 a mimo jiné tvrdila, že chce bránit tutsijské obyvatelstvo před diskriminací. Rwanda už dříve obvinila konžské úřady ze spolupráce s částí těch, kdo byli odpovědní za genocidu. Šéf mírových sil OSN Jean-Pierre Lacroix ale prohlásil, že není pochyb o tom, že rwandské síly M23 podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 19 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 50 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...