Konžští povstalci se zmocnili letiště v Gomě

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou se zmocnila letiště ve východokonžském městě Goma, uvedla Reuters s odvoláním na diplomatické a bezpečnostní zdroje. Demonstranti, kteří podle médií požadují zásah proti povstalcům, dříve zaútočili v konžské metropoli Kinshasa na několik ambasád včetně americké a francouzské. Povstalci od počátku roku dobyli rozsáhlá území na východě Konžské demokratické republiky a v posledních dnech se snaží dobýt Gomu. Za uplynulé tři dny si boje v Gomě vyžádaly přes sto životů, uvedla agentura AFP.

Během posledních tří dnů se Goma změnila v bojiště plné mrtvých těl, napsala AFP s odvoláním na místní zdroje. „Spousta těl se stále nachází ve městě, měla by být odvezena co nejrychleji,“ citovala agentura jednoho z místních lékařů. Kromě více než stovky mrtvých si boje vyžádaly také tisícovku zraněných.

Během úterý dostala skupina M23 pod kontrolu letiště, uvedl Corneille Nangaa, vůdce aliance AFC, za jejíž ozbrojené křídlo je M23 považováno. AFC je podle něj připravena v Gomě vládnout. Konžská vláda se podle Reuters prozatím nevyjádřila. Podle bezpečnostních zdrojů agentury AFP jsou na letišti spolu s ozbrojenci M23 přítomni i rwandští vojáci. Více než dvanáct set konžských vojáků se podle zdroje vzdalo.

Evropský diplomatický zdroj Reuters dříve v úterý řekl, že ambasády Spojených států, Francie, Rwandy, Ugandy a Keni se v konžském hlavním městě Kinshase staly terčem útoku demonstrantů. Ti podle agentury AP požadují, aby se tyto země postavily proti postupu povstalců ze skupiny M23. Policie proti výtržníkům, kteří se dopouštěli rabování, použila slzný plyn.

Lidé prchají z východního Konga do Rwandy
Zdroj: Reuters/Thomas Mukoya

Později nizozemská vláda a belgická agentura Belga informovaly, že se terčem útoku stala také velvyslanectví Belgie a Nizozemska. Demonstranti podle Belgy zapálili vrata belgické ambasády. Nizozemská vláda uvedla, že místní úřady pomohly situaci dostat pod kontrolu. Do areálu americké a francouzské ambasády se podle zdroje Reuters protestujícím vniknout nepodařilo.

Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot upřesnil, že demonstranti na francouzské ambasádě způsobili požár, který se ale podařilo dostat pod kontrolu. „Tyto útoky jsou nepřijatelné,“ dodal s tím, že Francie dělá vše pro to, aby chránila své občany.

Pokračující boje o Gomu

Osud Gomy, konžského hospodářského a obchodního centra, je stále nejasný. Představitelé OSN se nechali slyšet, že situace je chaotická, protože v některých částech města pokračují boje, uvádí BBC. Od pátku je Goma odpojena od dodávek elektřiny a vody.

Mezinárodní výbor Červeného kříže podle AFP varoval, že z laboratoře v Gomě hrozí v důsledku bojů únik viru eboly, jejíž smrtnost dosahuje 25 až 90 procent. Už několik let proti ní ale existují vakcíny.

OSN přitom už v neděli informovala, že do Gomy vstoupilo na 3500 rwandských vojáků. Střelba byla v noci na úterý slyšet v několika částech města, a to zejména kolem letiště, které měly do úterního odpoledne pod kontrolou vládní jednotky a mírové síly OSN.

„Chvíli byl včera (v pondělí) v noci klid, ale střelba znovu začala o půlnoci,“ řekla agentuře seniorka žijící v severní čtvrti Majengo nedaleko letiště. Další obyvatel střelbu blízko letiště potvrdil a dodal, že spolu s rodinou ležel na zemi.

Rwandští vojáci eskortují konžské síly, které se vzdaly v Gomě
Zdroj: Reuters/Jean Bizimana

Nemocnice hlásí stovky zraněných

Podle agentur OSN leží v ulicích mnoho těl. Stovky lidí byly přijaty do nemocnice se střelnými a jinými zraněními, uvedla Adelheid Marschangová, koordinátorka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro mimořádné situace v Kongu. Oběťmi bojů jsou podle ní i velmi malé děti.

V cestovatelském systému Drozd je pro Kongo registrován jediný Čech, uvedl mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. České úřady nikdo nekontaktoval se žádostí o pomoc. „Situaci sledujeme. Na naší ambasádě nemáme hlášené žádné incidenty. Postup pro evakuace máme obecně nastavený, ale z bezpečnostních důvodů tyto záležitosti nekomentuji,“ dodal později mluvčí.

O situaci v Kongu bude v úterý jednat Rada bezpečnosti OSN. Ta vyzvala povstalce k zastavení ofenzivy a „vnější síly“ k okamžitému stažení. Postup rebelů má řešit i mírová a bezpečnostní rada Africké unie.

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa o nejnovější eskalaci v Kongu hovořil se svým rwandským protějškem Paulem Kagamem. Dvojice se shodla na tom, že je třeba dosáhnout příměří.

Mluvili spolu poté, co na východě Konga za poslední týden zemřelo sedmnáct zahraničních vojáků z mírových jednotek, které tam pomáhají vládě právě v boji s povstalci. Třináct zabitých vojáků pocházelo z Jihoafrické republiky, tři z Malawi a jeden z Uruguaye. Další čtyři jihoafričtí vojáci z mírových sil podle armády JAR zahynuli v pondělí v bojích u letiště v oblasti Gomy.

Země bohatá na přírodní zdroje

V Demokratické republice Kongo, která je zhruba stejně velká jako západní Evropa, žije sto milionů lidí. O její bohatá ložiska vzácných kovů a minerálů, včetně zlata, kobaltu, diamantů či coltanu, mají zájem nejen povstalci, ale i čínské a západní společnosti, zmiňuje Reuters.

Město Goma, v němž nyní žijí asi dva miliony lidí včetně obyvatel vysídlených kvůli bojům, v posledních týdnech čelilo postupu povstalecké skupiny M23, která už mnoho let bojuje proti konžské vládě a od začátku letošního roku dobyla značná území.

Kořeny bojů sahají k rwandské genocidě

K vyhrocení situace v pohraniční oblasti mezi Rwandou a Kongem přispěly dvě regionální války po genocidě ve Rwandě v roce 1994. Extremisté z kmene Hutu tehdy vyvraždili milion Tutsiů a umírněných Hutuů. Do Konga uprchlo mnoho Hutuů – jak těch, kteří se snažili uniknout před genocidou, tak těch, kteří měli na rukou krev.

Skupina M23 vznikla v roce 2012 a mimo jiné tvrdila, že chce bránit tutsijské obyvatelstvo před diskriminací. Rwanda už dříve obvinila konžské úřady ze spolupráce s částí těch, kdo byli odpovědní za genocidu. Šéf mírových sil OSN Jean-Pierre Lacroix ale prohlásil, že není pochyb o tom, že rwandské síly M23 podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 47 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...