Konžští povstalci se zmocnili letiště v Gomě

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou se zmocnila letiště ve východokonžském městě Goma, uvedla Reuters s odvoláním na diplomatické a bezpečnostní zdroje. Demonstranti, kteří podle médií požadují zásah proti povstalcům, dříve zaútočili v konžské metropoli Kinshasa na několik ambasád včetně americké a francouzské. Povstalci od počátku roku dobyli rozsáhlá území na východě Konžské demokratické republiky a v posledních dnech se snaží dobýt Gomu. Za uplynulé tři dny si boje v Gomě vyžádaly přes sto životů, uvedla agentura AFP.

Během posledních tří dnů se Goma změnila v bojiště plné mrtvých těl, napsala AFP s odvoláním na místní zdroje. „Spousta těl se stále nachází ve městě, měla by být odvezena co nejrychleji,“ citovala agentura jednoho z místních lékařů. Kromě více než stovky mrtvých si boje vyžádaly také tisícovku zraněných.

Během úterý dostala skupina M23 pod kontrolu letiště, uvedl Corneille Nangaa, vůdce aliance AFC, za jejíž ozbrojené křídlo je M23 považováno. AFC je podle něj připravena v Gomě vládnout. Konžská vláda se podle Reuters prozatím nevyjádřila. Podle bezpečnostních zdrojů agentury AFP jsou na letišti spolu s ozbrojenci M23 přítomni i rwandští vojáci. Více než dvanáct set konžských vojáků se podle zdroje vzdalo.

Evropský diplomatický zdroj Reuters dříve v úterý řekl, že ambasády Spojených států, Francie, Rwandy, Ugandy a Keni se v konžském hlavním městě Kinshase staly terčem útoku demonstrantů. Ti podle agentury AP požadují, aby se tyto země postavily proti postupu povstalců ze skupiny M23. Policie proti výtržníkům, kteří se dopouštěli rabování, použila slzný plyn.

Lidé prchají z východního Konga do Rwandy
Zdroj: Reuters/Thomas Mukoya

Později nizozemská vláda a belgická agentura Belga informovaly, že se terčem útoku stala také velvyslanectví Belgie a Nizozemska. Demonstranti podle Belgy zapálili vrata belgické ambasády. Nizozemská vláda uvedla, že místní úřady pomohly situaci dostat pod kontrolu. Do areálu americké a francouzské ambasády se podle zdroje Reuters protestujícím vniknout nepodařilo.

Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot upřesnil, že demonstranti na francouzské ambasádě způsobili požár, který se ale podařilo dostat pod kontrolu. „Tyto útoky jsou nepřijatelné,“ dodal s tím, že Francie dělá vše pro to, aby chránila své občany.

Pokračující boje o Gomu

Osud Gomy, konžského hospodářského a obchodního centra, je stále nejasný. Představitelé OSN se nechali slyšet, že situace je chaotická, protože v některých částech města pokračují boje, uvádí BBC. Od pátku je Goma odpojena od dodávek elektřiny a vody.

Mezinárodní výbor Červeného kříže podle AFP varoval, že z laboratoře v Gomě hrozí v důsledku bojů únik viru eboly, jejíž smrtnost dosahuje 25 až 90 procent. Už několik let proti ní ale existují vakcíny.

OSN přitom už v neděli informovala, že do Gomy vstoupilo na 3500 rwandských vojáků. Střelba byla v noci na úterý slyšet v několika částech města, a to zejména kolem letiště, které měly do úterního odpoledne pod kontrolou vládní jednotky a mírové síly OSN.

„Chvíli byl včera (v pondělí) v noci klid, ale střelba znovu začala o půlnoci,“ řekla agentuře seniorka žijící v severní čtvrti Majengo nedaleko letiště. Další obyvatel střelbu blízko letiště potvrdil a dodal, že spolu s rodinou ležel na zemi.

Rwandští vojáci eskortují konžské síly, které se vzdaly v Gomě
Zdroj: Reuters/Jean Bizimana

Nemocnice hlásí stovky zraněných

Podle agentur OSN leží v ulicích mnoho těl. Stovky lidí byly přijaty do nemocnice se střelnými a jinými zraněními, uvedla Adelheid Marschangová, koordinátorka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro mimořádné situace v Kongu. Oběťmi bojů jsou podle ní i velmi malé děti.

V cestovatelském systému Drozd je pro Kongo registrován jediný Čech, uvedl mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. České úřady nikdo nekontaktoval se žádostí o pomoc. „Situaci sledujeme. Na naší ambasádě nemáme hlášené žádné incidenty. Postup pro evakuace máme obecně nastavený, ale z bezpečnostních důvodů tyto záležitosti nekomentuji,“ dodal později mluvčí.

O situaci v Kongu bude v úterý jednat Rada bezpečnosti OSN. Ta vyzvala povstalce k zastavení ofenzivy a „vnější síly“ k okamžitému stažení. Postup rebelů má řešit i mírová a bezpečnostní rada Africké unie.

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa o nejnovější eskalaci v Kongu hovořil se svým rwandským protějškem Paulem Kagamem. Dvojice se shodla na tom, že je třeba dosáhnout příměří.

Mluvili spolu poté, co na východě Konga za poslední týden zemřelo sedmnáct zahraničních vojáků z mírových jednotek, které tam pomáhají vládě právě v boji s povstalci. Třináct zabitých vojáků pocházelo z Jihoafrické republiky, tři z Malawi a jeden z Uruguaye. Další čtyři jihoafričtí vojáci z mírových sil podle armády JAR zahynuli v pondělí v bojích u letiště v oblasti Gomy.

Země bohatá na přírodní zdroje

V Demokratické republice Kongo, která je zhruba stejně velká jako západní Evropa, žije sto milionů lidí. O její bohatá ložiska vzácných kovů a minerálů, včetně zlata, kobaltu, diamantů či coltanu, mají zájem nejen povstalci, ale i čínské a západní společnosti, zmiňuje Reuters.

Město Goma, v němž nyní žijí asi dva miliony lidí včetně obyvatel vysídlených kvůli bojům, v posledních týdnech čelilo postupu povstalecké skupiny M23, která už mnoho let bojuje proti konžské vládě a od začátku letošního roku dobyla značná území.

Kořeny bojů sahají k rwandské genocidě

K vyhrocení situace v pohraniční oblasti mezi Rwandou a Kongem přispěly dvě regionální války po genocidě ve Rwandě v roce 1994. Extremisté z kmene Hutu tehdy vyvraždili milion Tutsiů a umírněných Hutuů. Do Konga uprchlo mnoho Hutuů – jak těch, kteří se snažili uniknout před genocidou, tak těch, kteří měli na rukou krev.

Skupina M23 vznikla v roce 2012 a mimo jiné tvrdila, že chce bránit tutsijské obyvatelstvo před diskriminací. Rwanda už dříve obvinila konžské úřady ze spolupráce s částí těch, kdo byli odpovědní za genocidu. Šéf mírových sil OSN Jean-Pierre Lacroix ale prohlásil, že není pochyb o tom, že rwandské síly M23 podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...