Konžští povstalci se zmocnili letiště v Gomě

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou se zmocnila letiště ve východokonžském městě Goma, uvedla Reuters s odvoláním na diplomatické a bezpečnostní zdroje. Demonstranti, kteří podle médií požadují zásah proti povstalcům, dříve zaútočili v konžské metropoli Kinshasa na několik ambasád včetně americké a francouzské. Povstalci od počátku roku dobyli rozsáhlá území na východě Konžské demokratické republiky a v posledních dnech se snaží dobýt Gomu. Za uplynulé tři dny si boje v Gomě vyžádaly přes sto životů, uvedla agentura AFP.

Během posledních tří dnů se Goma změnila v bojiště plné mrtvých těl, napsala AFP s odvoláním na místní zdroje. „Spousta těl se stále nachází ve městě, měla by být odvezena co nejrychleji,“ citovala agentura jednoho z místních lékařů. Kromě více než stovky mrtvých si boje vyžádaly také tisícovku zraněných.

Během úterý dostala skupina M23 pod kontrolu letiště, uvedl Corneille Nangaa, vůdce aliance AFC, za jejíž ozbrojené křídlo je M23 považováno. AFC je podle něj připravena v Gomě vládnout. Konžská vláda se podle Reuters prozatím nevyjádřila. Podle bezpečnostních zdrojů agentury AFP jsou na letišti spolu s ozbrojenci M23 přítomni i rwandští vojáci. Více než dvanáct set konžských vojáků se podle zdroje vzdalo.

Evropský diplomatický zdroj Reuters dříve v úterý řekl, že ambasády Spojených států, Francie, Rwandy, Ugandy a Keni se v konžském hlavním městě Kinshase staly terčem útoku demonstrantů. Ti podle agentury AP požadují, aby se tyto země postavily proti postupu povstalců ze skupiny M23. Policie proti výtržníkům, kteří se dopouštěli rabování, použila slzný plyn.

Lidé prchají z východního Konga do Rwandy
Zdroj: Reuters/Thomas Mukoya

Později nizozemská vláda a belgická agentura Belga informovaly, že se terčem útoku stala také velvyslanectví Belgie a Nizozemska. Demonstranti podle Belgy zapálili vrata belgické ambasády. Nizozemská vláda uvedla, že místní úřady pomohly situaci dostat pod kontrolu. Do areálu americké a francouzské ambasády se podle zdroje Reuters protestujícím vniknout nepodařilo.

Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot upřesnil, že demonstranti na francouzské ambasádě způsobili požár, který se ale podařilo dostat pod kontrolu. „Tyto útoky jsou nepřijatelné,“ dodal s tím, že Francie dělá vše pro to, aby chránila své občany.

Pokračující boje o Gomu

Osud Gomy, konžského hospodářského a obchodního centra, je stále nejasný. Představitelé OSN se nechali slyšet, že situace je chaotická, protože v některých částech města pokračují boje, uvádí BBC. Od pátku je Goma odpojena od dodávek elektřiny a vody.

Mezinárodní výbor Červeného kříže podle AFP varoval, že z laboratoře v Gomě hrozí v důsledku bojů únik viru eboly, jejíž smrtnost dosahuje 25 až 90 procent. Už několik let proti ní ale existují vakcíny.

OSN přitom už v neděli informovala, že do Gomy vstoupilo na 3500 rwandských vojáků. Střelba byla v noci na úterý slyšet v několika částech města, a to zejména kolem letiště, které měly do úterního odpoledne pod kontrolou vládní jednotky a mírové síly OSN.

„Chvíli byl včera (v pondělí) v noci klid, ale střelba znovu začala o půlnoci,“ řekla agentuře seniorka žijící v severní čtvrti Majengo nedaleko letiště. Další obyvatel střelbu blízko letiště potvrdil a dodal, že spolu s rodinou ležel na zemi.

Rwandští vojáci eskortují konžské síly, které se vzdaly v Gomě
Zdroj: Reuters/Jean Bizimana

Nemocnice hlásí stovky zraněných

Podle agentur OSN leží v ulicích mnoho těl. Stovky lidí byly přijaty do nemocnice se střelnými a jinými zraněními, uvedla Adelheid Marschangová, koordinátorka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro mimořádné situace v Kongu. Oběťmi bojů jsou podle ní i velmi malé děti.

V cestovatelském systému Drozd je pro Kongo registrován jediný Čech, uvedl mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. České úřady nikdo nekontaktoval se žádostí o pomoc. „Situaci sledujeme. Na naší ambasádě nemáme hlášené žádné incidenty. Postup pro evakuace máme obecně nastavený, ale z bezpečnostních důvodů tyto záležitosti nekomentuji,“ dodal později mluvčí.

O situaci v Kongu bude v úterý jednat Rada bezpečnosti OSN. Ta vyzvala povstalce k zastavení ofenzivy a „vnější síly“ k okamžitému stažení. Postup rebelů má řešit i mírová a bezpečnostní rada Africké unie.

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa o nejnovější eskalaci v Kongu hovořil se svým rwandským protějškem Paulem Kagamem. Dvojice se shodla na tom, že je třeba dosáhnout příměří.

Mluvili spolu poté, co na východě Konga za poslední týden zemřelo sedmnáct zahraničních vojáků z mírových jednotek, které tam pomáhají vládě právě v boji s povstalci. Třináct zabitých vojáků pocházelo z Jihoafrické republiky, tři z Malawi a jeden z Uruguaye. Další čtyři jihoafričtí vojáci z mírových sil podle armády JAR zahynuli v pondělí v bojích u letiště v oblasti Gomy.

Země bohatá na přírodní zdroje

V Demokratické republice Kongo, která je zhruba stejně velká jako západní Evropa, žije sto milionů lidí. O její bohatá ložiska vzácných kovů a minerálů, včetně zlata, kobaltu, diamantů či coltanu, mají zájem nejen povstalci, ale i čínské a západní společnosti, zmiňuje Reuters.

Město Goma, v němž nyní žijí asi dva miliony lidí včetně obyvatel vysídlených kvůli bojům, v posledních týdnech čelilo postupu povstalecké skupiny M23, která už mnoho let bojuje proti konžské vládě a od začátku letošního roku dobyla značná území.

Kořeny bojů sahají k rwandské genocidě

K vyhrocení situace v pohraniční oblasti mezi Rwandou a Kongem přispěly dvě regionální války po genocidě ve Rwandě v roce 1994. Extremisté z kmene Hutu tehdy vyvraždili milion Tutsiů a umírněných Hutuů. Do Konga uprchlo mnoho Hutuů – jak těch, kteří se snažili uniknout před genocidou, tak těch, kteří měli na rukou krev.

Skupina M23 vznikla v roce 2012 a mimo jiné tvrdila, že chce bránit tutsijské obyvatelstvo před diskriminací. Rwanda už dříve obvinila konžské úřady ze spolupráce s částí těch, kdo byli odpovědní za genocidu. Šéf mírových sil OSN Jean-Pierre Lacroix ale prohlásil, že není pochyb o tom, že rwandské síly M23 podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 32 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 4 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...