Bez jeho nerostných surovin se neobejde žádný počítač ani mobilní telefon. Demokratickou republiku Kongo proslavily také diamanty a měď, přesto patří středoafrický stát mezi sedm nejchudších na světě. Může za to hlavně světem zapomenutý konflikt, který trvá přes 20 let, ale i zkorumpované úřady.
Surovinám i úrodě navzdory. „Zapomenuté“ Kongo kvůli bojům a korupci trpí
Farmáři na východě Konga pravidelně nemají co jíst, i když tamní úrodná půda nese plody čtyřikrát ročně. Stačí, aby jejich vesnicí prošla jedna z padesáti ozbrojených skupin. „Lidi tu opravdu hodně trpí. Žijeme v poválečné zemi,“ říká obyvatel Minovy Anicef Bougiriri.
V oblasti se bojuje nepřetržitě od roku 1996. Od té doby v konfliktu zemřelo až šest milionů lidí a miliony dalších utekly z domovů. Situaci věrně odráží stav místních silnic ‒ neustálé kličkování mezi nebezpečími střídají tvrdé nárazy.
„Bohužel některé oblasti dřív zajištěné a prohlášené za bezpečné už klidné nejsou. Násilnosti se tam vrátily,“ podotkl koordinátor humanitární pomoci OSN Tobias Schuldt. Největší díry v potřebách obyvatel se snaží zalátat právě OSN a neziskové organizace, i ony ale mají ztráty.
Jakoukoli pomoc navíc ztěžuje téměř neexistující infrastruktura. Peněz na opravu přitom stát velikosti západní Evropy může mít dost ‒ díky ohromným zásobám mědi, zlata i čtyř klíčových nerostů pro výrobu elektroniky.
Zisk z nich ale většinou mají jen zkorumpovaní úředníci. Nevymizely ani nechvalně proslulé krvavé diamanty z nezajištěných dolů, kde chudé horníky nutí k práci ozbrojenci. „Většina nerostného bohatství se načerno prodává v sousedních zemích za víc peněz,“ uvedl Gregoire Kasadi.
Konžané z výnosů nemají nic, politikům proto navzdory nedávným dohodám nevěří. Ze špatné bezpečnostní situace viní i 19 tisíc příslušníků největší mírové mise OSN na světě. Naděje na zlepšení zůstává v nedohlednu.