Rusko odsoudilo další dva Američany. Podle USA jsou obvinění účelová

Nahrávám video

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

„Odsuzuje se k trestu odnění svobody v délce šesti let a deseti měsíců v běžném režimu trestanecké kolonie,“ vyslovila verdikt nad dvaasedmdesátiletým Stephenem Hubbardem soudkyně Moskevského městského soudu.

Hubbard, který žil od roku 2014 na Ukrajině, byl po invazi zadržen a nyní odsouzen za údajnou službu v řadách ukrajinské teritoriální obrany. Svůj rozsudek si vyslechl ze známé neprůstřelné soudní komory pro obžalované, které se v Rusku přezdívá akvárium.

V další ruské soudní místnosti, tentokrát s klecí, byl ve Voroněži odsouzen další Američan. Třicetiletý bývalý voják Robert Gilman si odpykává trest tři a půl roku – podle rozsudku měl v opilosti napadnout policistu. Od soudkyně ve Voroněži si však vyslechl další trest v trvání sedmi let a jednoho měsíce, tentokrát za napadení vězeňského dozorce a vyšetřovatele.

„Americké velvyslanectví mi sdělilo, že zítra bude během zasedání Kongresu řešena otázka mého propuštění v rámci výměny vězňů,“ sdělil Gilman, který spolu s Hubbardem patří mezi asi desítku amerických občanů, které aktuálně Rusko vězní. Provinění většiny z nich jsou však podle Washingtonu velmi sporná a jejich stíhání mají diplomaté za čistě účelová. Američané jsou proto důrazně vyzýváni, aby do Ruské federace necestovali.

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Horizont ČT24 uvedla, že po výměně vězňů z 1. srpna letošního roku se ozvaly hlasy poslanců ruské dumy. „Ti poslanci tvrdí, že v západních věznicích sedí v tuto chvíli asi 120 Rusů,“ sdělila Procházková s tím, že podle velvyslance Ruska v USA Anatolije Antonova je přímo ve Spojených státech uvězněno dvaašedesát občanů Ruské federace.

„Tady je vidět ten nepoměr. Dvaašedesát Rusů v amerických věznicích a pouhá desítka Američanů v Rusku. Z toho bych usuzovala, že ten lov na Američany v Rusku bude pokračovat,“ dodala Procházková.

Rusko si podle ní bude muset zlepšit vyjednávací pozici tím, že zvýší počet nebo váhu uvězněných Američanů. Kreml má v amerických věznicích podle ní zájem především o své hackery, „které Rusko nazývá špičkovými programátory“.

Západ vyměnil vrahy i obchodníky se zbraněmi

„Američtí občané mohou být zadrženi ruskými bezpečnostními orgány, které svévolně vymáhají místní zákony. Velvyslanectví USA má omezené možnosti, jak svým občanům v Rusku pomáhat,“ varuje na webu americká vláda s tím, že ti, kteří pobývají nebo cestují v Rusku, by měli zemi okamžitě opustit.

Letos prvního srpna proběhla největší výměna vězňů mezi Moskvou a západem od konce studené války. Z ruských a běloruských káznic se dostalo šestnáct lidí včetně ruských opozičníků nebo novináře Evana Gerhkoviche a bývalého vojáka Paula Wheelana odsouzených za údajnou špionáž. „Výměna je výsledkem diplomacie, které je schopen pouze lídr typu Joe Bidena,“ nechal se tehdy slyšet americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Do Ruska se naopak vrátili odhalení agenti a špioni, včetně zabijáka FSB Vadima Krasikova, který v Berlíně zavraždil čečenského opozičníka. Tyto lidi osobně přivítal na letišti Vladimir Putin a ruská média je vykreslovala jako národní hrdiny. Moskva výměny vězňů vnímá jako své vítězství. Jako když předloni dosáhla propuštění obchodníka se zbraněmi Viktora Buta za basketbalistku Brittney Grinerovou.

Kreml popisuje vztahy se Spojenými státy jako nejhorší od konce Studené války. Kamala Harrisová zas prohlásila, že v případě zvolení prezidentkou nekývne na jednání mezi čtyřma očima s Putinem o ukončení jeho války. I v takové situaci ale obě země pokračují ve vyjednávání o výměnách vězňů, a to za pomoci prostředníků jako je například Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěTrump přijal libanonského prezidenta

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkává se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 17 mminutami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 58 mminutami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 1 hhodinou

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 1 hhodinou

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 2 hhodinami

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.