Rusko odsoudilo další dva Američany. Podle USA jsou obvinění účelová

10 minut
Horizont ČT24: Rusko odsoudilo další dva Američany
Zdroj: ČT24

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

„Odsuzuje se k trestu odnění svobody v délce šesti let a deseti měsíců v běžném režimu trestanecké kolonie,“ vyslovila verdikt nad dvaasedmdesátiletým Stephenem Hubbardem soudkyně Moskevského městského soudu.

Hubbard, který žil od roku 2014 na Ukrajině, byl po invazi zadržen a nyní odsouzen za údajnou službu v řadách ukrajinské teritoriální obrany. Svůj rozsudek si vyslechl ze známé neprůstřelné soudní komory pro obžalované, které se v Rusku přezdívá akvárium.

V další ruské soudní místnosti, tentokrát s klecí, byl ve Voroněži odsouzen další Američan. Třicetiletý bývalý voják Robert Gilman si odpykává trest tři a půl roku – podle rozsudku měl v opilosti napadnout policistu. Od soudkyně ve Voroněži si však vyslechl další trest v trvání sedmi let a jednoho měsíce, tentokrát za napadení vězeňského dozorce a vyšetřovatele.

„Americké velvyslanectví mi sdělilo, že zítra bude během zasedání Kongresu řešena otázka mého propuštění v rámci výměny vězňů,“ sdělil Gilman, který spolu s Hubbardem patří mezi asi desítku amerických občanů, které aktuálně Rusko vězní. Provinění většiny z nich jsou však podle Washingtonu velmi sporná a jejich stíhání mají diplomaté za čistě účelová. Američané jsou proto důrazně vyzýváni, aby do Ruské federace necestovali.

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v pořadu Horizont ČT24 uvedla, že po výměně vězňů z 1. srpna letošního roku se ozvaly hlasy poslanců ruské dumy. „Ti poslanci tvrdí, že v západních věznicích sedí v tuto chvíli asi 120 Rusů,“ sdělila Procházková s tím, že podle velvyslance Ruska v USA Anatolije Antonova je přímo ve Spojených státech uvězněno dvaašedesát občanů Ruské federace.

„Tady je vidět ten nepoměr. Dvaašedesát Rusů v amerických věznicích a pouhá desítka Američanů v Rusku. Z toho bych usuzovala, že ten lov na Američany v Rusku bude pokračovat,“ dodala Procházková.

Rusko si podle ní bude muset zlepšit vyjednávací pozici tím, že zvýší počet nebo váhu uvězněných Američanů. Kreml má v amerických věznicích podle ní zájem především o své hackery, „které Rusko nazývá špičkovými programátory“.

Západ vyměnil vrahy i obchodníky se zbraněmi

„Američtí občané mohou být zadrženi ruskými bezpečnostními orgány, které svévolně vymáhají místní zákony. Velvyslanectví USA má omezené možnosti, jak svým občanům v Rusku pomáhat,“ varuje na webu americká vláda s tím, že ti, kteří pobývají nebo cestují v Rusku, by měli zemi okamžitě opustit.

Letos prvního srpna proběhla největší výměna vězňů mezi Moskvou a západem od konce studené války. Z ruských a běloruských káznic se dostalo šestnáct lidí včetně ruských opozičníků nebo novináře Evana Gerhkoviche a bývalého vojáka Paula Wheelana odsouzených za údajnou špionáž. „Výměna je výsledkem diplomacie, které je schopen pouze lídr typu Joe Bidena,“ nechal se tehdy slyšet americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Do Ruska se naopak vrátili odhalení agenti a špioni, včetně zabijáka FSB Vadima Krasikova, který v Berlíně zavraždil čečenského opozičníka. Tyto lidi osobně přivítal na letišti Vladimir Putin a ruská média je vykreslovala jako národní hrdiny. Moskva výměny vězňů vnímá jako své vítězství. Jako když předloni dosáhla propuštění obchodníka se zbraněmi Viktora Buta za basketbalistku Brittney Grinerovou.

Kreml popisuje vztahy se Spojenými státy jako nejhorší od konce Studené války. Kamala Harrisová zas prohlásila, že v případě zvolení prezidentkou nekývne na jednání mezi čtyřma očima s Putinem o ukončení jeho války. I v takové situaci ale obě země pokračují ve vyjednávání o výměnách vězňů, a to za pomoci prostředníků jako je například Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 3 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...