Francie strana 5 z 5

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.

Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence (AI) v hodnotě 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). Na summitu v Paříži to oznámila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti. Na šest desítek zemí včetně Česka podepsalo na summitu deklaraci o AI. USA a Velká Británie ale chybí.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.

Umělá inteligence (AI) může způsobit revoluci, pokud se bude využívat zodpovědně. Může pomoci k průlomům ve zdravotnictví, vzdělání či v energetice, řekl prezident Petr Pavel na summitu o AI, který hostí Francie. Události se účastní lídři dalších států, při své první zahraniční cestě na něj zavítal americký viceprezident JD Vance.

Evropa dál zaostává za USA a Čínou v oblasti vývoje umělé inteligence (AI). Podle experta Michala Pěchoučka čeští politici, kteří nepovažují AI za prioritu, zaspali. Evropa přitom má řadu zajímavých firem a také potenciál v základním výzkumu, soudí odborník. Zajištěním bezpečného využití AI a její role ve veřejné sféře se zaobírají účastníci summitu ve Francii. Ta už oznámila masivní investice.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil sankce na činitele Mezinárodního trestního soudu (ICC) podílející se na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael. Kromě toho také například podepsal exekutivní příkaz, kterým chce v USA vymýtit protikřesťanskou zaujatost.

Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy a přestavět ho poté, co bude místní obyvatelstvo přesídleno jinam, prohlásil prezident USA Donald Trump poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Trump už předtím zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Jejich nucené přesídlení by ale odporovalo mezinárodnímu právu.

Vláda francouzského premiéra Françoise Bayroua ve středu v podvečer ustála hlasování o nedůvěře v parlamentu ve věci státního rozpočtu na letošní rok. Ten tak byl Národním shromážděním přijat, napsala agentura AFP.

Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán „vyčistit“ Pásmo Gazy, napsal ve středu zpravodajský web BBC. Další světová média mluví o dalším kroku v prezidentových plánech na expanzi USA. Blízkovýchodní i evropské státy Trumpův plán v Pásmu Gazy odmítly.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února osmdesát let.

„Pokud Evropská unie a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Reagovala tím na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž budou cla na unijní výrobky zavedena „velmi brzy“. Poukázal přitom na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí tři sta miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Řada evropských státníků před Trumpovým úmyslem varuje, tlačí spíše na vzájemnou spolupráci.

Luxusní vila miliardáře Radovana Vítka v Gordes se musí zbourat, rozhodl soud. Český podnikatel porušil stavební povolení a zničil historicky cennou stavbu. Případ vzbudil ve Francii velké pobouření. Vítek investoval do nemovitostí v jižní Francii ve stejnou dobu a stejným způsobem jako Andrej Babiš. Oba v roce 2009 využili offshorové firmy založené přes stejnou právní kancelář. Jedna z nemovitostí, kterou Vítek tehdy ve Francii získal, byla dokonce přímo v Gordes, podle dostupných údajů šlo ale o jiný dům než ten, který byl nyní předmětem soudního sporu. Pro Reportéry ČT natáčeli Jan Moláček a Jan Šmíd.

Nový cíl výdajů na obranu zemí Severoatlantické aliance bude podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho podstatně vyšší, než jsou nynější dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Český premiér Petr Fiala (ODS) míní, že by se Evropská unie měla zaměřit na koordinaci akvizic. Pro Česko je podle něj posilování investic EU do obranného průmyslu výhodné, a to i ekonomicky.

Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod Británie z Evropské unie vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní brexit podporuje pouze třicet procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu, vyplývá z průzkumu agentury YouGov. Politici však své dřívější názory nemění. Ekonomický růst země je větší, než má Německo, srovnatelný je s Francií. Případný opětovný vstup do EU však není pro Brity v současnosti tématem.

Demokratická republika Kongo ukrývá nerostné bohatství v odhadované hodnotě stovek bilionů korun. Boj o přírodní zdroje včetně vzácného coltanu, využívaného ve smartphonech, destabilizoval zemi. Nynější bleskovou ofenzivu rebelů ze skupiny M23 neoficiálně podporuje Rwanda. Tamní prezident viní Kongo, že ukrývá členy kmene Hutu, kteří se kdysi podíleli na genocidě, mluví o bezpečnostní hrozbě a ochraně menšinových Tutsiů. Podle expertů OSN přitom Rwanda s pomocí M23 potají těží klíčové konžské suroviny.

Louvre, bývalé sídlo francouzských králů s více než šest století dlouhou historií a v současnosti největší muzeum světa, je v dezolátním stavu. Zdi jsou oprýskané a poškozené únikem vody, parkety prošlapané. Muzeum, které má 400 místností, je koncipováno tak, aby mohlo pojmout čtyři miliony návštěvníků ročně, zavítá jich sem ale více než dvojnásobek. Vstup k expozicím usnadní nový, druhý vchod. Mona Lisa se kvůli tlačenicím přesune do samostatného sálu. Zvýší se však i vstupné, a to zejména pro návštěvníky ze zemí mimo EU. Práce by měly skončit v roce 2031.

Proslulá malba Mony Lisy, která je největším lákadlem pařížského muzea Louvre, bude viset ve zvláštní místnosti umožňující přímý vstup bez návštěvy ostatních expozic. Budova muzea se rozšíří o podzemní prostory a bude mít nový vchod z východní strany. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž představil rozsáhlý plán vládních investic do desetileté renovace nejnavštěvovanějšího muzea na světě, které je podle svého vedení v žalostném stavu.

Nejméně šest set lidí bylo od neděle evakuováno v Bretani, regionu na západě Francie, který po přechodu tlakové níže Herminia zažívá nejhorší záplavy za posledních čtyřicet let.

Prudké boje v pondělí pokračovaly ve východokonžském městě Goma u hranic s Rwandou mezi konžskými silami a bojovníky ozbrojené skupiny M23, kteří do města vstoupili předchozího dne. V centru Gomy se podle agentury AFP od rána ozývaly trvalé dělostřelecké detonace a intenzivní palba z ručních zbraní. Je obtížné určit, které části města padly do rukou M23 a rwandských vojáků a které zůstávají pod kontrolou konžské armády. Oblast je důležitá kvůli velkým zásobám nerostného bohatství, zejména coltanu důležitého při výrobě mobilních telefonů, notebooků, vojenského zařízení či jaderných reaktorů.

Sen o energii zdarma, kterou lidstvo bude vyrábět stejně snadno jako Slunce, je snem už téměř tři čtvrtě století. Čínští fyzici teď výrazně zlepšili fúzní reaktor, který po modernizaci překonal rekord v udržení stabilní vysoké teploty.

Společnost CPI Radovana Vítka odmítá komentovat verdikt francouzského soudu, který nařídil demolici rozlehlé vily v chráněné krajinné oblasti Luberon. Český miliardář tu koupil farmu a přeměnil ji v rozporu se stavebním povolením na šestkrát větší vilu. Místní kritizují, že nechal zbourat dvě původní chatrče z na sucho kladených kamenů, jež byly historickou památkou. Hodnota nemovitosti se nyní pohybuje v přepočtu kolem půl miliardy korun. Právníci žalovaných firem uvedli, že Vítek se plánování ani samotné stavby neúčastnil.

Před osmdesáti lety skončila jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války na západní frontě. Němci se v Ardenách naposledy pokusili zvrátit vývoj v oblasti, Američané ale ofenzivu v lesnatém a kopcovitém terénu na pomezí Belgie a Lucemburska odrazili. Obětí byly desetitisíce na obou stranách.

Britské ostrovy zasáhla bouře Éowyn, která způsobila uzavření škol, zrušení stovek letů a výpadky elektřiny více než šesti set tisíc domácností a podniků. V Irsku a Severním Irsku byla vyhlášena nejvyšší výstraha před větrem, na některých trasách mezi Anglií a Skotskem nejezdí vlaky. Pražské letiště zrušilo čtyři lety do Dublinu a Edinburghu.

V Paříži před zvláštním trestním soudem skončil ve čtvrtek proces s mužem původem z Pákistánu, který v roce 2020 napadl dva lidi poblíž bývalých kanceláří satirického časopisu Charlie Hebdo. Ten se stal terčem teroristického útoku na začátku roku 2015. Útočník Zahír Mahmúd byl odsouzen k třiceti letům vězení, napsal web deníku Le Monde (LM). Důvodem pro útok byla podle něj pomsta za hanění proroka Mohameda, protože rouhání se v Mahmúdově rodné zemi, Pákistánu, trestá smrtí.