Francie strana 5 z 5

Francouzský ministerský předseda Francois Bayrou předal v Elysejském paláci prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi, píše deník Le Parisien. Francouzští poslanci v pondělí jeho vládě vyslovili nedůvěru. Centrista Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Macron dříve prohlásil, že Bayrouova nástupce jmenuje v nejbližších dnech.

Francouzští poslanci v pondělí vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Francoise Bayroua, který v úterý podá demisi, píše AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Prezident Emmanuel Macron podle médií brzy jmenuje nového premiéra.

Francii zřejmě čeká další výměna premiéra – už čtvrtá za poslední rok a půl. Marine Le Penová den před hlasováním o důvěře vládě potvrdila, že její Národní sdružení současný kabinet nepodpoří. Stejný postoj od začátku zaujímá i krajní levice. Dosavadní premiér Francois Bayrou tím s největší pravděpodobností ztratil křehkou parlamentní většinu.

Ukrajina se stala první armádou v historii, která provádí bojové operace s využitím rojů dronů řízených umělou inteligencí (AI), napsal list The Wall Street Journal (WSJ). Tato technologie umožňuje bezpilotním letounům útočit efektivněji a vyžaduje zapojení méně lidí, což je pro Ukrajinu, která se brání ruské lidské převaze, výhodné.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.

Porota federálního soudu rozhodla, že společnost Google ze skupiny Alphabet musí zaplatit 425 milionů dolarů (8,9 miliardy korun) za porušení soukromí uživatelů. Google podle soudu pokračoval ve sběru dat od milionů lidí, kteří v nastavení účtu vypnuli funkci sledování, uvedla agentura Reuters. Google jakékoli pochybení odmítá a hodlá se odvolat.

Evropská komise (EK) po řadě let vyjednávání představila dvě klíčové obchodní dohody, jednu s jihoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, a druhou s Mexikem. Uzavření dohody o volném obchodu s Mercosurem loni v prosinci vyvolalo protesty zemědělců z řady zemí, kteří se obávají přílivu levných zemědělských produktů z oblasti. Dohoda by jim ale měla poskytnout záruky pro veškeré citlivé oblasti, uvedla EK.

Ruský vládce Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1. Agentura DPA připomněla, že jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.

Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, který zároveň dodal, že je také třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i teroristické hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.

Americké ministerstvo zahraničí se rozhodlo výrazně omezit vydávání víz Palestincům. S odkazem na vlastní zdroje z diplomacie to v noci na pondělí napsal server deníku The New York Times (NYT). Podle listu se zákaz týká víz pro studijní, lékařské či pracovní účely.

Prezident USA Donald Trump navrhuje zapojení amerických soukromých vojenských společností do bezpečnostních záruk Ukrajině, která se brání plnohodnotné ruské invazi, píše britský list The Telegraph. Vojenské firmy by se mohly podílet na posilování opevnění či ochraně amerických obchodních zájmů na Ukrajině. Trump již dříve odmítl, že by na Ukrajině byly rozmístěny jednotky americké armády.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.

Rada bezpečnosti OSN rozhoduje o kompromisním návrhu Francie ponechat ještě rok mezinárodní mírové síly UNIFIL v Libanonu. Hlasování bylo podle zpráv médií odloženo na pátek. Na urychlení stažení jednotek tlačí Izrael. Americký zvláštní vyslanec Thomas Barrack ale v úterý prohlásil, že Washington podpoří plán Paříže.

Deportace budí v USA silné emoce. Jejich symbolem se stal Kilmar Abrego, kterého administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechala protizákonně převézt do vězení v Salvadoru. Z něj se pak po velké právní bitvě dostal zpět do Spojených států. Nyní je obviněn ze členství v gangu, což odmítá. Obhájce se snažil zabránit jeho propuštění z vazby – čeká totiž, že jej imigrační úřad vyhostí do třetí země. To je nyní častější postup amerických úřadů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil v pátek Moskvu, že dělá vše pro to, aby se schůzka mezi ním a ruským vůdcem Vladimirem Putinem neuskutečnila. Zároveň vyzval spojence Kyjeva k novým sankcím vůči Rusku, pokud Moskva neprojeví ochotu ukončit invazi do jeho země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že se schůzka neplánuje, protože není připravena agenda summitu.

Nejnovější statistiky ukázaly, že Británii se nedaří snížit množství žadatelů o azyl. V červnu jich bylo rekordních 111 tisíc, další neustále připlouvají z Francie. Labouristické vládě Keira Starmera se nepodařilo ani omezit jejich – velmi kritizované – ubytování v hotelech napříč celou zemí. Vše vede k citelnému poklesu popularity kabinetu i k častým protestům. Do situace navíc vstoupilo možná přelomové soudní rozhodnutí: vláda má do 12. září vystěhovat všechny migranty z hotelu Bell v Eppingu. Ministerstvo vnitra se hodlá odvolat, ale mnohé radnice po celé Británii nyní chtějí příklad z Eppingu následovat. Imigrace je dnes pro Brity nejdůležitějším tématem, které předstihlo i obavy o stav ekonomiky, jež prochází obdobím vysoké inflace a slabého růstu.

Španělsko zažívá nejhorší požáry za posledních třicet let. Během letoška už spálily na čtyři tisíce kilometrů čtverečních půdy, lesů a domů. To odpovídá oblasti osmkrát větší, než je Praha. V zemi zaznívá kritika úřadů, že podcenily protipožární prevenci. Nejhorší situace dál panuje na severozápadě země. Celkově v zemích Evropské unie požáry sežehly už přes milion hektarů. Tedy nejvíce od začátku sledování této statistiky v roce 2006.

Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK prezident Petr Pavel. Česko by se dle něj mělo účastnit proto, že je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku plnohodnotné ruské invaze. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ale otázka případné české účasti předčasná.

Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese, sdělil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Prohlášení přichází po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Velkou Británii, Finsko, EU a NATO. Podle viceprezidenta USA JD Vance bude muset Evropa převzít „lví podíl břemene“ ukrajinské bezpečnosti.

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařkl francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že rozdmýchává oheň antisemitismu. Netanjahu to uvedl v souvislosti se záměrem Francie uznat nezávislý Stát Palestina, píše AFP, která se seznámila s dopisem zaslaným izraelskou vládou. Macronova kancelář dopis odmítla. Netanjahu také v úterý označil za „slabého politika“ australského premiéra Anthonyho Albanese.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruského vládce Vladimira Putina za predátora a vyzval Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl tamní ministr zahraničí Johann Wadephul po pondělním jednání v Bílém domě o ukončení rusko-ukrajinské války. Německý kancléř Friedrich Merz nevyloučil nasazení německých vojáků na Ukrajině.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se koalice ochotných podle českého premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem nedělní videokonference členů koalice byla koordinace postojů před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských státníků s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace vážná pro Ukrajinu i Evropu.