Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK prezident Petr Pavel. Česko by se dle něj mělo účastnit proto, že je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku plnohodnotné ruské invaze. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ale otázka případné české účasti předčasná.
„Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil,“ uvedl prezident.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý v souvislosti s bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek případně mohli být i zahraniční vojáci, pro Seznam Zprávy uvedla, že pro Česko nic takového nyní není na stole. Ve čtvrtek toto tvrzení zopakovala. „Rozhodně v tuto chvíli nikdo z nás nechce na Ukrajinu posílat vojáky, protože by to znamenalo eskalaci toho konfliktu,“ sdělila ministryně.
„Nedokážu si představit, jaký bude výsledek, protože ještě před nedávnem ruská strana rozmístění jakýchkoli zahraničních sil na území Ukrajiny odmítala. A teď možná dojde k nějaké změně postoje,“ míní Pavel. Podle mluvčího ministerstva obrany Davida Šímy by se mohlo v případě zapojení české armády jednat například o zajišťování výcviku ukrajinských vojáků či pomoc při odminování. Případné vyslání vojáků by musely schválit vláda i obě parlamentní komory.
Pavel ocenil koordinovaný proces jednání
Debatu nad nutností bezpečnostních garancí pro Kyjev vedli v Bílém domě v pondělí americký prezident Donald Trump s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a lídry několika evropských států. Před tím v pátek jednal Trump s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Dalším výsledkem pondělní schůzky bylo, že se má připravit jednání Putina se Zelenským a poté i trilaterálně s Trumpem.
Podle Pavla je pozitivní, že se rozjel proces koordinovaný mezi USA, Evropou i Ukrajinou. „Je určitě pozitivní i to, že americká strana vyjádřila jednoznačně podporu bezpečnostním garancím. Uvidíme, jaká bude jejich konkrétní podpora z americké strany,“ poznamenal prezident. Podstatné podle něj nyní je, zda a kdy se sejdou Putin se Zelenským a jestli se dospěje k základní shodě na podmínkách mírového procesu.
„My bychom v tuto chvíli měli dělat vše pro to, aby jednání pokračovala. Měli bychom k nim přistupovat na jedné straně konstruktivně, to znamená s vůlí k určitým kompromisům, ale na druhou stranu dostatečně pevně. Aby nedošlo k situaci, že za agresi bude nakonec odměněn agresor a potrestán ten, kdo byl napaden,“ podotkl Pavel.
Zároveň poznamenal, že sdílí trochu skeptický postoj finského prezidenta Alexandera Stubba nebo francouzské hlavy státu Emmanuela Macrona. „Varují před tím, abychom nepodléhali přílišnému optimismu z vůle ruské strany dosáhnout rychle mírového řešení. Prezident Putin měl v rukou mír v podstatě od počátku,“ zdůraznil Pavel, podle kterého bylo právě na Putinovi, kdy válku ukončí. Ruská strana má nyní na bojišti iniciativu, proto podle Pavla nemusí mít Moskva jednoznačný zájem konflikt ukončit.
Prezident připustil územní ústupky
K územním ústupkům v zájmu dohody v rusko-ukrajinské válce podle Pavla nejspíš dojde, ač jsou vlastně porušením mezinárodního práva. Ústupky jsou dle něj odrazem reality na bojišti, a pokud nemá válka pokračovat další roky s množstvím obětí a materiálních škod, je menším zlem dočasná ztráta teritoria.
„Záměrně říkám dočasná, protože jakákoli dohoda, která bude dosažena, by neměla stvrdit de iure územní zisky Rusku. Tím bychom popřeli princip teritoriální integrity, který je součástí Charty OSN a mezinárodního práva,“ upozornil Pavel.
„Je to víceméně přiznání reality, že Rusko některé regiony pevně kontroluje. Pokud budou přiznány jako dočasně okupované, tak bychom je takto měli nazývat. A ne jako ruská území,“ podotkl Pavel.
Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války mimo jiné tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu – tedy Doněcké a Luhanské oblasti. Na oplátku je ochoten zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.
„Netroufám si hodnotit, jak by měla vypadat dohoda ohledně teritoria, to je skutečně čistě na Ukrajině a Rusku. My bychom asi neměli radit, co by si měli nechat a co by měli pustit. To je rozhodně mimo naše pravomoci a kompetence,“ podotkl.
Prezident také řekl, že západní země k podpoře Ukrajiny zaujímají postupný přístup. Protiruské sankce i pomoc napadené zemi podle něj měly být masivní od počátku. Vytvořily by se tím podmínky pro co nejefektivnější ukrajinskou obranu, aby ztráty na životech byly co nejmenší a konflikt trval co nejkratší dobu. „Po dlouhou dobu byly u mnoha zemí vidět spíše obavy z možné eskalace,“ míní Pavel.
Nakonec se ale dle prezidenta k dané podpoře země dopracovaly. Na začátku plošného konfliktu se podle Pavla vedly debaty o poskytnutí obrněné techniky, poté munice s dostřelem větším než 40 kilometrů, následně o řízených střelách i o poskytnutí letectva. „Dnes všechny tyhle věci Ukrajině poskytujeme. Kdybychom jí je poskytli před, řekněme, dvěma, možná třemi lety, situace mohla vypadat úplně jinak,“ dodala hlava státu.
Podobně je to podle něj s protiruskými sankcemi. Silný ekonomický tlak na Rusko při vědomí, že nechtějí spojenci vyvolat třetí světovou válku s jadernou mocností, by byl podle Pavla v souladu s mezinárodním právem. „Bylo by to nejenom efektivní, ale taky by to způsobilo co nejméně obětí,“ domnívá se.
Vzhledem k tomu, že je Rusko závislé na vývozu surovin, především ropy a plynu, tak je také velmi náchylné k ekonomickému tlaku, řekl Pavel. „Kdybychom tento ekonomický tlak využili koordinovaně ze strany Spojených států a Evropy, pak by Rusko během relativně krátké doby nemělo jinou možnost než jednat,“ uzavřel.
Ukrajina se brání plnohodnotné ruské invazi už čtvrtým rokem. Ruské síly na východě Ukrajiny za cenu vysokých ztrát pomalu, ale setrvale postupují.
Za poslední izraelské akce v Gaze se dá jen těžko postavit, míní Pavel
Pavel se v rozhovoru vyjádřil i k situaci na Blízkém východě. Už dříve tento měsíc izraelský bezpečnostní kabinet schválil plán obsazení města Gaza, což vyvolalo silnou kritiku ze zahraničí kvůli obavám o další zhoršení už tak katastrofální humanitární situace civilistů. Ve středu večer armáda židovského státu první fázi plánovaného útoku zahájila.
Razantní přístup tamního premiéra Benjamina Netanjahua k řešení situace v Gaze podle českého prezidenta vyvolává pochybnost o tom, jestli izraelská vláda nekomplikuje Česku další podporu Jeruzalému. Za poslední akce židovského státu v Gaze se dá totiž podle Pavla postavit jen velice těžko.
Izraelské požadavky na navrácení rukojmí unesených teroristickým hnutím Hamás či na eliminaci vlivu tohoto hnutí jsou oprávněné, nemůžou ale převážit to, že více než dva miliony lidí v Pásmu Gazy jsou v naprosto děsivých podmínkách, upozornil Pavel, podle něhož je potřeba vyvinout na Hamás tlak, aby propustil zbývající izraelská rukojmí.
„Jsem naprosto přesvědčen o tom, že jsou i jiné cesty než masivní vojenská operace, jak donutit Hamás k tomu, aby vyklidil pozice, a jak nastolit v Gaze správu, která bude efektivní,“ dodal prezident.
