Francie strana 3 z 5

Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly, což chce nyní také změnit.

Francouzský prezidentský palác v sobotu, více než dva měsíce po parlamentních volbách, představil novou středopravou vládu. Svoji dosavadní funkci si z klíčových ministrů udržel jen ministr obrany Sébastien Lecornu, který v uplynulých letech dohlížel na modernizaci francouzské armády i organizaci vojenské pomoci Ruskem napadené Ukrajině.

Podle odborného časopisu Nature Evropská laboratoř částicové fyziky (CERN) vyhostí 30. listopadu 2024 stovky vědců spojených s ruskými institucemi. Půjde o oficiální ukončení spolupráce v návaznosti na rozhodnutí CERNu přerušit styky s touto zemí po její plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022. CERN ale bude i nadále spolupracovat s ruským Spojeným ústavem jaderných výzkumů (JINR). Řešení, které kooperaci s Ruskem přerušilo i nepřerušilo, je značně kontroverzní.

Francouzský eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, kterého Paříž opětovně nominovala do funkce, na sociální síti X zveřejnil svůj rezignační dopis. Uvedl v něm, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová požádala Francii o nominaci jiného kandidáta, podle Bretonových slov výměnou za „vlivnější“ portfolio. Sestavování nové Komise se tak zkomplikovalo. Elysejský palác uvedl, že novým francouzským kandidátem na eurokomisaře bude Stéphane Séjourné, který v dosluhující vládě vede diplomacii.

Válka v Gaze s sebou mimo jiné přinesla i novou vlnu antisemitismu v Evropě. Mnozí francouzští židé už se proto necítí ve Francii bezpečně. Očekává se, že se jich kvůli tomu letos ze země vystěhuje do Izraele třikrát víc než loni. Stejně prudce narůstá ve Francii i počet antisemitských útoků.

Chystané zavedení kontrol na všech pozemních hranicích Německa neznamená, že by se zpřísňovaly ty na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem, kontrolovaných od října loňského roku. Prohlásil to mluvčí spolkového ministerstva vnitra Maximilian Kall. Dozor podle něj zůstane ve stejné podobě jako dosud – tedy závislý na aktuálních bezpečnostních potřebách.

Německo od příštího týdne zavede dočasné kontroly na všech pozemních hranicích. Jejich formu označil polský premiér Donald Tusk za „zastavení (fungování) schengenského prostoru“. Ohradil se proti nim i rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Do teď platil přísnější režim na pomezí s Českem, Rakouskem, Polskem a Švýcarskem. Rozšíření kontrol přichází zhruba dva týdny po útoku v Solingenu, při kterém zemřeli tři lidé. Opatření bude podle ministerstva vnitra zatím platit následujících šest měsíců.

Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije, prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Ministři oznámili, že tento týden společně navštíví Kyjev, aby tak společně potvrdili svůj závazek vůči válkou zasažené zemi.

Tisíce lidí po celé Francii v sobotu demonstrovaly proti jmenování pravicového politika Michela Barniera premiérem. Průvody se podle francouzských médií sešly v Paříži, Nantes, Rennes nebo Nice. Menší či větší protestní akce byly ohlášeny ve 150 městech a obcích. K demonstracím proti francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi ještě před Barnierovým jmenováním vyzvala levice, která sice vyhrála volby, ale nedostala šanci sestavit vládu.

Evropské armády reagovaly na vývoj po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu důsledným výcvikem a přípravou, ale politická reprezentace států mnohdy zůstává u slov, řekl v rozhovoru pro web ČT24 americký generál ve výslužbě Ben Hodges, který mezi lety 2014 a 2017 působil jako velitel amerických sil v Evropě. Jako hlavní slabinu evropských armád Hodges vnímá nedostatečnou výkonnost obranného průmyslu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, informovala stanice BFM TV či agentura Reuters. Francie čekala na novou vládu dva měsíce, od předčasných parlamentních voleb. O Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Barnier při přebírání úřadu prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami a že země potřebuje jednotu.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

Francouzská justice zahájila stíhání podnikatele ruského původu Pavla Durova. Zakladatel sociálních sítí je obviněný z podílu na pašování drog, zneužívání dětí nebo praní špinavých peněz. Jeho Telegram proti těmto zločinům údajně nebojuje. Mnozí lidé však upozorňují, že v pozadí celé kauzy se hraje zejména o svobodu slova na sociálních sítích – jak na Telegramu, tak na síti X či Facebooku a Instagramu.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

Francouzská justice začala stíhat podnikatele ruského původu a zakladatele platformy Telegram Pavla Durova. Po čtyřech dnech výslechů ho propustila z vazby, ale Durov bude pod policejním dohledem a nesmí opustit zemi. Ve středu to podle agentury AFP uvedla pařížská prokuratura.

Největší ledovec ve Francii byl ještě nedávno pro turisty snadno dostupný, to se ale kvůli jeho tání rychle mění. Francouzské úřady proto zprovoznily novou lanovku, která přístup k ledovému moři pod Mont Blancem usnadní. Chtějí tak návštěvníkům zblízka ukázat dopady změn klimatu. Za poslední dva roky totiž ubylo třicet metrů ledovce, za třicet let pak ztratil čtvrtinu svého objemu. A ani dlouhodobé vyhlídky nejsou optimističtější. Pokud oteplení planety překročí dva stupně Celsia, může v příštím století zmizet úplně – stejně jako devadesát procent alpských ledovců.

Představitelé levicové Nové lidové fronty (NFP) dali najevo, že se nezúčastní dalšího kola jednání o povolební situaci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Reagují tak na Macronovo pondělní prohlášení, že tuto koalici nepověří sestavením vlády, píší francouzská média. NFP sice zvítězila v parlamentních volbách, nemá však v dolní komoře většinu.

Francouzská policie zatkla v sobotu večer na letišti u Paříže zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova. S odvoláním na nejmenovaný zdroj to uvedla televize TF1. Ruské velvyslanectví ve Francii podle agentury TASS uvedlo, že požádalo o konzulární přístup k Durovovi, a vyzvalo k respektování jeho práv. V neděli večer pak soud prodloužil Durovovi vazbu, píše agentura AFP.

Francouzská policie zatkla muže podezřelého z pokusu o žhářský útok na synagogu v přímořském letovisku La Grande-Motte. V neděli o tom na svém účtu na sociální síti X informoval úřadující ministr vnitra Gérald Darmanin. Národní protiteroristická prokuratura (PNAT), která případ vyšetřuje, oznámila, že zadrženi byli také dva lidé z okolí podezřelého.

Před synagogou ve francouzském letovisku La Grande-Motte nedaleko Montpellier výbuch a požár zničily dvě auta a zranily policistu. Úřadující premiér Gabriel Attal oznámil, že incident vyšetřuje národní protiteroristická prokuratura. Agentura AFP odpoledne s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování uvedla, že muž, jehož natočila kamera, když po výbuchu opouštěl prostor před synagogou, měl u sebe palestinskou vlajku.

Zemřel legendární francouzský herec a producent Alain Delon, bylo mu 88 let. Agentuře AFP to sdělily jeho tři děti. Zemřel obklopen rodinou ve svém domě v Douchy asi sto kilometrů jižně od Paříže. Ve své době byl považován za ikonu a lamače srdcí a zároveň za egocentrického a arogantního muže. Jeho kariéru charakterizovaly především role ledově chladných osamělých bojovníků s pronikavým pohledem. V noirových filmech zemřel téměř třicetkrát. „Jsem ponurý hrdina,“ říkal smířlivě. Z pohledného mladíka se postupem věku stal pochybující muž, který se ale nikdy nedokázal vyrovnat s traumaty, která utrpěl v dětství.

Průnik ukrajinských vojsk na území Ruska má velký symbolický význam, shodli se v pořadu Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a europoslanec Ondřej Kovařík (nestr. za ANO). Zmínili také překvapivost celé akce. V diskuzi probírali také například bezpečnostní situaci na Blízkém východě.

O pařížské olympiádě už se mluví jako o nejekologičtější v historii. Obešla se bez vážnějších incidentů s výjimkou sabotáží tratí TGV a přerušení mobilního spojení. Pořadatelé si nelámou hlavu ani s využitím sportovišť pro další účely. Kvůli olympiádě bylo postaveno pouze jedno.

Tisíce odpůrců rasismu se ve středu večer shromáždily v ulicích britských měst a vytvořily lidské štíty na obranu azylových center a dalších objektů. Stalo se tak poté, co policie varovala před další vlnou protimuslimských nepokojů v souvislosti s výzvou krajně pravicových skupin k novým protestům. Informoval o tom list The Guardian.