Dracula i Delon. Na francouzské filmy chodí miliony Rusů

Zatímco Hollywood ruský trh aktuálně bojkotuje, pro francouzskou filmovou produkci představuje tato země jedno z největších odbytišť i po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Organizace Unifrance, pověřená propagací francouzského filmu v zahraničí, vysvětluje, že tak nechává otevřený prostor i pro jiný způsob života, než ruské diváky běžně obklopuje.

Diplomatické vztahy mezi Moskvou a Paříží jsou kvůli válce vedené Kremlem proti Kyjevu na bodu mrazu. Francie a její evropští spojenci zároveň uvalili na agresora kvůli vojenské invazi do sousední země řadu sankcí. Od té doby opustilo ruský trh několik desítek francouzských společností. Francouzské filmy se však do Ruska stále dovážejí.

Táhnul Dracula, Christo i Kouzelná Beruška

Moskvané díky tomu mohou zhlédnout novější i klasické tituly. Z letošní produkce zašli například na další horor o slavném upírovi Dracula: Příběh lásky od režiséra Luca Bessona nebo na komedii L'accident de piano Quentina Dupieuxe. Promítá se také drama V plném slunci z šedesátých let s Alainem Delonem v jedné z hlavních rolí.

V loňském roce přilákal film Hrabě Monte Christo více než milion Rusů, stejně jako letos Dracula: Příběh lásky. Jen v roce 2024 bylo v Rusku uvedeno přes sedmdesát francouzských filmů.

Animovaný příběh Miraculous – Le film (v Česku uváděný pod názvem Kouzelná Beruška a Černý kocour ve filmu) podle stejnojmenného seriálu se dokonce stal nejúspěšnějším francouzským filmem v postsovětské historii Ruska, když ho předloni viděly více než tři miliony diváků.

Kouzelná Beruška a Černý kocour ve filmu
Zdroj: Miraculous Corp

Producent filmu Anton Soumache podotkl, že dohoda s moskevským distributorem byla „upečena“ ještě před únorem 2022. „Uzavřeli bychom tuto dohodu dnes? Těžko říct,“ zmiňuje jeho loňskou reakci portál Deadline. Soumache se prý snaží o tvorbu pro děti po celém světě a nechce ji politizovat a „penalizovat“ pro ruské děti, které Berušku a Černého kocoura stejně jako ostatní znají ze seriálu. O prodeji chystaného pokračování do Ruska nicméně neuvažuje, přesněji – závisí to prý na geopolitické situaci v momentě, kdy to bude aktuální.

Ukázat Rusům jiný svět

Zahraniční propagaci francouzského filmu a audiovizuální tvorby má pod záštitou ministerstva kultury na starosti už zmíněná organizace Unifrance. Proč na francouzskou produkci mohou oficiálně zajít i Rusové, vysvětlil agentuře AFP zástupce instituce, který si ale nepřál být jmenován. Řekl, že francouzská kinematografie v Rusku nenapodobila Hollywood a nestáhla se z ruského trhu, protože se tak snaží nechat otevřený prostor pro jiné názory a jiný způsob života, které ruskému obyvatelstvu může zprostředkovávat.

Naděžda Motinová, předsedkyně společnosti Arna Media, jež v Rusku distribuuje desítku francouzských filmů ročně, rovněž podotkla, že „Rusům je potřeba ukázat jiný svět a jeho hodnoty“ a že „zavřené dveře nikdy k ničemu nevedou“.

Pro a proti

Web Deadline loni citoval zástupkyni francouzské produkční a distribuční společnosti Alici Lesortovou, která prozradila, že po plném vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině došlo mezi různými evropskými distributory ke „komplikované“ diskuzi, zda dále prodávat do této země filmy.

Mezi argumenty pro a proti zaznělo, že prodej francouzských a evropských titulů ruským kinům může poskytnout alternativu k vládní propagandě, na druhou stranu není možné další šíření distribuovaných snímků pak uhlídat a oficiální projekce, byť jde o artový snímek, prospívá ruské ekonomice. Rozhodnutí je pak často na samotných tvůrcích.

Sankce Evropské unie se nevztahují na prodej filmů v Rusku, záleží tedy na nastavení v dané zemi. Třeba v roce 2023 tak mezi distributory filmu První den mého života od ceněného italského režiséra Paola Genoveseho byl i ruský Russian Report.

Francouzský styl je Rusům blízký staletí

K americkým produkcím se Rusové také dostanou, ale jen díky pirátským kopiím. Jinak velká hollywoodská studia zemi od roku 2022 oficiálně bojkotují. Ruská kina se jako náhradu snaží nasazovat tituly z asijské a latinskoamerické tvorby, ale ty jsou zkrátka svou atmosférou ruským divákům vzdálenější, píše agentura AFP. V těch francouzských spíše hledají svou dávku „art de vivre“, tedy filozofie dobrého života a vychutnávání si okamžiku.

Francouzská kinematografie je pro Rusy „oknem do civilizace, kterou vždy milovali (...) a alternativou k propagandě“, vysvětlil agentuře korespondent festivalu v Cannes pro Rusko Joël Chapron. Mluví o druhu kulturní diplomacie s historickým základem. Rusové už po staletí cítí jisté spříznění s Francouzi a francouzskou literaturou, kterou ruská elita v devatenáctém století četla v originále – a poté tuto štafetu převzala kinematografie.

Rusko na špici francouzského filmového vývozu

Od roku 2020 zaujímá Rusko přední místa v počtu diváků, kteří viděli francouzské filmy mimo Francii. Tehdy bylo dokonce nejvýznamnějším mezinárodním trhem pro francouzské produkce, což si zopakovalo předloni. Ani ve zbývajících letech si Rusko nevedlo špatně a drželo se na předních příčkách „vývozního“ žebříku.

Britský časopis Screen International o mezinárodním filmovém byznyse upřesňuje, že v roce 2023 na francouzskou kinematografii přišlo v Rusku přes sedm milionů diváků a tržby dosáhly téměř dvaadvaceti milionů eur (více než půl miliardy korun). To představuje nárůst o zhruba 155 procent oproti roku předcházejícímu.

Loni se nicméně ruský trh propadl na druhé místo za Německo, dodává francouzský deník Le Monde. To je spolu s Itálií, Španělskem či Polskem tradičním odbytištěm francouzské produkce. Údaje vyplývají ze statistik zveřejněných organizací Unifrance.

Televize nezůstává pozadu, protože státní První kanál nadále vysílá francouzské produkce. Jak vysvětluje jeho šéf Konstantin Ernst agentuře AFP: „Jemnost, hloubka a estetika francouzského filmu jsou hluboce zakořeněné v ruské duši.“

Oblíbený byl Fanfán Tulipán i Depardieu

Francouzské filmy se těšily značné oblibě už v dobách Sovětského svazu. V roce 1952 snímek Fanfán Tulipán s Gérardem Philippem přilákal do sovětských kin třicet milionů diváků. Jean-Paul Belmondo, Alain Delon, Catherine Deneuveová nebo Pierre Richard tu stále zůstávají ikonami.

Gérard Depardieu ukazuje ruský pas (2013)
Zdroj: Reuters/Yulia Chestnova

Francouzská herecká hvězda Gérard Depardieu, jehož jméno se v posledních letech skloňuje spíše v souvislosti se skandály než filmy, dokonce v roce 2013 obdržel z rukou šéfa Kremlu Vladimira Putina ruský pas, než o několik let později kritizoval ruskou ofenzivu na Ukrajině.

Deník Le Monde nedávno připomněl, že jeden z nejviditelnějších současných francouzských režisérů Gaspar Noé loni vyjádřil „velkou radost z pobytu v Moskvě“, kam se vypravil na oslavu narozenin Kremlem financované blogerky Kristiny Potupčíkové a také promítnout svůj snímek Vortex. Influencerka prohlásila, že návštěva Noého je dokladem, že je Rusko oblíbené. „Sami vidíte, že se lidé snaží dozvědět více o naší kultuře,“ citovala její příspěvek moskevská média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
před 16 hhodinami

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
před 22 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
před 23 hhodinami

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
20. 5. 2026

České studio chystá videohru ze světa Pána prstenů

České videoherní Warhorse Studios, které stojí za vznikem série Kingdom Come: Deliverance, pracuje na dvou nových hrách. Jedna bude dalším přírůstkem do série Kingdom Come a druhá bude zasazená do fantasy světa Středozemě od britského spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena. V obou případech to bude RPG hra (role-playing game, hra na hrdiny) s otevřeným světem.
20. 5. 2026Aktualizováno20. 5. 2026

„Něco, co české poezii chybělo." Ortenovu cenu zasáhlo Házeliště granátů

Laureátkou 39. ročníku ceny Jiřího Ortena se stala básnířka Nela Bártová. Ocenění, určené mladým autorům prozaických či básnických děl ve věku do třiceti let, obdržela za sbírku Házeliště granátů.
20. 5. 2026
Načítání...