Dracula

Zatímco Hollywood ruský trh aktuálně bojkotuje, pro francouzskou filmovou produkci představuje tato země jedno z největších odbytišť i po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Organizace Unifrance, pověřená propagací francouzského filmu v zahraničí, vysvětluje, že tak nechává otevřený prostor i pro jiný způsob života, než ruské diváky běžně obklopuje.

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.

O upírech se mluvilo i před 26. květnem 1897, kdy vyšel román Dracula, ale po tomhle datu se jim spalo v rakvích jistě o dost neklidněji. Příběh irského spisovatele Brama Stokera – zejména díky pozdější filmové verzi Upír Nosferatu (který má, jen na okraj, zuby spíš jako učitelka ze Saxany než „klasický“ upíří chrup) a sporu o autorská práva – totiž bledým mužům s divnými chutěmi zásadně zvýšil popularitu.