Žluté vesty znovu vyšly do ulic. Ve srovnání s minulým týdnem byly ale protesty menší

Nahrávám video

Pátou sobotu po sobě vyšli do ulic po celé Francii demonstranti, kteří nejsou spokojeni s politikou prezidenta Emmanuela Macrona. Akce byly ale výrazně klidnější, ke střetům s policií došlo hlavně ve městech na jihu země. V Paříži tentokrát protestovaly pouhé tři tisíce lidí. Pět osob bylo lehce zraněno a stovka lidí skončila ve vazbě. V celé zemi se do protestů zapojilo přes 30 tisíc osob.

Francie se na protesty žlutých vest znovu připravila masivním nasazením policie. Tentokrát byly ale demonstrace nejen klidnější, ale i mnohem méně početné, než před týdnem. Podle ministerstva vnitra se do demonstrací zapojilo 33 500 lidí, z toho 2200 v Paříži. Minulou sobotu se v celé zemi protestních akcí účastnilo na 77 tisíc lidí, z toho 10 tisíc v hlavním městě. V celé Francii bylo nasazeno 69 tisíc příslušníků bezpečnostních sil, z toho asi osm tisíc v Paříži.

Francouzská vláda po úterním teroristickém útoku ve Štrasburku „žluté vesty“ vyzvala, aby tento víkend nedemonstrovaly.

Policie podle tisku sice zablokovala přístup ke státním institucím, jako je sídlo prezidenta nebo premiéra, ale Eiffelova věž a muzea uzavřená při protestech minulou sobotu byly normálně v provozu. K předvánočním nákupům zůstaly otevřené také velké obchodní domy. Preventivně bylo uzavřeno čtyřicet ze zhruba tří set stanic pařížského metra.

Na Champs-Élysées použila policie slzný plyn a vodní dělo

Hlavní demonstrace se konaly na třídě Champs-Élysées, odkud byly hlášeny ojedinělé střety, při nichž policie použila slzný plyn. Dalšími shromaždišti bylo náměstí před budovou pařížské Opery a Haussmannův bulvár. Na přibližně 200 místech po celé Francii se konaly také silniční blokády.

Později odpoledne policie na Champs-Elysées použila i vodní dělo, aby rozehnala 300 až 400 demonstrantů, kteří se ještě s příchodem tmy zdržovali na slavné pařížské třídě.

Někteří demonstranti se dali slyšet, že jsou nízkou účastí zklamáni. „Jestli to tak půjde dál, (prezident Emmanuel) Macron si večer otevře šampaňské a řekne: a je to, vítězím,“ uvedl podle serveru France Info jeden z účastníků protestu.

Na třídě Champs-Élysées se během mrazivého dopoledne objevilo také několik polonahých aktivistek s tělem natřeným stříbrnou barvou a oblečených v rozhalených červených mikinách s kapucí a trikolorou. Jen potichu stály naproti policistům, napsal Le Figaro. List je s ohledem na jejich červené pokrývky hlavy označil za „Marianny“, francouzský státní symbol.

Policisté a protestující
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

Protesty už mají osm nepřímých obětí

Členové hnutí žlutých vest už několik týdnů protestují proti vládním ekonomickým reformám. Demonstrace a silniční blokády byly původně namířeny proti plánovému růstu cen pohonných hmot, později ale přerostly v protesty proti hospodářské politice vlády, obecně i proti Macronovi samému. Rozsáhlá vlna protestů je mnohými považována za největší od nepokojů v roce 1968.

Francouzská média píšou, že silniční blokády, které Francii v různé intenzitě paralyzují už od 17. listopadu, si v pátek večer vyžádaly další nepřímé oběti, kterých je tak dohromady již osm. Nově je jednou z nich spolujezdkyně z auta, které se srazilo s jiným osobním vozem, jenž se otáčel kvůli barikádě na silnici v departementu Aisne v severní Francii. Další smrtelná nehoda se stala v belgické obci na hranici s Francií. Zahynul řidič, jenž se svým autem narazil do kamionu, který zastavila bariéra vztyčená demonstranty na francouzské straně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...