Červenými šátky a modrými vestami proti násilí. Tisíce lidí v Paříži odmítly revoluci

Centrem Paříže prošlo v neděli několik tisíc lidí, kteří přišli podpořit demokracii a státní instituce. Hnutí červených šátků a modrých vest volá po skončení násilností, které doprovází už skoro tři měsíce demonstrace hnutí žlutých vest.

Vznik hnutí červených šátků a modrých vest podnítilo podle agentury AFP násilí spojené s protesty žlutých vest, zejména poškození Vítězného oblouku v prosinci.

V čele průvodu lidé skandovali „Ano demokracii, ne revoluci!“. Někteří manifestující nesli vlajky Francie či Evropské unie, jiní měli trička s nápisy „Mám rád svou republiku“ nebo „Konec násilí“. U náměstí Bastily na průvod čekala hrstka žlutých vest, která červené šátky z dálky provokovala, k žádným větším potyčkám ale nedošlo.

„Nedemonstroval jsem už roky, ale přijel jsem ráno z Lyonu, protože toho násilí už je moc. Šest mrtvých na barikádách, útoky na novináře, fake news, neustálé lži a přehnané požadavky. Myslím, že většina lidí tu je kvůli neúctě k uspořádání republiky, opravdu se to změnilo ve zcela nedemokratické hnutí,“ míní protestující z Lyonu Claude Rifaud.

Reakce na „volání tiché většiny“

Pochod zorganizoval prostřednictvím Facebooku inženýr z Toulouse Laurent Soulié, sympatizant strany prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu (LREM). Podle něj shromáždění reagují na „volání tiché většiny, která se už deset týdnů schovává doma“.

„Nesdílíme všechny požadavky, které vyjádřily žluté vesty. Například požadavky, jako je svržení vlády, šikanování institucí a popírání výsledků voleb, které se uskutečnily před rokem a půl. Nesdílíme tyto požadavky a odsuzujeme je,“ upozornil zakladatel hnutí modrých vest Laurent Segnis. Hnutí se ovšem připojilo jen pod podmínkou, že se bude pochodovat za republiku, a ne za Macrona.

Žluté vesty se nevzdávají

Příznivci žlutých vest zaplnili ulice už jedenáctou sobotu v řadě. Iniciativa, na jejímž počátku stál nesouhlas s Macronovými ekonomickými reformami, ale postupně slábne. V sobotu bylo v ulicích 69 tisíc lidí, tedy o 15 tisíc méně než předchozí týden.

Řada demonstrantů se nicméně nevzdává. „Nemáme peníze. Nebojte, o sobotách tu budeme. V létě tu pořád budeme, protože nemůžeme jet na dovolenou. Nemůžeme jet na víkend, protože si nemůžeme dovolit koupit lístek na vlak,“ podotkl jeden z protestujících Brice.

Značnou část demonstrantů tvoří lidé s nižšími příjmy, kteří tvrdí, že Macron ignoruje potřeby běžných občanů a prosazuje reformy sloužící bohatým. Prezident už na protesty zareagoval ústupky a iniciováním série společenských debat.

Nahrávám video
Do ulic Paříže vyšli stoupenci červených šátků a modrých vest
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...