Lidé v evropských městech vyjadřovali podporu Palestincům a požadovali příměří

Lidé v Německu, Francii či Británii v sobotu znovu vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy a volali po zastavení izraelské ofenzivy proti teroristickému hnutí Hamás. Na demonstrace v Paříži a Londýně dorazily desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou. Protestovalo se také v USA.

Tisíce lidí odpoledne dorazily na pochod centrem Paříže, který místní policie nakonec povolila poté, co podobné akce v uplynulých týdnech zakazovala. Podle úřadů se do něj zapojilo bezmála 20 tisíc lidí, organizátoři uváděli trojnásobný údaj. Podle zpravodajského webu Franceinfo byl na manifestaci i levicový opoziční lídr Jean-Luc Mélenchon, který dění v Gaze označil za „strašlivý masakr“. Menší protesty se konaly v několika dalších francouzských městech.

Dav s palestinskými vlajkami se shromáždil také na náměstí Alexanderplatz v Berlíně, kde zaznívala hesla jako „osvoboďte Palestinu“, informovala agentura AFP. Na transparentech byly k vidění slogany „příměří“ nebo „zastavte genocidu“. Podle AFP byl začátek protestu poklidný.

Do ulic vyšli také lidé v britských městech od Londýna po Glasgow, píše zpravodajská společnost BBC. V hlavním městě skupiny demonstrantů nakrátko zablokovaly dopravu na Oxford Circus a Piccadilly Circus, následně lidé volali po přerušení bojů při hlavním shromáždění na Trafalgarském náměstí. Podle policie bylo v centru Londýna na 30 tisíc protestujících.

Policie několik lidí zatkla, mimo jiné za transparent, který podle ní mohl podněcovat nenávist. Podobné případy se objevily už při dřívějších protestech, které nejen v Británii provází projevy antisemitismu či podpory islamistického hnutí Hamás.

Vlna demonstrací pokračuje v době, kdy izraelská armáda stupňuje vojenské operace v Gaze s cílem zničit Hamás, který 7. října podnikl nejkrvavější útok na Izrael za poslední desetiletí a povraždil stovky civilistů. Židovský stát zareagoval mimo jiné masivním bombardováním Pásma Gazy. 

Izraelská vláda myšlenku příměří odmítá, neboť takový postup by podle ní pomohl Hamásu. Americká vláda prosazuje „humanitární přestávky“ v bojích za účelem distribuce pomoci a propuštění rukojmí Hamásu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že dokud nebudou propuštěna rukojmí zajatá Hamásem, tak nepovolí ani „humanitární přestávky“.

Protesty v USA

Tisíce lidí vyšly podle amerických médií v sobotu také do ulic hlavního města Spojených států vyjádřit nesouhlas s izraelským obléháním Pásma Gazy zahájeným po říjnovém útoku palestinského teroristického hnutí Hamás. Manifestace volající po příměří se konají rovněž v několika dalších městech USA, očekávala se účast desetitisíců protestujících.

Dav se podle listu The New York Times (NYT) soustředil především u prostranství Freedom Plaza mezi Bílým domem a sídlem Kongresu. Demonstranti přinesli transparenty s nápisy „nechte Gazu žít“ nebo „bombardování dětí není sebeobrana“, objevovaly se také vzkazy adresované americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi jako „zastavte americkou vojenskou pomoc Izraeli“ či „ztratil jste můj hlas“.

Protesty se konají také v New Yorku, Cincinnati nebo San Francisku. Podle NYT většina Američanů dává najevo podporu Izraele v jeho boji proti Hamásu, s eskalací jeho tažení v Gaze však narůstá solidarita s palestinskými civilisty. V čerstvém průzkumu vypracovaném pracovníky vysoké školy Quinnipiac University vyjádřilo 51 procent respondentů souhlas s pokračováním vojenské pomoci Izraeli, 71 procent dotázaných zároveň podpořilo dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 1 hhodinou

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 4 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 5 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
před 5 hhodinami

Tchajwanská opozice navštívila Čínu, k jednání ale podle vlády nemá mandát

Kontroverze vyvolává na Tchaj-wanu návštěva šéfky opoziční strany Kuomintang v Pekingu. Přestože to ani jedna strana nepotvrdila, Cheng Li-wunová by se v pátek mohla setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bylo by to poprvé po deseti letech. Tchajwanská vláda, kterou Peking označuje za separatistickou, připomíná, že opozice k jednání nemá mandát. Cesta tchajwanské opoziční vůdkyně do Číny také předchází plánovanému květnovému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Pekingu, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Británie, Norsko a další spojenci podnikli v severním Atlantiku vojenskou operaci zaměřenou na odstrašení ruských ponorek ohrožujících podvodní kabely a produktovody. Oznámil to dnes podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Společnou akci potvrdila také norská vláda. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království se podle agentury TASS proti prohlášení britského ministra ohradilo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...