Sinaj

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.

Česká armáda na egyptském Sinaji působí již deset let. Vojáci zde pomocí letounu CASA hlídají dodržování mírové dohody mezi Káhirou a Jeruzalémem. Při své práci si museli zvyknout na práci v pouštním terénu, silné vedro, ale i všudypřítomný písek, který proniká do součástek letadla. Vedení mise si působení českých vojáků na Sinaji podle náčelníka českého generálního štábu Karla Řehky velmi cení. Podobné ohlasy zní také z Egypta nebo Izraele. Pořad Zóna ČT24 se věnoval působení českých vojáků na Sinaji.

Historie Pásma Gazy je spjata s Egyptem. Ten se teď brání tomu, aby palestinští uprchlíci přišli na jeho území. Je totiž přesvědčen, že Palestinci mají nárok na vlastní stát. „V egyptské společnosti je to vnímané jako etnická čistka nebo dokonce genocida,“ popisuje Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. Přesto ale režim v Káhiře udržuje pragmaticky dobré vztahy i s Izraelem.

Počínaje nedělí přebírá česká armáda velení nad mezinárodní mírovou misí MFO na Sinajském poloostrově. Jedna z nejúspěšnějších pozorovatelských operací dohlíží na dodržování míru mezi Egyptem a Izraelem. Brigádní generál Pavel Kolář se postaví do čela kontingentu o dvanácti stech členech ze třinácti zemí.

Brigádní generál Pavel Kolář se počátkem března stane velitelem mise MFO, která na Sinaji dohlíží na dodržování mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem. Bude velet 1150 vojákům. S jeho ustavením do funkce v pondělí souhlasily Izrael i Egypt, sdělila Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení generálního štábu. Podrobnosti armáda zveřejnila na svém webu www.army.cz.

Egyptští archeologové objevili na Sinajském poloostrově ruiny chrámu starověkého řeckého boha Dia. Zbytky chrámu se našly v archeologické lokalitě Tell el-Farma na severozápadě Sinaje. Kult řeckých bohů se do Egypta dostal poté, co tuto říši ovládl Alexandr Makedonský.

Před deseti lety skončila první armádní mise, do které Česko vstoupilo jako člen NATO. Hlavní český kontingent opustil Kosovo v říjnu 2011. Aliance někdejší srbskou provincii převzala pod mezinárodní dohled, aby ukončila etnický konflikt. Po odchodu vojsk se česká přítomnost výrazně snížila, dnes jde o jednotky členů.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) při návštěvě Egypta řekl tamním představitelům, že Česká republika cestování do Egypta neztěžuje nadměrnými požadavky. V Káhiře se setkal s šéfem egyptské diplomacie Sámehem Šukrím a s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím, kterému předal pozvání na návštěvu do Prahy, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Do Egypta ministra doprovázela podnikatelská delegace.

Prezident Miloš Zeman udělí příští rok ve státní svátek 28. října in memoriam medaili Za hrdinství štábní praporčici Michaele Tiché, jež zemřela ve čtvrtek na Sinaji po pádu vrtulníku mnohonárodnostních sil. Tichá je první vojákyní české armády, která při plnění zahraničních úkolů přišla o život.

Na egyptském Sinajském poloostrově pokračuje vyšetřování čtvrteční nehody vrtulníku mnohonárodních sil. Při jeho pádu zemřelo podle upřesněné bilance sedm lidí včetně české rotmistryně Michaely Tiché. V pátek odpoledne v Praze přistál letoun s jejími ostatky. In memoriam byla povýšena do hodnosti štábní praporčice. Tichá je první českou vojačkou, která zahynula při zahraniční misi.

Na Sinajském poloostrově ve čtvrtek spadl vrtulník mnohonárodnostních sil. Informovala o tom mise MFO (Multinational Force and Observers – Mnohonárodní síly a pozorovatelé), k níž vrtulník patřil. Jednou z osmi obětí nehody je rotmistryně Michaela Tichá, uvedla Armáda ČR. O život přišlo také šest Američanů a jeden Francouz. Podle dosavadních informací šlo o nehodu.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Jeden z historicky největších technických počinů se už půl druhého století táhne napříč egyptskou pouštní krajinou. Suezský průplav, který byl otevřen 17. listopadu 1869, představuje mimo jiné důležitou trasu pro dodávky ropy z Blízkého východu. V minulosti se několikrát ocitl v centru konfliktů a musel být uzavřen. Projekt rozšíření kanálu hraje ústřední roli v plánech prezidenta Abdala Fattáha Sísího na oživení egyptské ekonomiky.

Islámský stát byl poražen na posledním zbytku svého území v Baghúz na východě Sýrie. S odvoláním na vyjádření mluvčího arabsko-kurdské koalice SDF podporované Spojenými státy Mustafy Bálího o tom informovala agentura Reuters. Vítězství SDF znamená podle mluvčího definitivní konec samozvaného chalífátu, který kdysi zabíral třetinu Sýrie a Iráku.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí přiznal, že egyptská armáda velmi úzce spolupracuje s Izraelem v boji proti islámským extremistům na Sinajském poloostrově. Informovala o tom v pátek izraelská média.