Na Sinaji se zřítil vojenský vrtulník. Mezi osmi oběťmi je i česká rotmistryně

Nahrávám video
Zpravodaj ČRo Macháček v Událostech, komentářích: Podle dosavadních informací šlo o technickou závadu
Zdroj: ČT24

Na Sinajském poloostrově ve čtvrtek spadl vrtulník mnohonárodnostních sil. Informovala o tom mise MFO (Multinational Force and Observers – Mnohonárodní síly a pozorovatelé), k níž vrtulník patřil. Jednou z osmi obětí nehody je rotmistryně Michaela Tichá, uvedla Armáda ČR. O život přišlo také šest Američanů a jeden Francouz. Podle dosavadních informací šlo o nehodu.

Tichá je první Češkou, která zahynula při zahraniční misi. Narodila se v roce 1993 a byla příslušnicí 8. úkolového uskupení české armády na Sinaji.

Rodině i blízkým zesnulé vyjádřili upřímnou soustrast prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO), náčelník českého generálního štábu Aleš Opata i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Nejhlubší smutek“ a kondolence rodinám mrtvých vyjádřilo i izraelské ministerstvo zahraničí.

Jeden člen mise – Američan – neštěstí přežil a byl letecky přepraven do nemocnice. Agentura AP citovala izraelského úředníka, který si přál zůstat v anonymitě a podle kterého byl zraněný přepraven do izraelského města Ejlat.

Zřejmě šlo o nehodu

MFO zahájila vyšetřování, v této chvíli podle ní vše nasvědčuje tomu, že šlo o nehodu. Zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Štěpán Macháček v Událostech, komentářích řekl, že podle dosavadních informací byla příčinou pádu zřejmě technická závada. Podle MFO se vrtulník zřítil nedaleko egyptského letoviska Šarm aš-Šajch.

Izraelský deník Haarec citoval egyptské zdroje, podle nichž se zřítil lehký vrtulník UH-60 Black Hawk, který byl na pozorovacím letu. Spadl kvůli technickým problémům údajně v blízkosti ostrova Tírán, který se nachází východně od jižního cípu Sinajského poloostrova a v jehož blízkosti probíhá námořní hranice mezi Egyptem a Saúdskou Arábií. Agentura AP citovala egyptského úředníka, podle kterého se vrtulník zřítil do Rudého moře mimo egyptské teritorium.

MFO hlídá mírovou dohodu mezi Egyptem a Izraelem

MFO na Sinaji dohlíží na dodržování mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. Zřízena byla v roce 1981, tedy dva roky po podpisu izraelsko-egyptské mírové dohody, která předpokládá mezinárodní dohled na Sinaji. Mise má přes 1100 příslušníků a je odpovědná za kontrolu dodržování bezpečnostních podmínek tohoto dokumentu. 

Češi v ní působí od roku 2009, loni jich v ní sloužilo třináct. Tehdy je navštívil premiér Andrej Babiš při cestě na summit Evropské unie a Ligy arabských států.

USA mají v MFO kolem 450 lidí a bývalý americký ministr obrany Mark Esper zvažoval jejich stažení. Podle listu The Wall Street Journal s tím ale nesouhlasilo americké ministerstvo zahraničí ani Izrael. V misi slouží také Kolumbijci, Kanaďané a kromě Čechů další Evropané.

Zřizovatelem MFO měla být původně OSN, ale protože v Radě bezpečnosti OSN hrozilo veto ze strany Sovětského svazu, vyjednaly zřízení mise USA, Izrael a Egypt. Mezinárodní síly hlídají oblast, v níž nyní působí i ozbrojené radikální skupiny a mezi nimi i místní sekce teroristického Islámského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...