Boris Pistorius strana 2 z 3

Německo v příštím roce zdvojnásobí vojenskou podporu Ukrajině. Namísto dosud plánovaných čtyř miliard eur (98 miliard korun) poskytne zemi napadené Ruskem osm miliard eur (197 miliard korun). Berlínu to výrazně pomůže dát na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a splnit tak cíl NATO.

Ministři obrany členských států NATO ve čtvrtek důrazně odsoudili neobhajitelné útoky Hamásu na Izrael a vyzvali k okamžitému propuštění všech rukojmí. Po skončení dvoudenního jednání v bruselské centrále Severoatlantické aliance to uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. S ministry se prostřednictvím videokonference spojil i jejich izraelský kolega Joav Galant. Ukázal jim videa z hrůzných činů, kterých se ozbrojenci dopustili. Ministři v sále z toho byli zděšeni, uvedla s odkazem na své zdroje agentura Reuters.

Kyjev už dva měsíce žádá po Německu moderní střely Taurus s plochou dráhou letu. Pro ukrajinskou protiofenzivu je klíčové ničit ruskou logistiku a zásobovací cesty hluboko za frontovou linií. Střely Taurus německo-švédské výroby mají dosah až pět set kilometrů. Berlín zatím ukrajinské žádosti odmítal, německé ne ale přestává být jednoznačné.

Německá armáda chce v příštích osmi letech nalákat do svých řad dalších dvacet tisíc vojáků. Zájem o službu v ozbrojených silách ale dlouhodobě klesá. Že se plány Bundeswehru nepodaří splnit, připouští už i spolkový ministr obrany Boris Pistorius, podle něhož je v armádě málo žen a lidí s přistěhovaleckými kořeny. V Německu stárne populace a nedostatek pracovních sil trápí všechna odvětví.

V případě společného nákupu tanků Leopard 2A8 s dalšími zeměmi by Česko chtělo pořídit minimálně 77 těchto strojů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to oznámila po společné schůzce se svým německým protějškem Borisem Pistoriem (SPD). Ten ještě předtím zahájil návštěvu Prahy uctěním československých hrdinů, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan žádost Švédska o vstup do NATO pošle co nejdříve k ratifikaci do parlamentu. Po pondělním jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Erdogan předtím přitom žádal, aby Evropská unie obnovila přístupová jednání s jeho zemí, teprve poté měl podle něj turecký parlament rozhodovat o vstupu Švédska do NATO.

Německo s Francií se dohodly na dalším postupu vývoje společného tanku budoucnosti, obě země s pomocí expertů a vojáků sestaví soubor požadavků. Po jednání v Berlíně to prohlásili ministři obrany Německa a Francie Boris Pistorius a Sébastien Lecornu, kteří o projektu budou jednat opět v září. Prozatím není jasné, kdo bude dodavatelem kanonu, což je klíčová část tanku. Podle Pistoriuse je možné, že nakonec vzniknou dva zbraňové systémy.

Německo chce do Litvy natrvalo poslat asi čtyři tisíce vojáků, aby posílilo východní křídlo NATO. V pondělí to při návštěvě Vilniusu oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. „Předpokladem (pro nasazení) je, že je k dispozici potřebná infrastruktura – kasárna, cvičiště a sklady,“ řekl novinářům na návštěvě Litvy.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se shodli na potřebě zvýšit zásoby munice a také na další vojenské pomoci Kyjevu. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga Aliance poprvé od konce studené války plánuje kolektivní obranu. Dvě procenta HDP, která nyní mají státy NATO dávat na obranu, by měla být prahem, ne stropem, míní Stoltenberg. Oznámil také vytvoření nové ukrajinsko-alianční rady.

Moskva se chlubí zničením západní techniky, kterou při protiofenzivě využívají Ukrajinci. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ale ztráty obránců zveličuje. Kyjev v blízké době obdrží od Spojených států, Velké Británie a dalších spojenců novou várku vojenské pomoci v hodnotě necelých deseti miliard korun, oznámily v úterý partnerské státy. Podle Ukrajiny bez západní techniky protiúder nemá šanci uspět.

Německá armáda není schopna do roku 2030 kompletně doplnit vojenské vybavení, které jí nyní schází. V rozhovoru s deníkem Welt am Sonntag to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius. Německo dodalo část svého vybavení Ukrajině, aby mohla vzdorovat ruské agresi, a další techniku už postrádat nemůže, dodal Pistorius. K jeho prioritám patří obrana východního křídla Severoatlantické aliance, dodal ministr.

Výcvik ukrajinských vojáků pro používání obranných systémů Patriot a jejich dodávky společně s kontingentem tanků Abrams na Ukrajinu by měly proběhnout rychleji, než se původně předpokládalo. Zatímco protivzdušná obrana by mohla být připravena k nasazení v příštích týdnech, americké tanky by měla ukrajinská strana obdržet už na podzim, a ne až v příštím roce.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Německá armáda nutně potřebuje reformu. Už před rokem to oznámil kancléř Olaf Scholz. Jeho vláda pro bundeswehr po ruské invazi na Ukrajinu vyčlenila sto miliard eur, jenže dosud neutratila ani cent. Teď se to má podle nedávno nastoupivšího ministra obrany Borise Pistoriuse změnit.

Německo patří k tahounům tankové koalice, tedy malé skupiny evropských zemí, které se chystají dodávat Ukrajině tanky Leopard, prohlásil ve čtvrtek kancléř Olaf Scholz. Ještě nedávno přitom Německo dodávky naopak brzdilo. Vláda v Berlíně musela překročit stín minulosti a překonat vysokou psychologickou překážku. Ta jí bránila v tom, aby převzala vůdčí roli v dodávkách těžkých zbraní – zvláště pak leopardů.

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

NATO bude dlouhodobě podporovat sebeobranu Ukrajiny a dá jí všechno, co bude situace vyžadovat, uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Očekává, že Ukrajina na jaře zahájí ofenzivu proti ruským silám. Ministři obrany zemí NATO a další spojenci Ukrajiny v úterý řešili v Bruselu otázku, jak urychlit podporu ukrajinské armády. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Aliance musí Kyjevu zajistit vybavení nutné k tomu, aby válku vyhrál.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přijel do Mali stvrdit partnerství s tamním přechodným vojenským režimem. Před rokem junta vykázala francouzské spojence v boji s náboženskými teroristy a nahradila je ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří se podle svědectví dopouští v konflikty zmítané zemi zvěrstev a hromadných vražd. Válečné zločiny wagnerovců začala vyšetřovat i mise OSN, její zástupce ale úřady z Mali vyhostily.

Německý kancléř Olaf Scholz varoval před závody ve zbrojení při koordinované mezinárodní pomoci Ukrajině. Prohlásil to poté, co Kyjev nově požádal o dodávku stíhacích letounů. Tu Berlín zatím nezvažuje. Podobně před tím odmítal dodání teď už slíbených tanků Leopard. Němečtí zbrojaři ale jasně signalizují, že jsou schopní uspokojit i nejnáročnější zakázky, pokud na ně vláda vyčlení příslušné prostředky.

Ukrajina ve čtvrtek hlásí další velký vzdušný ruský útok na své území. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na záchranáře píše, že si vyžádal nejméně jedenáct mrtvých a stejný počet raněných. Rakety dopadaly například ve Vinnycké, Kyjevské nebo Oděské oblasti. Svědkyní ostřelování Oděsy byla i francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová, která do města zamířila na neohlášenou návštěvu.

Spojené státy dodají Ukrajině 31 tanků M1 Abrams, oznámil americký prezident Joe Biden. Německo souhlasilo s dodáním německých tanků Leopard 2, přičemž v prvním kroku poskytne Ukrajině čtrnáct tanků Leopard 2A6 a povolí jejich reexport z dalších zemí. Na žádost kancléře Olafa Scholze o tom rozhodla spolková vláda. Polsko, Finsko, Norsko, Španělsko nebo Nizozemsko už oznámily dodávky ze své výzbroje.

Nerozhodnost Západu ohledně dodávky tanků Kyjevu stojí Ukrajince životy, uvedl na Twitteru poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Představitele západních zemí, kteří se v pátek sešli na americké letecké základně Ramstein v Německu, pak vyzval, aby si dodávky těžké techniky rozmysleli rychleji. K dodání tanků Ukrajině vyzvali Berlín také ministři zahraničí Polska a pobaltských zemí. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že ne všechna domluvená pomoc Ukrajině byla oznámená veřejně.

Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu ve čtvrtek na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Velký zlom v podobě další vojenské pomoci Ukrajině přinesla čtvrteční schůzka zástupců Velké Británie, Polska a pobaltských zemí na vojenské základně v estonské Tapě. Další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě až 2,5 miliardy dolarů (tedy asi 55,4 miliardy korun) chystají i Spojené státy. Obsahovat by měl poprvé i obrněná vozidla typu Stryker. Také německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků. S přísliby další vojenské pomoci během čtvrtka přichází mnoho západních zemí včetně Švédska a Česka.