Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se shodli na potřebě zvýšit zásoby munice a také na další vojenské pomoci Kyjevu. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga Aliance poprvé od konce studené války plánuje kolektivní obranu. Dvě procenta HDP, která nyní mají státy NATO dávat na obranu, by měla být prahem, ne stropem, míní Stoltenberg. Oznámil také vytvoření nové ukrajinsko-alianční rady.
Stoltenberg: NATO poprvé od studené války plánuje kolektivní obranu. Zvýší zásoby munice
Brífink po zasedání ministrů obrany NATO (zdroj: ČT24)
Země NATO poprvé od konce studené války mezi Západem a Sovětským svazem plánují kolektivní obranu a společné programy pro vojska, sdělil Stoltenberg. Schválení regionálních obranných plánů zatím podle agentury Reuters brání Turecko, jemuž se nelíbí část týkající se Kypru. Diplomatické zdroje však hovoří o tom, že je reálná šance plány schválit na summitu.
„Je to poměrně nové a velice důležité. NATO doposud ve svých obranných plánech počítalo s tím, že kdyby nepřítel někoho obsadil, tak by byl vytlačen. Dnes co říkal Stoltenberg, tak by to znamenalo, že než by nepřítel do země vůbec vstoupil, tak mu to Aliance znemožní. A k tomu budou sloužit kombinované síly aliančních armád,“ vysvětluje bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda.
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu AČR Jiřího Šedivého se Aliance vrací k tomu, co již zažila v minulosti. „To znamená, že se plánuje použití ozbrojených sil všech států ozbrojené Aliance v komplexu, je to mnohem složitější a vyžaduje to mnohem větší součinnost, kompatibilitu velitelských systémů, v systému politického rozhodování, musí existovat mnohem větší komunikace mezi jednotlivými ozbrojenými silami, a to po stránce velitelské i operační,“ řekl ČT Šedivý.
Události: Země NATO chtějí navýšit zásoby munice (zdroj: ČT24)
Akutní potřeba munice
NATO má nyní 300 tisíc vojáků v pohotovosti, sdělil šéf Aliance, který vyzdvihl třeba rotační model vzdušné a raketové obrany a zdůraznil, že v době války je klíčové efektivní využití zdrojů, zvýšit produkci munice, nákup a také možnost vyměňovat si munici vzájemně.
„S municí je to nesmírně důležité a nesmírně naléhavé. Obrovské množství munice už teď putuje na Ukrajinu a zbrojovky ji nestačí doplňovat. V zemích tak zásoby ubývají a to není možné udržovat donekonečna. Aliance se nyní dohaduje, jakými pobídkami zařídit, aby bylo možné zásoby i doplňovat,“ poznamenal Kovanda.
Karel Kovanda hodnotí závěry jednání ministrů obrany NATO (zdroj: ČT24)
Stoltenberg hovořil také o přesunu ruských jaderných zbraní do Běloruska. „Rusko pokračuje ve své lehkovážné jaderné rétorice. NATO bere zprávy o zbraních v Bělorusku vážně, budeme bdělí,“ konstatoval Stoltenberg.
Ocenil přítomnost afrických představitelů v Kyjevě. V této souvislosti však zdůraznil, že Ukrajina je obětí ruské agrese a „jakékoli mírové úsilí si to musí vzít jako východisko“.
Klíčové navyšování výdajů na obranu
Poslední ministerské jednání před červencovým summitem NATO věnovali zástupci vlád také otázce financí, která bude rezonovat i na vrcholné schůzce ve Vilniusu. Stoltenberg si přeje, aby současný závazek dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu nebyl stropem, ale minimálním prahem. Většina aliančních států přitom závazek ještě ani neplní.
Německý ministr obrany Boris Pistorius ve čtvrtek mluvil o tom, že jeho země, která byla dosud dvěma procentům velmi vzdálena, jich dosáhne už v příštím roce. Podobně to vidí i česká vláda. Například ministři pobaltských zemí či Polska však chtějí, aby se Aliance zavázala k pevné hodnotě nad dvěma procenty.
Stoltenberg v pátek oznámil další vojenskou pomoc Kyjevu včetně mnoholetého balíčku, který by měl pomoci znovuvybudovat obranu Ukrajiny a zastrašit další ruskou agresi, až válka skončí.
Vzniknout má rovněž ukrajinsko-alianční rada, v níž bude Kyjev rovným členem. Na summitu ve Vilniusu by měla jednat za přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Až válka skončí, musíme vytvořit rámec pro zajištění bezpečnosti Ukrajiny, aby se válka neopakovala,“ konstatoval šéf Aliance.
Podle české ministryně obrany Jany Černochové bude mít v rámci nového orgánu Kyjev větší vliv na rozhodování a nebude už pouze „prosebníkem“. Cílem ale podle ní stále zůstává plné členství Ukrajiny. „Díky té zkušenosti, díky výcviku, díky vojenskému materiálu bude užitečným členem,“ řekla po jednání Černochová.
Už během čtvrtka několik zemí NATO přislíbilo další vojenskou pomoc Kyjevu. „Iniciativa ze Spojených států, Kanady, Británie, Dánska a Nizozemska slibuje dodat protivzdušnou obranu a řízené střely, aby se napadená země mohla bránit ruským vzdušným útokům. S novými balíčky potom přišly Norsko, Itálie nebo Španělsko, to pošle další tanky Leopard, dvě desítky obrněných transportérů nebo polní nemocnice,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Do NATO urychleně, ale až po válce
Stoltenberg v pátek zdůraznil, že Kyjev má v Alianci otevřené dveře. Ukrajina by po válce mohla vstoupit do NATO ve zrychleném procesu. Podle Pistoriuse je čím dál víc zemí Aliance pro to, aby Kyjev mohl přeskočit status kandidátské země. Podle Kovandy země NATO diskutují o tom, zda by Ukrajina mohla vynechat naplnění takzvaného akčního plánu, jako se to stalo nedávno v případě Finska.
„Čím dál více to vypadá, že se na tom všichni dohodneme. I já jsem otevřen zrychlenému postupu. Budoucnost Ukrajiny je v NATO, stejně jasné ale je, že přijmout zemi, která je uprostřed války, zkrátka nepřichází v úvahu. To musí být jasné všem, protože pak by se NATO stalo válčící stranou,“ upozornil německý ministr obrany.
Přeskočit status kandidátské země NATO v případě Ukrajiny znamená vyhnout se řadě kroků, které jinak země musejí splnit.
„Nejde jen o přípravu vojsk, ale také zákonů, mezinárodních smluv nebo ekonomiky, která musí být schopná fungovat, kdyby došlo k zásadní krizi,“ uvedl bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý s tím, že dle jeho názoru to proces přijetí Ukrajiny stejně neurychlí. „Formálně možná ano, ale fakticky ne,“ podotkl Šedivý. „Myslím, že by bylo vhodnější, kdyby byl dodržen klasický harmonogram,“ dodal.
Události, komentáře: Vondra a Metnar o plánech NATO (zdroj: ČT24)
Metnar i Vondra podporují Kyjev v NATO po konci války
Podle poslance a bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) je potřeba vést diskuzi o tom, jak Kyjevu poskytnout bezpečnostní záruky, až skončí rusko-ukrajinská válka. On sám souhlasí se vstupem Kyjeva do NATO, pokud budou zachovány standardní přístupové procesy.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) poukázal na to, že nově vznikající platforma ukrajinsko-alianční rady má výrazné politické implikace, ale zároveň z ní nevyplývají právní závazky jako z členství.
„Ukrajina bude velkým přínosem pro Alianci. Po tom všem, co se odehrálo, nemůže zůstat ve vakuu, protože by to byla jen další pozvánka pro Rusko v takových útocích pokračovat. Proto má Kyjev dostat bezpečnostní záruky a nejlepší forma je členství v NATO,“ řekl Vondra a dodal, že tato otázka „má být na stole“, až válka skončí.
GALERIE
NATO