Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
USA i Evropa mají stejný cíl, a to ukončit válku tak, aby se Rusko už nikdy nepokusilo na zemi znovu zaútočit, prohlásil šéf Aliance. Ruská armáda postupuje pomalu a trpí značnými ztrátami na životech, což podle něj dokazuje, že Ukrajina je i nadále schopna odolávat ruské agresi.
Bezpečnost spojeneckých zemí je dle něj provázána se situací na Ukrajině. „Potřebujeme, aby válka skončila trvalým a spravedlivým mírem,“ zdůraznil Rutte, který ocenil úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zastavení krveprolití.
„Všichni se shodujeme na tom, že díky prezidentu Trumpovi došlo k prolomení situace ohledně mírových jednání. Nyní musíme zajistit, aby Ukrajině měla všechno, co potřebuje, aby se mohla nyní bránit a aby do budoucna mohla účinně odstrašovat,“ dodal šéf NATO.
Načítání...
Generální tajemník Aliance také ocenil odhodlanost a vytrvalost ukrajinských vojáků a řekl, že Moskva úmyslně cílí na civilisty výhradně za účelem šíření strachu. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov po schůzce poděkoval za pomoc, kterou NATO poskytuje, a uvedl, že strategie Kyjeva v obraně země funguje.
Debaty se vedly rovněž o programu nákupu zbraní PURL, v jehož rámci spojenci nakupují na základě ukrajinských prioritních požadavků americké vojenské vybavení pro obránce napadené země. Do programu se podle zdrojů ČTK zapojilo již pětadvacet zemí Aliance, Česko zatím nikoliv.
Praha ale dál hraje klíčovou koordinační roli v takzvané muniční iniciativě, která pro ukrajinské obránce zajišťuje velmi důležitou velkorážovou munici.
Spojenci Kyjeva na odpoledním zasedání kontaktní skupiny, která zahrnuje státy NATO i další země, následně přislíbili napadené zemi vojenskou pomoc ve výši 35 miliard dolarů (715 miliard korun). Po jednání uskupení to oznámili ministři obrany Německa a Británie Boris Pistorius a John Healey. Za pomoc v tomto objemu poděkoval Fedorov, podle kterého jeho země potřebuje „každou raketu a každý dron“.
Podle diplomatického zdroje agentury AFP částka 35 miliard dolarů obsahuje již vyslovené i nové přísliby. V sumě je zahrnut podle něj již dříve vyjádřený příslib Německa dodat Ukrajině vojenskou pomoc za zhruba 11 miliard eur (265 miliard korun).
Ukrajina se každodenně potýká se vzdušnými útoky ruských sil, které v zimním období míří především na její energetickou infrastrukturu. Kyjev proto opakovaně zdůrazňuje význam protivzdušné obrany a žádá své západní spojence o posílení podpory v této pro něj zásadní oblasti.
Ruská armáda podle posledních informací plně, případně částečně ovládla 19,3 procenta ukrajinského území. Přibližně sedm procent ukrajinského území včetně Krymu a části Donbasu dostala Moskva pod svou kontrolu ještě před zahájením plnohodnotné invaze v únoru 2022.
Mezi hlavní body programu ministerské schůzky patřilo i posílení role NATO v oblasti Arktidy. Alianční země ve středu spustily cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž), které má za cíl chránit tento region před čínským a ruským vlivem.
Mise má koordinovat vojenské síly aliančních zemí, které v arktické oblasti působí kvůli úmyslům amerického prezidenta Trumpa připojit Grónsko k USA. Švédsko už oznámilo, že vyšle své gripeny k ochraně vzdušného prostoru v okolí Grónska a Islandu.
Šéf NATO se k rozkolu mezi členy Aliance, který nastal kvůli Grónsku, přímo nevyjádřil. Podotkl pouze, že Severoatlantická aliance je koalicí tvořenou z demokratických zemí, které vedou politici z levice i z pravice. „Takže uvnitř NATO povedeme vždycky nějaké diskuse. Nemám ale obavy, důležité je, že Aliance vždycky najde cestu kupředu, aby zajistila, že jedna miliarda obyvatel zemí NATO bude v bezpečí,“ uzavřel Rutte.
Tlak na zvyšování výdajů na obranu
Od návratu prezidenta Trumpa do Bílého domu sílí tlak na spojence, aby dávali více na obranu, poznamenal před jednáním v Bruselu Rutte. „Je důležité, aby Evropa i Kanada pokračovaly ve zvyšování výdajů na obranu. Spojené státy jsou plně zavázány NATO, ale musí řešit i otázky ve zbytku světa, třeba v Indo-pacifické oblasti, proto je důležité, aby Evropa a Kanada toho dělaly více,“ zdůraznil šéf Aliance.
Podle Colbyho došlo loni k přenastavení rámce tak, aby Evropa měla větší roli v konvenční obraně. USA chtějí Alianci posunout do takzvaného NATO 2.0, v němž bude větší rovnováha. „Vracíme se k základním principům NATO, Aliance založené na obraně a odstrašování. Musíme společně strategicky postupovat, ale být i pragmatičtí,“ prohlásil Colby.
Podle Rutteho se všichni spojenci zapojili do procesu spolupráce a snaží se naplnit závazky pětiprocentních výdajů na obranu do roku 2035. Kromě investic je ale třeba navýšit dodávky munice či protivzdušné obrany. „Je třeba zvýšit výrobu na obou stranách Atlantiku,“ apeloval.
„Je potřeba usilovat o odstrašení ze strany Aliance vůči všem potenciálním protivníkům do budoucna, dále posilování protivzdušné obrany a ochrany proti dronům všech kategorií, to si myslím je také společné všem státům,“ uvedl po jednání český ministr obrany Zůna s tím, že se hovořilo rovněž o akceleraci průmyslové základny a zbrojního průmyslu. „Náš zbrojní průmysl se vyvíjí velmi dynamicky, velmi pozitivně a může pro řadu zemí sloužit i jako příklad,“ míní ministr. Členské státy podle něj ocenily českou muniční iniciativu pro Ukrajinu.
Schůzku v sídle NATO v Bruselu již před jejím začátkem zastínil podle světových agentur fakt, že svou účast na jednání zrušil americký ministr obrany Pete Hegseth, jehož zastupuje právě Colby. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zase loni v prosinci zrušil svou účast na dlouho plánované schůzce šéfů diplomacií NATO v Bruselu.
