Budoucí vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Jana Vohralíková v úterý s dosluhujícím protějškem Vratislavem Mynářem a šéfem sněmovní kanceláře Martinem Plíškem řešila seznam hostů na březnovou inauguraci nového prezidenta Petra Pavla či bezpečnostní opatření. Mynář předal Vohralíkové představu o inauguraci, podoba podle něj záleží na nové administrativě. Pavel se sešel v ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti), aby spolu probrali situaci v regionech i otázku digitalizace.
Vohralíková a Mynář řešili seznam hostů na inauguraci i bezpečnostní opatření. Pavel se sešel s Bartošem
Události: Přípravy na inauguraci (zdroj: ČT24)
Mynář také uvedl, že inaugurace se zúčastní končící prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou. Pavel v pondělí po schůzce v Lánech informoval o tom, že Zemana pozval.
Podle Plíška se v úterý výrazně posunuli v přípravě společné schůze obou parlamentních komor ke složení slibu nového prezidenta, jež se uskuteční 9. března od 14:00. Generální zkouška se bude konat o den dříve.
„Dnes (v úterý) jsme se bavili o seznamech hostů, o bezpečnostních opatřeních, o přístupech jednotlivých hostů do areálu Pražského hradu,“ nastínil Plíšek.
Plíšek předpokládá účast osmi set hostů na inauguraci ve Vladislavském sále, na následnou číši vína ve Španělském sále by mohly dorazit až tři tisíce lidí. „Kapacita Španělského sálu činí tři tisíce lidí. Ještě teď nebudu říkat, kdo bude v okruhu pozvaných osob, protože to se stále tvoří,“ sdělila Vohralíková.
Počítá se také s tím, že veřejnost pozdraví nového prezidenta na třetím nádvoří Hradu. Před deseti lety se po prvním prezidentském slibu Miloše Zemana na třetím nádvoří konala vojenská přehlídka. Tým Petra Pavla s touto možností ale nepočítá. „Když tam chceme veřejnost, tak nebude vojenská přehlídka,“ okomentovala Vohralíková.
„Je logické, že se využije zkušeností Kanceláře prezidenta republiky, všech odborů, nejen protokolu,“ poznamenal Mynář k přípravě inaugurace. K přípravě inaugurace se opět sejdou ve čtvrtek 23. února na Pražském hradě. O den později budou rozesílány pozvánky na společnou schůzi parlamentních komor ve Vladislavském sále.
Mynář věří v pochvalu kvůli předání
Mynář již má připraven podklady, které si před předáním úřadu vyžádala Vohralíková. Jedná se o informace o organizační struktuře kanceláře a příspěvkových organizací, seznam personálií, organizační řád či seznam kontrol fungování kanceláře a jejich výsledky.
„Od začátku jsme deklarovali, že nebudeme bránit předání úřadu. Jistý časový posun v tom je, primárně se snažíme připravit akt inaugurace,“ řekl Mynář. Sejde se proto s Vohralíkovou ještě tento týden a předpokládá, že následovat budou minimálně další dvě jednání.
„Nechal jsem připravit veškeré podklady, které paní kancléřka chtěla. Věřím, že až dojde k předání, budeme pochváleni bez ztráty kytičky,“ dodal Mynář. K dispozici ale zatím nemá závěrečný protokol z kontroly NKÚ ohledně hospodaření Kanceláře prezidenta republiky (KPR) a jí podřízených organizací.
Schůzka Pavla s Bartošem
Sám zvolený prezident Pavel se v úterý před polednem sešel s ministrem pro místní rozvoj Bartošem. „Pan zvolený prezident teď plánuje cestu do regionů. Chtěl jsem mu nabídnout součinnost, třeba pohled na dotační politiku, najít i synergii v rámci toho, že regiony potřebují péči i viditelnost,“ odůvodnil Bartoš.
Pavel podle něj z předvolební kampaně, kdy jezdil po republice, zná situaci jednotlivých měst, případně i jejich problémy. Nynější cesty do regionů by mohly pomoci k řešení těchto problémů, soudí Bartoš. „Já jsem rád nejen ze zítřejší (středeční) návštěvy pana prezidenta Karlovarského kraje, ale i z jeho kampaní po celou dobu jeho cesty na Hrad. On se skutečně setkával s lidmi v regionech. Řadu problémů má velmi navnímanou, dokonce i nažitou. Takže tady jsme našli společnou řeč,“ doplnil.
Tisková konference Ivana Bartoše po setkání s Petrem Pavlem (zdroj: ČT24)
„Diskutovali jsme nejen tématiku Ústeckého kraje, ale obecně problematiku periferních oblastí České republiky, kde se v uplynulých třiceti letech udělala spousta chyb,“ prozradil Bartoš. Nedostatky vidí zejména v investicích, které podle něj směřovaly spíše do různých průmyslových transformací, nikoliv do faktické vybavenosti.
Bartoš se zvoleným prezidentem probíral také evropské dotace. „Jakým způsobem přesněji cílit finanční prostředky tak, aby zvyšovaly kvalitu života v regionech ve všech aspektech – nikoliv pouze se zaměřením na transformaci průmyslu či odklonu od těžby,“ upřesnil ministr.
Podle Bartoše plánuje výjezdy do regionů také vláda, v současnosti se ale nechystají společné návštěvy i s Pavlem. Nicméně podotkl, že cesty kabinetu i prezidenta by měly být koordinovány, aby se v krátké době nestřídali všichni vrcholní představitelé státu v jednom kraji.
Dalším tématem, o kterém jednali, byla otázka digitalizace. „Nejenom té národní, (…) ale i ve vztahu k pomoci Ukrajině, kdy Česká republika byla silným partnerem celého evropského společenství ve faktické pomoci s vybavením technologiemi, s hardwarem, komunikačními prostředky,“ uvedl ministr. S Pavlem se bavil také o roli hlavy státu v oblasti kybernetické bezpečnosti. „Zajištění třeba dodavatelských řetězců v oblasti IT,“ přiblížil.