Německá rozvědka se obává zvýšených islamistických aktivit v zemi

Nahrávám video

Německé tajné služby varují před zvýšeným nebezpečím islamistického útoku v zemi. Tamní kontrarozvědka zaznamenává po útoku Hamásu na Izrael ve sledovaných chatovacích platformách rostoucí radikalizaci. Jen za poslední měsíc provedla spolková policie mnoho razií a zadržela několik osob, které měly útoky plánovat.

Konflikt na Blízkém východě se odráží i na dění v Německu. Nejprve se v berlínské čtvrti Neukölln vystupňovala nepovolená propalestinská demonstrace, krátce po útoku Hamásu na židovský stát. Následně byly všechny demonstrace na podporu Palestiny buď zakázané, případně pod dohledem policie.

Podpora Palestiny se odráží také v on-line prostředí, německé tajné služby proto monitorují zvýšené aktivity v kyberprostoru. „V džihádistickém spektru sledujeme výzvy k atentátům a pokusy al-Káidy a Islámského státu se na blízkovýchodní konflikt napojit. Nebezpečí je reálné a velké, jako už dlouhou dobu nebylo,“ upozornil koncem listopadu šéf kontrarozvědky BfV Thomas Haldenwang.

Teroristické hnutí Hamás je v Německu zakázané, podobně jako činnost propalestinské organizace Samiduon. Ta s útokem Hamásu sympatizovala. Policie v této souvislosti opakovaně prohledávala kanceláře a byty. Velký zátah provedla také na islamistické organizace, u nichž existovalo podezření, že udržují kontakt s Hamásem.

„Samozřejmě si uvědomujeme, že blízkovýchodní konflikt a strašlivý teroristický útok Hamásu v Izraeli představují zvýšenou hrozbu i u nás,“ potvrdila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Podle ní nelze nikdy vyloučit, že se jedná o individuální pachatele. „V tomto ohledu jsem upozornila, že čelíme zvýšenému riziku.“

Úřady proto zavedly zostřená bezpečnostní opatření také pro období vánočních trhů. Před sedmi lety se totiž stalo berlínské náměstí Breitscheidplatz terčem útoku radikálního islamisty. Na vánočních trzích zavraždil přes deset lidí.

A německé bezpečnostní složky zachytily i možnou přípravu útoku v letošním roce. Podle státního zastupitelství v Düsseldorfu chtěli dva mladí islamisté zaútočit na vánoční trh ve městě Leverkusen. „Oba chtěli pomocí hořlavin odpálit malé nákladní auto, a zabít tak návštěvníky vánočního trhu,“ popsala Isabel Boozová ze státního zastupitelství.

Nakolik bylo nebezpečí reálné, je předmětem vyšetřování. Podobných případů ale v poslední době přibývá. V polovině prosince zatkla policie v Německu tři stoupence Hamásu, kteří se na chatovací platformě domlouvali, že zaútočí na židovské instituce v Evropě. I toto vyšetřování pokračuje, ve spolkové republice proto stále platí zvýšená výstraha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled