Ministr vnitra strana 2 z 5

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.

Státní zástupce minulý týden odmítl stížnost proti odložení trestního stíhání bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla. Kincl čelil obvinění v souvislosti se střelbou pohraničníků na československých hranicích, kvůli jeho duševnímu stavu ale policie případ odložila. O odmítnuté stížnosti informoval Českou televizi právní zástupce poškozených Lubomír Müller. Rozhodní o odložení je tak pravomocné.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Navrhované snížení minimálního počtu poboček České pošty ze stávajících 3200 na 2900 na středeční schůzi schválila vláda. Potvrdila tak návrh nařízení, který jí předložil Český telekomunikační úřad. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po zasedání kabinetu řekl, že podle některých námitek mohl být návrh na rušení poboček ambicióznější. Stát by měl tímto krokem ročně ušetřit okolo 700 milionů korun.

Otevřený, čistší, možná s novými cestami a bez některých plotů. To jsou první představy architekta Josefa Pleskota o možných úpravách areálu Pražského hradu. Architekt už má za sebou úvodní jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Shodují se třeba v tom, že Hrad má být středem Česka, a je také nutná změna současných bezpečnostních kontrol. Podle zjištění ČT se nynější opatření mají změnit.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

Poslankyně a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) ve středečních Událostech, komentářích obvinila vicepremiéra Víta Rakušana (STAN), že připravený transformační a restrukturalizační plán České pošty (ČP) místo realizace „strčil do šuplíku“. Rakušan to kategoricky odmítl a oponoval, že změny v ČP se dějí až nyní kvůli tomu, že předchozí vlády k jejich provedení neměly dost odvahy.

Ze schvalování genocidia podezírají policisté účastníka sobotní demonstrace, který na ni přišel s nášivkami se symbolem žoldnéřské Wagnerovy skupiny a s písmenem Z. Dalších osmnáct lidí, kteří se pokusili proniknout do Národního muzea, podezírá policie z přestupku. Ministr vnitra odmítl přirovnání zásahu policistů proti demonstrantům před muzeem k Palachově týdnu, o čemž hovořil jeden z účastníků demonstrace – děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík. Jeho vystupováním na demonstraci se chce v novém týdnu zabývat vedení vysoké školy.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Paniku v pařížské obchodní čtvrti La Défense v sobotu vyvolala sebevražda muže, který skočil z vyšších pater nákupního centra. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího policie. Ta v souvislosti s incidentem dříve vyzvala, aby se lidé místu vyhnuli.

Někdejší komunistický ministr vnitra Vratislav Vajnar čelí obžalobě za zneužití pravomoci úřední osoby kvůli úmrtím a zraněním lidí na československých státních hranicích v osmdesátých letech minulého století. Obžalobu ve čtvrtek podala Katarína Kandová z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Podle advokáta Lubomíra Müllera jde o první případ, kdy věc dospěla před soud.

O bezpečnost zvoleného prezidenta se od soboty stará Ochranná služba Policie. Na základě žádosti Petra Pavla o tom rozhodl policejní prezident a schválil to ministr vnitra. Útvar pro ochranu prezidenta by ho měl začít chránit až po inauguraci. Objevily se spekulace, že Pavel hradní jednotce nedůvěřuje. Chce také nechat důkladně prohlédnout prostory na Hradě. Obává se mimo jiné odposlechů, řekl Respektu.

Ukrajinské bezpečnostní složky provedly sérii razií u vysoce postavených úředníků a dalších čelných představitelů politiky či hospodářství. Domovní prohlídky se týkaly bývalého ministra vnitra Arsena Avakova či miliardáře Ihora Kolomojského, zásah se uskutečnil i v sídle kyjevské daňové správy. Předseda poslaneckého klubu hlavní vládnoucí strany prohlásil, že propuštěno bude celé vedení celní správy.

Policie odložila trestní stíhání bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla, které se týká střelby pohraničníků na československých hranicích, oznámil právní zástupce poškozených Lubomír Müller. Doplnil, že policisté vyšli ze znaleckého posudku, podle nějž Kincl trpí duševní poruchou a není schopný chápat smysl úkonů trestního řízení. Rozhodnutí není pravomocné.

Příčinou pádu vrtulníku s vedením ukrajinského ministerstva vnitra byla chyba pilota. Informoval o tom ukrajinský server Strana.ua s odvoláním na nejmenované zdroje z ministerstva, obeznámené s předběžnými závěry expertů. K neštěstí přispěla mlha, nízká výška letu a obavy z případného zaměření a sestřelení stroje raketou odpálenou z Běloruska, kde se nalézají ruská vojska.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli oznámil, že z funkce odvolává ministra vnitra a zdravotnictví Arjeho Deriho. Odvolání lídra izraelské ultraortodoxní strany Šas a premiérova významného spojence přichází po středečním rozhodnutí nejvyššího soudu. Ten Derimu zakázal zastávat ministerskou funkci kvůli minulým trestným činům i jeho slibu, že se vzdá politického života v rámci dohody o vině a trestu. Tu uzavřel loni poté, co byl obviněn z daňových deliktů. Píše o tom list The Times of Israel.

Vedení ukrajinského ministerstva vnitra včetně ministra Denyse Monastyrského zahynulo ve středu ráno při havárii vrtulníku u Kyjeva. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události po prvních odhadech snížila počet obětí havárie na 14 lidí včetně dítěte. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že podle jeho názoru nešlo o nešťastnou náhodu. Vláda zároveň jmenovala náčelníka policie Ihora Klymenka náměstkem ministra vnitra. Bude dočasně vykonávat ministerské povinnosti.

Tři vysoké úředníky ministerstva vnitra podezřívali policisté ze zfalšování rozhodnutí, kterým bývalý šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD) jmenoval loni v prosinci ředitele pražské policejní školy. Krátce po nástupu Víta Rakušana (STAN) někdo z nich podle kriminalistů sepsal dokument s Hamáčkovým podpisem a datem z doby, kdy byl ještě ministrem. Policie ale nenašla dost důkazů, aby mohla některého z nich obvinit. Česká televize to zjistila z neveřejného usnesení, kterým detektivové případ odložili.

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších čtrnáct dní, rozhodla ve středu vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Slovenské ministerstvo vnitra uvítalo, že ČR prodloužila kontroly jen o čtrnáct, nikoliv o třicet dnů.

Policie odložila případ bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který loni v prosinci za nejasných okolností pověřil policejního exprezidenta Vladislava Husáka vedením policejní školy v Praze. ČT to řekla obvodní státní zástupkyně pro Prahu 7 Jiřina Fronková, která kauzu dozorovala. Kriminalisté zkoumali, zda na Hamáčkovo loňské rozhodnutí nebylo záměrně napsáno dřívější datum. Podle Deníku N totiž obsahovalo pasáže, které ministerstvo dostalo až poté, co se šéfem resortu stal Vít Rakušan (STAN). Ten pak Husákovo pověření k řízení školy zrušil.

České předsednictví chce řešit migraci jako problém, který se týká celé Evropy, všech zemí Evropské unie. Na tiskové konferenci po jednání se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Rakouska to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

V Lucemburku jednali unijní ministři vnitra o současné migrační situaci. Podle českého zástupce Víta Rakušana (STAN) je nutné spolupracovat s balkánskými státy, zejména Srbskem. Ministr zároveň oznámil, že se se slovenským protějškem Romanem Mikulcem shodli na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na vytvoření nové dohody o policejní spolupráci. Rakušan před začátkem jednání zmínil, že evropským partnerům představí návrh k reformě azylové a migrační politiky, který „hledá rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností“.

V komunálních volbách tentokrát nebudou moci hlasovat lidé, které covid-19 poslal do izolace. Právě omezení pohybu z důvodu ochrany veřejného zdraví je podle zákona překážkou ve volebním právu. Podle opozice to může hlavně v menších obcích ovlivnit hlasování.

Četným stížnostem pro neschopnost čelilo federální ministerstvo vnitra kvůli vydávání lustračních osvědčení. Osvědčení mělo být podle zákona vydáno do šedesáti dnů, skutečná doba čekání však byla mnohem delší. Důvodem zpoždění bylo velké množství žádostí podaných na konci roku 1991 kvůli nutnosti doložit lustrační osvědčení pro účely výkonu zákonem stanovených funkcí. Ministr vnitra ČSFR Petr Čermák proto navrhl situaci vyřešit novelou lustračního zákona.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.