Navrhované snížení minimálního počtu poboček České pošty ze stávajících 3200 na 2900 na středeční schůzi schválila vláda. Potvrdila tak návrh nařízení, který jí předložil Český telekomunikační úřad. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po zasedání kabinetu řekl, že podle některých námitek mohl být návrh na rušení poboček ambicióznější. Stát by měl tímto krokem ročně ušetřit okolo 700 milionů korun.
Vláda schválila snížení minimálního počtu poboček České pošty
5 minut
Události: Vládní kroky ke změnám v České poště
Státní podnik má v souvislosti s uzavíráním poboček zrušit okolo 950 míst přímo na poštách a dalších pět set v logistice.
Rušit se budou pobočky ve větších obcích nad 2500 obyvatel, kde je jich více a alespoň jedna tak v místě zbude. Tento krok předchází chystané transformaci České pošty, bez které by jí letos hrozila ztráta okolo čtyř miliard korun a insolvence.
Návrh nařízení předložil Český telekomunikační úřad, který poštovní trh reguluje. „Jedná se o nezbytný krok pro ekonomické přežití České pošty,“ podotkl na brífinku po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Jaké konkrétní pobočky budou zrušeny, je zcela a výhradně kompetencí České pošty, do které z politické úrovně nemáme zasahovat a ani nebudeme,“ dodal. Pošta již dříve zveřejnila předběžný seznam tří stovek pošt ke zrušení. Zástupci podniku se ale ještě budou setkávat se starosty dotčených obcí, a je tak možné, že seznam dozná změn. Celkový počet rušených pošt se ale již měnit nebude. Finální seznam by měl být známý do konce měsíce.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) ve středeční Devadesátce kritizoval, že hejtmani podle něj byli informováni „pět minut po dvanácté“. „Přestože jako člen dozorčí rady zastupuji Asociaci krajů, tak jsme jako dozorčí rada o tomto nevěděli, respektive věděli jsme o přibližném počtu, ale nevěděli jsme, kolika poboček se to týká,“ řekl.
Rušení poboček předchází chystané transformaci České pošty. Její plán vláda představí v polovině roku. V rámci transformace se má do konce roku 2024 rozdělit na státní podnik provozující pobočkovou síť poskytující základní služby, včetně těch, které musí zajišťovat ze zákona, a na státní akciovou společnost nabízející přepravy balíků a logistické služby.
42 minut
Brífink po jednání vlády
Stát bude muset podle Rakušana také nově definovat služby, které si od pošty bude objednávat a za které jí bude platit. Situaci v České poště ve středu vedle vlády řešil i jeden ze senátních výborů a také vedení podniku s odbory.
Počet pracovních míst na pobočkách se má snížit o 950. Další pětistovka má skončit v doručovacích službách. Podle České pošty zhruba čtyřicet procent zaměstnanců v podniku zůstane, ale na jiných pozicích. Pověřená ředitelka divize státní poštovní služby České pošty Martina Ivanová nicméně upozornila, že nejde o finální číslo. To potvrdila také předsedkyně poštovních odborů Jindřiška Budweiserová. „Kdyby to bylo čtyřicet procent, tak by to byl určitě dobrý výsledek. Co my máme obavy, je, že nebyly dostatečně naplánovány personální kapacity na ty služby, co Česká pošta poskytuje. Takže určitě vítáme, že se posilují pobočky, které ve městech zůstanou,“ řekla.
Znovu se mají odbory s vedením pošty sejít začátkem května, kdy by měl být už jasný finální seznam všech poboček, které skončí.
21 minut
Rušení poboček České pošty
Mimořádná schůze sněmovny
Příští středu se na návrh opozičních poslanců kvůli rušení poboček pošty mimořádně sejde Poslanecká sněmovna. Rakušan avizoval, že má v plánu tento krok České pošty hájit a na jednání se těší.
Rušení poboček opozice opakovaně kritizuje. „Musí se to dělat tak, aby se tím neomezily zásadním způsobem potřeby obyvatel, a to nejde udělat razantním škrtem. Dá se to vyřešit třeba nahrazováním Poštou Partner, což je rakouský nebo německý model, ale ten se musí připravit,“ míní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
„My to budeme interpelovat, my to budeme torpédovat a prostě my nechceme, aby stát šetřil na lidech a na službách pro lidi, ale ať šetří sami na sobě,“ avizoval předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Současní ministři ale tvrdí, že špatná finanční situace České pošty je důsledkem práce předchozích vlád. „Je to jediná cesta, jak zachránit Českou poštu, kterou dostali naši předchůdci do situace, kdy hrozil nejen bankrot, ale i úplná likvidace,“ reagoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
S tím, že jde o zatažení za záchrannou brzdu, souhlasí také předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). „Hospodářské výsledky pošty v posledních několika letech, a není jich málo, byly vždy v červených číslech. Navíc tam je ještě jeden problém – v zákoně je stanovená úhrada maximálně na jeden a půl miliardy korun, ale ta úhrada musí proběhnout notifikací v Evropské komisi. Tím pádem pošta vynaložené náklady dostávala řádově s minimálně tak dvouletým zpožděním a musela si na překrytí půjčit,“ upozornil ve středeční Devadesátce.
Podle něj některé návrhy na změnu zákona, který veřejnou službu definuje, existovaly už dlouho před rokem 2015. „Vůbec nic se za celou tu uplynulou dobu nedělo a dospělo to bohužel až teď do takového stadia, kdy je to opravdu zatažení za záchrannou brzdu,“ dodal Nytra.
Poslanec Radek Koten (SPD) upozornil, že Rakušan má ministerstvo vnitra ve své gesci už rok a půl. „Dá se říci, že pošta vyžadovala poměrně urgentní řešení,“ poznamenal s tím, že „bylo zaděláno na problém“ už když docházelo k předávání úřadu. „A to tím způsobem, že se pošta zbavila své logistiky, své nákladní přepravy. A bohužel, tak jak nám říkaly i odbory, je to významně dražší, než jakým způsobem si pošta zajišťovala tu autodopravu sama,“ upozornil. To podle něj způsobilo téměř dvojnásobnou cenu na kilometr. „Bohužel kvůli tomu se to propadlo téměř o miliardu více do toho mínusu,“ dodal Koten.
Finální číslo do konce roku 2024
Koten také vyjádřil obavy, že se nemovitosti po zrušených pobočkách, které budou nabídnuty k prodeji, stanou realitním byznysem. „Mně to připadá jako čirá spekulace. Na druhou stranu ten výběr nedělal nikdo z politiků, dělal ho management České pošty, který má přehled o jednotlivých počtech úkonů, vytíženostech jednotlivých pošt,“ reagoval Nytra.
Opozice také kritizuje, že nebyla zveřejněna žádná analýza, na základě které byly pobočky vybrány. Nytra podotkl, že analýzu neviděl, nicméně zná některé její parametry, které se týkají například poklesu důležitých služeb. Doplnil, že výběr konkrétních poboček není definitivní a vláda schválila jen stanovení minimálního počtu. Zdůraznil také, že do konce roku 2024 se žádné další pobočky rušit nebudou. „To jsem byl ujištěn i panem generálním ředitelem,“ dodal.
76 minut
Česká pošta ruší tři stovky poboček
Plán na prodloužení doby ekonomického doručování
Kvůli úsporným opatřením chce Česká pošta prodloužit dobu doručování u ekonomických zásilek na tři dny od podání ze současných dvou. Ušetřit tím hodlá část doručovatelů, protože v polovině roku plánuje jejich počet snížit o pět set.
S tímto opatřením ale nesouhlasí odbory, protože podle nich půjde o snížení kvality a dostupnosti poštovních služeb.
„Nesouhlasíme s rušením pracovních míst, je to další úsporné opatření České pošty. Zrušení 300 poštovních poboček a zavedení systému doručování D+3 znamená zhoršení dostupnosti a kvality poštovních služeb. Masivní rušení pracovních míst povede ke zvýšení stresu a zátěže zaměstnanců, které jsou už dnes extrémní,“ řekla Budweiserová po jednání s managementem pošty.
Pošta zavedla dvourychlostní doručování v roce 2020. Vedle prioritního, kde musí podle podmínek poštovní licence doručit 92 procent zásilek do druhého dne, jde o levnější ekonomické. Zatímco poslání prioritní zásilky do padesáti gramů vyjde nyní na třicet korun, u ekonomické je to třiadvacet korun. Podle údajů Českého telekomunikačního úřadu lidé posílají dopisy častěji ekonomicky než prioritně.
Novela zákona o matrikách
Vláda také schválila novelu zákona o matrikách, podle které by mohly páry vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadě. Nyní je možné partnerství uzavřít pouze na čtrnácti vybraných matrikách. Norma počítá také s elektronizací matrik pomocí jednotného informačního systému, který by měl začít fungovat od roku 2027. Informoval o tom ministr vnitra.
Kabinet také přijal národní program reforem na letošní rok. Dokument informuje o plnění národního plánu obnovy a popisuje kroky vlády na příští měsíce.
