Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o tři stovky zruší 950 pracovních míst. Původně přitom avizovala rušení 2300 míst. Pošťáků odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné, informoval na tiskové konferenci pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.
Počet poboček pošty se má k 1. červenci snížit o tři stovky na 2900, přičemž seznam rušených poboček podnik zveřejnil v pátek. „Docházková vzdálenost na nejbližší pobočku by měla být tři kilometry vzdušnou čarou místo předchozích dvou kilometrů,“ uvedl Štěpán.
Dodal, že poptávka po poštovních službách klesá. „Pokud jsme v roce 2018 uskutečnili 213 milionů transakcí, podle predikcí to bude tento rok 125 milionů transakcí. Jde o pokles poptávky ve výši 42 procent,“ dodal s tím, že pobočková síť se přitom nezměnila a tento trend je ekonomicky neudržitelný.
Zmínil, že podnik musí přizpůsobit kapacity aktuální poptávce. Zdůraznil, že každá pobočka bude mít otevřeno každý den v týdnu. Nelze ale podle něj zaručit, že nebudou na pobočkách fronty. „Ty jsou i dnes, vždy máte větší počet klientů, když otevřete pobočku a je jedno, jestli otevřete v 8, 9 nebo v 10 hodin. Pak máte větší koncentraci klientů v době polední pauzy a po patnácté hodině, kdy se lidé vracejí z práce,“ uvedl.
Průměrný klient chodí na poštu jednou až dvakrát měsíčně a 83 procent lidí je odbaveno do pěti minut. U stávajících poboček chce pošta navyšovat kapacitu například i zaváděním samoobslužných služeb nebo rozšiřováním sítě Balíkoven a Balíkomatů.
Štěpán dodal, že snížení minimálního počtu poboček z 3200 na 2900 by mělo být poslední do konce příštího roku. Pobočky, které budou nově spádové pro klienty, jejichž pošta bude zrušena, pak podle Štěpána zajistí dostatečnou kapacitu pro jejich obsluhu.
Pošta chce zrušením poboček ušetřit zhruba sedm set milionů korun ročně. Letos by jí tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence, protože jí hrozí prohloubení ztráty z loňských 1,75 miliardy až na čtyři miliardy korun.
Většina dotčených obcí s rušením poboček na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Podle Štěpána je možné o výměně rušené pošty za jinou jednat, ale pobočky, které navrhnou obce, by měly plnit legislativní kritéria, zejména docházkovou vzdálenost do tří kilometrů a mít dostatečnou kapacitu.
Plzeňský kraj pošle žádost
Plzeňský kraj spolu se starosty už v pondělí avizoval, že zašlou ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) žádost, aby vláda posunula termín rušení poboček z letošního 1. července na 1. ledna 2024.
O konkrétních provozovnách chtějí obce dál jednat a současný soupis je pro ně podle hejtmana plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) nepřijatelný. Považují za skandální, že s nimi nikdo o rušení nejednal. Kraj i starostové chtějí znát informace o kapacitách ponechaných a rušených poboček, počet poštovních operací, počty zákazníků a také, podle jaké analýzy se dospělo k tomu, proč byly vybrány právě tyto pobočky, řekl Špoták.
„O rušení 300 pošt v republice by se mohlo jednat na vládě už tuto středu, a proto my jako kraj a starostové vyzveme vládu, aby tuto reorganizaci posunula minimálně o půl roku. Škody napáchané způsobem komunikace s městy a obcemi by tak šly napravit,“ uvedl hejtman. Podle něj není hlavně jasné, zda pobočky, které by měly zůstat, jsou schopné zvládnout klienty z rušených pošt.
Podle Romana Zarzyckého (ANO), primátora Plzně, v níž se má zrušit 13 poboček z 26, jde o strategické provozovny a ruší se dvě bezbariérové. „Chceme, aby vláda přehodnotila své rozhodnutí, abychom dokázali realizovat časovou osu od 1. ledna 2024. Na úrovni města nejsme schopni vůbec realizaci projednat v radě a zastupitelstvu, neboť nás vláda staví do nepřijatelné role vůči občanům,“ uvedl.
Reálná docházková vzdálenost na nejbližší poštu, která má podle záměru ČP stoupnout ze dvou na tři kilometry, bude podle primátora daleko vyšší.
„Je zcela špatné, že jsme neměli podklady tři měsíce před finálním rozhodnutím,“ řekl také Rudolf Salvetr (ODS), starosta Klatov, poslanec a šéf Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje (SMOPK). Nepřijatelné je podle něj zrušit tři ze čtyř poboček v Klatovech, druhém největším městě kraje, což je jedno procento všech pošt v celé ČR.
„Pošty obsluhují řadu menších obcí, znamená to dramatické zhoršení služeb pro občany,“ řekl. Dodal, že SMOPK bezvýsledně vyzývalo ČP k jednání, až minulý týden pošta navrhla termín 25. dubna, co už je pozdě.
Hejtman Špoták uvedl, že rozumí tomu, že pošta musí projít restrukturalizací. Chce ale, aby po vzájemném jednání s vedením podniku vznikl kompromisní návrh, který musí vzejít z diskuse zejména s obcemi, jichž se to týká.
Pole Zarzyckého musí rušení vycházet z místních znalostí. „Tedy jestli jsou pošty bezbariérové, jestli se tam dá zaparkovat, zda je tam dostatečná kapacita pro konkrétní služby. Například na sídlišti je vypláceno víc důchodů, než je vydáváno balíků,“ řekl.
Vedení Chebu chce o jednotlivých pobočkách jednat
Například vedení Chebu by dalo přednost tomu, kdyby ve městě zůstaly ty pobočky pošty, které obslouží co nejvíce lidí a jsou dostupné pro pěší i automobily. „Musíme si uvědomit, že poštovní služby musí být dostupné. A tak, jak by zůstaly ty pobočky, tak jedna je těžko autem dostupná a druhá vůbec. Druhý problém je i v rozsahu služeb, tedy kolik tam bude přepážek a jaká bude provozní doba,“ uvedl starosta Chebu Jan Vrba (ANO).
Podle něj nejlépe hodnocená pošta v Chebu je ta v obchodním centru Dragoun, která je však vybrána k likvidaci. Dá se zde bez problémů zaparkovat a funguje jako jediná i v neděli odpoledne. Místním by chyběla, dodal Vrba. Naproti tomu pobočky, které by měly zůstat, jsou lidmi hodnocené špatně. Z pěti poboček mají zůstat v provozu dvě. Vedení České pošty ale uvádí, že v případě, že obec dá přednost fungování jiné pobočky, bude o tom jednat.
Pražští starostové chtějí setkání
Také pražští starostové mají k procesu výhrady a požadují osobní setkání s představiteli České pošty. To se má uskutečnit nejpozději do pátku 21. dubna. Starostové rovněž žádají vládu, aby do doby, než budou jednání ukončena, neschvalovala zamýšlený plán rušení poboček.
V metropoli se má rušit 35 ze 106 poboček a změna se dotkne 13 z 22 takzvaných velkých městských částí. Nejvíce poboček ubude v Praze 4 a 6, a to shodně po pěti. Rakušana již v pondělí dopoledne vyzvala Praha 13, aby přehodnotil plán rušení pošt.
„Jakkoli chápu ekonomické potíže pošty, se zavíráním poboček, aniž by byly informovány městské části, nemohu souhlasit. Chceme s Českou poštou jednat, aby zůstala v budoucnu bez dalších 'šokových' zpráv zachována dostupnost služeb. Digitalizace není samospásná a není u nás na takové úrovni, abychom poštu alespoň občas nepotřebovali,“ uvedl starosta Prahy 9 a pražský zastupitel Tomáš Portlík (ODS).
Pošta podle pražských starostů při výběru uzavíraných poboček nezohlednila specifika a lokální kritéria jako dopravní obslužnost, bariérovost nebo hustotu a počet obyvatel. Navíc podle nich není jasné, jakým způsobem a podle jakých kritérií ČP pobočky k zavření vybírala. Se starosty navíc nikdo nediskutoval klíč, podle kterého byly pobočky k rušení vybírány, tvrdí jejich sněm.
Poště pak starostové vytýkají celkový způsob komunikace. O rušení poboček se starostové ve většině dozvěděli z médií, další pak z dopisů, které jim přišly datovou schránkou minulý týden v pátek v 01:00, uvedli.
Svaz měst a obcí vyzval vládu, aby zrušení poboček zatím neschválila
Svaz měst a obcí (SMO) bude s vedením České pošty jednat po velikonočních svátcích o plánované transformaci tak, aby síť pošty byla nadále funkční. Po vládě chce, aby plán na rušení poboček neschvalovala před projednáním s obcemi, řekl předseda SMO František Lukl.
Podle Lukla svaz chápe, v jaké situaci se Česká pošta nachází, současně si ale nepřeje, aby se transformace dotkla funkčnosti sítě. V jednáních chce svaz aktivně spolupracovat, maximální volnost při jednáních nechává vedení jednotlivých měst a obcí. Počítá, že jednání zástupců České pošty se všemi starosty a primátory obcí, kde mají pobočky být zrušeny, se uskuteční do konce dubna tak, aby ještě v květnu a červnu mohl být plán upraven.
Snížení počtu provozovaných poboček musí na návrh ČTÚ schválit vláda, pravděpodobně tento týden. Konkrétní rušené pobočky pak vybírá Česká pošta. Řídí se mimo jiné jejich vytížeností, hustotou na daném území, ale i náklady na provoz a osobními náklady. V potaz brala i možný prodej nemovitosti. Z rozprodeje poboček chce podnik utržit asi tři čtvrtě miliardy korun.
