Likvidace pošt dopadne nejvíce na Moravskoslezský kraj a Prahu, vyplývá z návrhu

Z tří set poboček, které plánuje Česká pošta uzavřít, je nejvíce v Moravskoslezském kraji a Praze. V Moravskoslezském kraji jich má ubýt 56, v hlavním městě 35, vyplývá z materiálu České pošty, který zveřejnila ČTK. Nejméně by mělo rušení pošt postihnout Vysočinu, která přijde o osm poboček.

Česká pošta chce zhruba desetinu stávajícího počtu poboček zavřít v polovině roku, zbude jich pak 2900. Oficiálně chce státní podnik říct, které pobočky zruší, v pátek, radnice však od ní již zprávy o chystaném zavírání dostaly.

„Slíbil jsem, že starostové budou první, kdo se dozví, která pobočka pošty se u nich bude rušit. A protože dílčí informace unikají do médií, požádal jsem Českou poštu, aby tuto informaci starostům sdělila už dnes (ve čtvrtek),“ poznamenal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Ve většině krajů jich ubude kolem dvaceti. V Moravskoslezském kraji však Česká pošta zavře 56 poboček a v Praze 35, zatímco na Vysočině pouze osm a v Libereckém kraji dvanáct. Praha je zároveň městem, kterého se rušení pošt dotkne nejvíce. Web Seznam Zprávy uvedl, že po ní bude nejvíce likvidovaných poboček v Ostravě, a to 27. V Brně a Plzni jich ubude po dvanácti. 

Ve velkých městech, jako je Hradec Králové nebo Olomouc, má ubýt sedm poboček, o pět pošt méně budou mít České Budějovice, Liberec nebo Havířov, v Pardubicích, Karlových Varech, Karviné, Opavě nebo Kladně podnik zavře po čtyřech pobočkách. O jednu poštovní pobočku přijdou podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) například Domažlice. Docházková vzdálenost na nejbližší poštu se zvýší ze dvou na tři kilometry.

Z radnic zazněla již první kritika. Opavský primátor Tomáš Navrátil (ANO) kritizoval ministra Rakušana, že o plánu se samosprávami nehovořil. „Nikdo z vedení pošty či ministerstva tuto věc s námi neprojednal. Plán ministra Rakušana bude mít dopad na nás všechny. S tímto krokem nesouhlasíme a vyvoláme s poštou jednání,“ řekl.

Plzeňský hejtman uvedl, že za zásadní považuje, jaký konkrétní dopad bude zavírání poboček mít. „Mě bude nejvíc zajímat, jakým způsobem bude zajištěná obslužnost pro občany v místech, kde pobočky nebudou. Jestli se budou navyšovat pracovní úvazky, jestli se rozšíří přepážky, služby a jakým způsobem bude fungovat doručování,“ řekl Špoták.

Rušením poboček chce Česká pošta snížit ztrátu, která loni dosáhla 1,5 miliardy korun. Bez úsporných opatření by podniku hrozila letos insolvence. Zanikne zároveň až 2269 pracovních pozic. Z nich je ale část neobsazená, výpověď by mělo dostat asi 1600 lidí. Firma ale slíbila, že jim nabídne jinou pracovní pozici nebo rekvalifikaci.

Rušení je také jedním z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...