Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Mahse Amíníové, Kurdce symbolizující odpor proti potlačování práv žen v Íránu. Amíníová loni zemřela po zadržení íránskou mravnostní policií, její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty.
„Brutální vražda dvaadvacetileté Mahsy Amíníové byla bodem obratu. Spustila ženami vedené hnutí, které vstoupilo do dějin,“ uvedla na plénu ve Štrasburku předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolaová a dodala, že ocenění patří nejen Kurdce, ale i všem íránským ženám bojujícím za svá práva a hnutí Ženy, život, svoboda. Po oznámení následoval bouřlivý potlesk.
Amíníová se po své smrti stala symbolem odporu proti íránskému režimu. Její smrt vyvolala rozsáhlé demonstrace kvůli potlačování práv žen a dívek, ty posléze přerostly v největší manifestace proti autoritářskému režimu od roku 1979.
Amíníová zemřela loni v září po zatčení mravnostní policií kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb – šátek, který ženy musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Policie tvrdí, že utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů ale zemřela na následky policejní brutality.
Mladá žena byla po zatčení převezena na policejní stanici, kde však podle dostupných informací začala ztrácet zrak a omdlela. V kómatu byla převezena do nemocnice, kde 16. září zemřela. Podle zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nady Nášifové existují zprávy, že policie při zatýkání ženinou hlavou udeřila o jedno ze svých vozidel a praštila ji do hlavy obuškem. Podle některých informací byla v policejní dodávce mučena a urážena.
Protesty si vyžádaly oběti i raněné
Loni v listopadu organizace HRANA, která monitoruje porušování lidských práv v Íránu, uvedla, že protesty v Íránu si vyžádaly 410 obětí mezi demonstranty a 54 mezi členy bezpečnostních sil. Zatčeno bylo podle organizace přes 17 tisíc lidí.
Ocenění za podporu lidských práv a základních svobod pojmenované po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi je spojeno s odměnou ve výši padesáti tisíc eur (asi 1,2 milionu korun). Loni je získal ukrajinský lid čelící ruské invazi.
Spolu s Amíníovou byla na ocenění nominovaná i trojice žen – Polka Justyna Wydrzyńská, Morena Herreraová ze Salvadoru a Američanka Colleen McNicholsová. EP si cení jejich boje za bezpečné, legální a dostupné potraty. Nominováni byli také nikaragujská advokátka a dlouholetá bojovnice za lidská práva Vilma Núňezová a její krajan, katolický biskup Roland Álvarez, který patří ke kritikům nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy.
Na dění v Íránu letos reagoval i norský Nobelův výbor, který Nobelovu cenu za mír udělil vězněné íránské aktivistce Narges Mohammadíové. Ta bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Nobelova cena je podle výboru také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy.
