Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Mahse Amíníové, Kurdce symbolizující odpor proti potlačování práv žen v Íránu. Amíníová loni zemřela po zadržení íránskou mravnostní policií, její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty.
Sacharovovu cenu obdržela Amíníová. Její smrt vyvolala v Íránu rozsáhlé protesty kvůli právům žen
„Brutální vražda dvaadvacetileté Mahsy Amíníové byla bodem obratu. Spustila ženami vedené hnutí, které vstoupilo do dějin,“ uvedla na plénu ve Štrasburku předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolaová a dodala, že ocenění patří nejen Kurdce, ale i všem íránským ženám bojujícím za svá práva a hnutí Ženy, život, svoboda. Po oznámení následoval bouřlivý potlesk.
Amíníová se po své smrti stala symbolem odporu proti íránskému režimu. Její smrt vyvolala rozsáhlé demonstrace kvůli potlačování práv žen a dívek, ty posléze přerostly v největší manifestace proti autoritářskému režimu od roku 1979.
Amíníová zemřela loni v září po zatčení mravnostní policií kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb – šátek, který ženy musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Policie tvrdí, že utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů ale zemřela na následky policejní brutality.
Mladá žena byla po zatčení převezena na policejní stanici, kde však podle dostupných informací začala ztrácet zrak a omdlela. V kómatu byla převezena do nemocnice, kde 16. září zemřela. Podle zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nady Nášifové existují zprávy, že policie při zatýkání ženinou hlavou udeřila o jedno ze svých vozidel a praštila ji do hlavy obuškem. Podle některých informací byla v policejní dodávce mučena a urážena.
Protesty si vyžádaly oběti i raněné
Loni v listopadu organizace HRANA, která monitoruje porušování lidských práv v Íránu, uvedla, že protesty v Íránu si vyžádaly 410 obětí mezi demonstranty a 54 mezi členy bezpečnostních sil. Zatčeno bylo podle organizace přes 17 tisíc lidí.
Ocenění za podporu lidských práv a základních svobod pojmenované po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi je spojeno s odměnou ve výši padesáti tisíc eur (asi 1,2 milionu korun). Loni je získal ukrajinský lid čelící ruské invazi.
Spolu s Amíníovou byla na ocenění nominovaná i trojice žen – Polka Justyna Wydrzyńská, Morena Herreraová ze Salvadoru a Američanka Colleen McNicholsová. EP si cení jejich boje za bezpečné, legální a dostupné potraty. Nominováni byli také nikaragujská advokátka a dlouholetá bojovnice za lidská práva Vilma Núňezová a její krajan, katolický biskup Roland Álvarez, který patří ke kritikům nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy.
Na dění v Íránu letos reagoval i norský Nobelův výbor, který Nobelovu cenu za mír udělil vězněné íránské aktivistce Narges Mohammadíové. Ta bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Nobelova cena je podle výboru také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy.