Íránci zvolí prezidenta až v druhém kole

3 minuty
Horizont: Íránci vybírali nového prezidenta
Zdroj: ČT24

V Íránu vybírali nástupce prezidenta Ebráhíma Raísího, který zemřel při leteckém neštěstí. V pátečním prvním kole se žádnému kandidátovi nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů, oznámilo v sobotu íránské ministerstvo vnitra. Po sečtení více než 24 milionů hlasovacích lístků vedl podle předběžných výsledků poměrně málo známý umírněný poslanec a kardiochirurg Masúd Pezeškján před ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím, uvedla agentura Reuters. Mnozí voliči hlasování kritizují jako volby jen na oko. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese.

Pezeškján vedl s více než deseti miliony hlasů před Džalílím, pro nějž podle Reuters hlasovalo 9,4 milionu lidí. Třetí příčku průběžné výsledky přisuzovaly předsedovi parlamentu a bývalému starostovi Teheránu Mohammadu Bágheru Ghálíbáfovi, a to 3,3 milionu hlasů. Poslední byl šíitský klerik, právník a bývalý prokurátor či ministr vnitra a spravedlnosti Mostafá Púrmohammadí, tomu dalo svůj hlas přes 260 tisíc lidí.

Protože žádný z kandidátů nedosáhl více než padesátiprocentního podílu hlasů, rozhodne se o íránském prezidentovi v druhém kole příští pátek. Hlasovat je v něm oprávněno přes šedesát milionů lidí.

Nízká účast a milion neplatných hlasů

Volební účast činila 39,9 procenta, což je podle Reuters nejméně od islámské revoluce z roku 1979. V prezidentských volbách v roce 2021 se k volebním urnám dostavilo 42 procent voličů, zatímco březnové parlamentní volby zaznamenaly 41procentní účast.

Volební účast má být důležitým ukazatelem podpory šíitské teokracie ze strany íránského voličstva po letech ekonomického chaosu a velkých protestů. Při hlasování se objevily náznaky širšího rozčarování veřejnosti. Podle výsledků byl více než jeden milion hlasů neplatných, což je obvykle známkou toho, že lidé se cítí být povinni hlasovat, ale nechtějí vybrat žádného z kandidátů, napsala agentura Reuters.

2 minuty
Události: Íránci zvolí prezidenta až v druhém kole
Zdroj: ČT24

Prodloužené hlasování

Hlasování mělo skončit v pátek v 18:00 místního času (16:30 SELČ), volební komise ale konec dvakrát prodloužila – nejprve do 20:00 a poté do 22:00 místního času (20:30 SELČ). Ke konečnému uzavření volebních místností pak došlo o půlnoci tamního času, tedy ve 22:30 SELČ, jak uvedla agentura AFP. Státní média podle ní celý den ukazovala fronty občanů, jak čekají před volebními místnostmi.

Navzdory autoritářství teokratického režimu velkou část Íránců trápí zejména jejich zhoršující se ekonomická situace. Nízká účast se očekávala, mnozí Íránci už totiž nevěří, že změna vedení zemi přinese reformy. V posledním půlroce se vyostřil i konflikt Íránu s Izraelem, a to kvůli válce v Pásmu Gazy, kde Teherán stojí na straně teroristického hnutí Hamás.

K volbám se registrovalo osm desítek kandidátů, Rada dohlížitelů, jejíž členy jmenuje právě Chameneí, ale vybrala jen šest z nich. Dva z nich pak na poslední chvíli odstoupili. Voliči tak měli na výběr ze čtyř kandidátů, z nichž tři jsou ultrakonzervativní politici a jeden umírněný.

„Rozhodně nejde o svobodné a spravedlivé volby. Kandidovat mohou jen ti, kdo už slíbili absolutní věrnost Chameneímu a Islámské republice,“ uvedl volby na pravou míru íránský spisovatel Araš Azízí, který je zároveň spolupracovníkem berlínské expertní skupiny Středisko pro Blízký východ a globální řád (CMEG).

Režim by rád viděl co nejvyšší účast

Média původně odhadovala, že největší šance mají dvaašedesátiletý předseda parlamentu a bývalý starosta Teheránu Bágher Ghálíbáf a ultrakonzervativní osmapadesátiletý Džalílí, který byl v letech 2007 až 2013 hlavním íránským vyjednávačem o jaderném programu se západními mocnostmi.

Jediným reformistou mezi kandidáty je už zmíněný sedmdesátiletý poslanec, kardiochirurg a bývalý ministr zdravotnictví Pezeškján. Ten prosazuje obnovení dialogu se Západem a dokonce si dovolí i kritizovat mravnostní policii za šikanu žen. „S Boží pomocí se pokusíme vybudovat přátelské vztahy se všemi zeměmi. Kromě Izraele,“ prohlásil.

Írán je nepřímým účastníkem řady konfliktů. Je nejbližším spojencem teroristů z Hamásu i Hizballáhu, Rusku zase dodává drony. A ani Pezeškján, natož papíroví favoriti voleb – tedy zastánci tvrdé linie, na tom nic nezmění. I proto analytici očekávali, že řada z více než šedesáti milionů íránských voličů bude hlasování bojkotovat.

Možného bojkotu voleb si je režim dobře vědom. I proto nejvyšší vůdce Alí Chameneí vyzval k co nejvyšší účasti. „Účast lidí s nadšením a co nejvyšší počty voličů: to je pro islámskou republiku jednoznačná nutnost,“ řekl ajatolláh, který chtěl případnou vyšší volební účast využít jako prostředek k potvrzení legitimity svého režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 7 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...