V Íránu vybírali nástupce prezidenta Ebráhíma Raísího, který zemřel při leteckém neštěstí. V pátečním prvním kole se žádnému kandidátovi nepodařilo získat nadpoloviční většinu hlasů, oznámilo v sobotu íránské ministerstvo vnitra. Po sečtení více než 24 milionů hlasovacích lístků vedl podle předběžných výsledků poměrně málo známý umírněný poslanec a kardiochirurg Masúd Pezeškján před ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím, uvedla agentura Reuters. Mnozí voliči hlasování kritizují jako volby jen na oko. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese.
Íránci zvolí prezidenta až v druhém kole
Horizont: Íránci vybírali nového prezidenta (zdroj: ČT24)
Pezeškján vedl s více než deseti miliony hlasů před Džalílím, pro nějž podle Reuters hlasovalo 9,4 milionu lidí. Třetí příčku průběžné výsledky přisuzovaly předsedovi parlamentu a bývalému starostovi Teheránu Mohammadu Bágheru Ghálíbáfovi, a to 3,3 milionu hlasů. Poslední byl šíitský klerik, právník a bývalý prokurátor či ministr vnitra a spravedlnosti Mostafá Púrmohammadí, tomu dalo svůj hlas přes 260 tisíc lidí.
Protože žádný z kandidátů nedosáhl více než padesátiprocentního podílu hlasů, rozhodne se o íránském prezidentovi v druhém kole příští pátek. Hlasovat je v něm oprávněno přes šedesát milionů lidí.
Nízká účast a milion neplatných hlasů
Volební účast činila 39,9 procenta, což je podle Reuters nejméně od islámské revoluce z roku 1979. V prezidentských volbách v roce 2021 se k volebním urnám dostavilo 42 procent voličů, zatímco březnové parlamentní volby zaznamenaly 41procentní účast.
Volební účast má být důležitým ukazatelem podpory šíitské teokracie ze strany íránského voličstva po letech ekonomického chaosu a velkých protestů. Při hlasování se objevily náznaky širšího rozčarování veřejnosti. Podle výsledků byl více než jeden milion hlasů neplatných, což je obvykle známkou toho, že lidé se cítí být povinni hlasovat, ale nechtějí vybrat žádného z kandidátů, napsala agentura Reuters.
Události: Íránci zvolí prezidenta až v druhém kole (zdroj: ČT24)
Prodloužené hlasování
Hlasování mělo skončit v pátek v 18:00 místního času (16:30 SELČ), volební komise ale konec dvakrát prodloužila – nejprve do 20:00 a poté do 22:00 místního času (20:30 SELČ). Ke konečnému uzavření volebních místností pak došlo o půlnoci tamního času, tedy ve 22:30 SELČ, jak uvedla agentura AFP. Státní média podle ní celý den ukazovala fronty občanů, jak čekají před volebními místnostmi.
Navzdory autoritářství teokratického režimu velkou část Íránců trápí zejména jejich zhoršující se ekonomická situace. Nízká účast se očekávala, mnozí Íránci už totiž nevěří, že změna vedení zemi přinese reformy. V posledním půlroce se vyostřil i konflikt Íránu s Izraelem, a to kvůli válce v Pásmu Gazy, kde Teherán stojí na straně teroristického hnutí Hamás.
K volbám se registrovalo osm desítek kandidátů, Rada dohlížitelů, jejíž členy jmenuje právě Chameneí, ale vybrala jen šest z nich. Dva z nich pak na poslední chvíli odstoupili. Voliči tak měli na výběr ze čtyř kandidátů, z nichž tři jsou ultrakonzervativní politici a jeden umírněný.
„Rozhodně nejde o svobodné a spravedlivé volby. Kandidovat mohou jen ti, kdo už slíbili absolutní věrnost Chameneímu a Islámské republice,“ uvedl volby na pravou míru íránský spisovatel Araš Azízí, který je zároveň spolupracovníkem berlínské expertní skupiny Středisko pro Blízký východ a globální řád (CMEG).
Režim by rád viděl co nejvyšší účast
Média původně odhadovala, že největší šance mají dvaašedesátiletý předseda parlamentu a bývalý starosta Teheránu Bágher Ghálíbáf a ultrakonzervativní osmapadesátiletý Džalílí, který byl v letech 2007 až 2013 hlavním íránským vyjednávačem o jaderném programu se západními mocnostmi.
Jediným reformistou mezi kandidáty je už zmíněný sedmdesátiletý poslanec, kardiochirurg a bývalý ministr zdravotnictví Pezeškján. Ten prosazuje obnovení dialogu se Západem a dokonce si dovolí i kritizovat mravnostní policii za šikanu žen. „S Boží pomocí se pokusíme vybudovat přátelské vztahy se všemi zeměmi. Kromě Izraele,“ prohlásil.
Írán je nepřímým účastníkem řady konfliktů. Je nejbližším spojencem teroristů z Hamásu i Hizballáhu, Rusku zase dodává drony. A ani Pezeškján, natož papíroví favoriti voleb – tedy zastánci tvrdé linie, na tom nic nezmění. I proto analytici očekávali, že řada z více než šedesáti milionů íránských voličů bude hlasování bojkotovat.
Možného bojkotu voleb si je režim dobře vědom. I proto nejvyšší vůdce Alí Chameneí vyzval k co nejvyšší účasti. „Účast lidí s nadšením a co nejvyšší počty voličů: to je pro islámskou republiku jednoznačná nutnost,“ řekl ajatolláh, který chtěl případnou vyšší volební účast využít jako prostředek k potvrzení legitimity svého režimu.
