Strategie strana 3 z 5

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Vláda rozhodla o další vojenské pomoci Ukrajině. Mělo by jít o obranné zbraně v hodnotě 133 milionů korun. Ministerstvo kultury dá také přes dva miliony korun na nákup a dopravu obalů pro evakuaci ukrajinských muzejních předmětů. Kabinet rovněž rozhodl o proplacení přesčasů hasičům či policistům během nouzového stavu.

Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala pět set různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Resort podle něj dosud stálo zvládání migrace z Ukrajiny deset miliard korun. Další strategii ve středu probere vláda. Sněmovně ji chce ministr předložit 14. dubna.

Rusko přeskupuje invazní vojska a připravuje se na ofenzivu na Donbas, která ho dostane do lepší vyjednávací pozice. Ruský prezident Vladimir Putin také musí najít zdůvodnění, že dosáhl na Ukrajině svých cílů. V pořadu Události, komentáře to prohlásil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Ukrajinská armáda se teď podle něj má připravit na těžké boje.

Zvláštní vlastnosti, které pomáhají rostlinám přežít na takzvaných půdních i klasických ostrovech, popsal vědecký tým z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Podle expertů mohou rostliny vnímat i krajinu, která se člověku zdá stejnorodá, jako souostroví míst příznivých pro růst v množství nepříznivých podmínek. Výsledky výzkumu poskytly i nový pohled na riziko vymírání druhů rostoucích na ostrovech.

Vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem zvládají ukrajinští diplomaté lépe, v rozhovoru pro ČT24 to řekl odborník na vyjednávací strategie z Davisova centra pro ruská a euroasijská studia Harvardovy univerzity Arvid Bell. Podle něj vyjednavači z Ukrajiny působí profesionálně. Zatím ale příliš nevěří tomu, že by současná jednání přinesla něco zásadnějšího, co by vedlo k míru. Podle Bella je problém i v tom, koho k jednacímu stolu obě strany vyslaly.

Rusku se zatím příliš nepodařilo proti Ukrajině využívat kybernetické útoky. Podle estonské expertky je to jednak tím, že se Ukrajina na tuto možnost dobře připravila, ale současně to možná ani agresor příliš neumí nebo nepotřebuje.

Každá migrační vlna představuje jisté zdravotní riziko, tvrdí epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. V Událostech, komentářích řekl, že strategie, podle které budou doočkovávány děti běženců, aby mohly nastoupit do škol, bude připravena během nadcházejícího víkendu. Větší riziko než covid-19 podle něj může u dospělých představovat tuberkulóza.

Zástupkyně organizací na podporu žen, lidských práv a rodin varovaly, že řešení problému domácího a sexuálního násilí nemá v Česku dostatečnou politickou podporu. Reagují tak na plán odložit až do konce roku 2023 projednávání mezinárodní úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách, takzvané Istanbulské úmluvy.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Běloruské ministerstvo zahraničí oznámilo sankce vůči aerolinkám z Evropské unie a Velké Británie, rozšíří také seznam osob se zákazem vstupu do Běloruska a dále omezí dovoz určitého zboží. Minsk tak činí v odvetě za sankce, které na Bělorusko minulý týden uvalily kromě EU a Velké Británie také Spojené státy a Kanada.

Plzeňský kraj změnil strategii řízení svých šesti nemocnic, chce tím ušetřit na provozních nákladech. Zlepšit by se měla i spolupráce jednotlivých zařízení. Zastupitelé s platností od 1. ledna schválili fúzi dosavadní servisní holdingové organizace Nemocnice Plzeňského kraje (NPK), dříve Zdravotnický holding, s Klatovskou nemocnicí. NPK zanikne, část jejích zaměstnanců přejde do nově zřízeného Centra sdílených služeb (CSS).

Během dvaceti let trvajícího povstání používalo radikální islamistické hnutí Taliban sebevražedné atentátníky jako smrtonosnou zbraň k zabíjení zahraničních i afghánských vládních vojáků a rovněž k terorizování civilního obyvatelstva. Dokonce i nyní, kdy se talibové snaží přeměnit z povstalecké skupiny na vládu, kontingent vycvičených sebevražedných atentátníků zůstává středobodem jejich vojenské a politické strategie, uvádí americká stanice RFE/RL.

Bezpečnostní pakt AUKUS, který minulý týden uzavřely Spojené státy, Velká Británie a Austrálie, naznačuje rostoucí americký zájem o region východní Asie, kde se stále asertivněji prosazuje i konkurenční Čína. Vytváření západní protiváhy Pekingu se ale neděje jednotně – své zájmy v regionu má totiž i Francie, která součástí amerického paktu není a anglosaskou iniciativu kritizuje.

Evropská unie by měla systematičtěji a koordinovaněji čelit ruským hrozbám a nepřátelským akcím. Vyplývá to z nové strategie vztahů s Ruskem, kterou představil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Sedmadvacítka podle ní zároveň chce usilovat o spolupráci v oblastech společného zájmu, té však v současnosti brání aktivní politika Moskvy mířící opačným směrem. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je zásadní, aby byly členské země v přístupu k Rusku jednotné.

Město Pardubice má nový školský web, který doprovází nová školská strategie do roku 2030. Má pomoci efektivnímu rozvoji mateřských a základních škol, uvedli zástupci radnice. Školy mají mít podle strategie dostatečnou kapacitu, kvalitní zázemí, kde se žáci cítí dobře, a také vzdělané a správně motivované zaměstnance. Web prezentuje všechny školy zřizované městem, je na něm i mapa, aktuality, akce nebo zhotovená strategie.

V Česku by mohl do konce příštího roku vzniknout nový post vládního zmocněnce pro romské záležitosti. Počítá s tím Strategie romské integrace do roku 2030, kterou schválila vláda. Poslední výroční zpráva o stavu romské menšiny uvádí, že podle odborných odhadů je v Česku asi 262 tisíc Romů. Zhruba 110 tisíc z nich žilo v takzvaných ghettech nebo jim vyloučení hrozilo.

Hlavní město by do roku 2030 mělo investovat 230 miliard korun do opatření snižujících emise oxidu uhličitého, pokud chce dostát svému závazku snížit uhlíkovou stopu metropole o 45 procent. Vyplývá to z klimatické strategie města, kterou schválili radní a budou o ní jednat zastupitelé na konci května. Strategii kritizuje opoziční ODS a ANO.

Jeden z nejslavnějších světových vojevůdců dosáhl jednoho ze svých největších bitevních úspěchů na Moravě. Na začátku prosince 1805 porazil Napoleon v bitvě tří císařů ruskou a rakouskou armádu. Svými rozměry přesáhl střet jakoukoliv jinou do té doby započatou bitvu, zkázu nerozsel ale jen na bojišti. Nejvíce trpěli obyvatelé okolních vesnic, které vojáci zplundrovali. Někteří Francouzi se ale na Moravě usadili a založili rodiny, bitva také přispěla k počátkům národního obrození. Její odkaz je stále živý, ať už v podobě legend o zakopaném pokladu či každoročních rekonstrukcí bojů historickými nadšenci. Od smrti francouzského císaře uplynulo 5. května dvě stě let.

Veškeří skokani zelení v povodí řeky Odry jsou samci. Může za to zvláštní rozmnožovací strategie, vajíčka také „kradou“ skokanům skřehotavým. Vyplývá to z dlouhodobého výzkumu týmu vědců z Akademie věd ČR a Ostravské univerzity. Takové populace čtyřnohých obratlovců nejsou jinde známy, uvedli experti. Výzkum však odhalil i další zvláštnosti. Výjimečný proces rozmnožování lze podle vědců sledovat právě na přelomu dubna a května.

Český armádní speciál s vyhoštěnými pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě přistál v pondělí večer v Praze. Vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) poté těmto diplomatům poděkoval za službu. „Oni mohou být na svou práci hrdí, oni nic neprovedli.“ Slíbil, že se o ně stát nyní postará, protože někteří nemají v Česku zajištěné ubytování. Zároveň řekl, že se v Česku podařila „nejlepší a nejrazantnější bezpečnostní operace proti rezidenturám ruských tajných služeb“.

Je nutné si přiznat, že současné příjmy státního rozpočtu dlouhodobě nestačí na jeho výdaje a že aktuální míra sociálního státu není udržitelná. V debatě o zadlužování se na tom v Otázkách Václava Moravce shodli guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Rusnok také řekl, že se neobává inflačního šoku. Oba ekonomové ale souhlasí s tím, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protipandemických opatření.

Vláda musí předložit jasná a srozumitelná pravidla, jak chce v boji s pandemií pokračovat, chová se nepředvídatelně, shodli se poslankyně vládní ČSSD Kateřina Valachová a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Další prodloužení nouzového stavu potřebuje kabinet už jen na omezení pohybu lidí, upozornili Valachová s Kubou v Událostech, komentářích. Prodlužovat nouzový stav považuje poslanec SPD Jan Hrnčíř už za zbytečné.