Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala pět set různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Resort podle něj dosud stálo zvládání migrace z Ukrajiny deset miliard korun. Další strategii ve středu probere vláda. Sněmovně ji chce ministr předložit 14. dubna.
Ukrajinci čelí podvodům s vízy i kuplířství. Uprchlickou krizi má v Česku řešit koordinátor, řekl Rakušan
Bublan, Vildumetzová a Rakušan v Otázkách Václava Moravce – 1. část (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky. V některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků, pozn. red.),“ přiblížil. Jde podle něj například o podvody s vízy, majetkové delikty, krádeže nebo kuplířství.
Zdůraznil, že počet trestných činů ukrajinských migrantů je minimální a policie neeviduje žádný závažný. Poukázal na to, že do Česka přichází zejména matky s dětmi.
Podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka policie k pátku evidovala téměř šest set podnětů, které mají souvislost s děním na Ukrajině. Potvrdil, že trestní řízení bylo zahájeno ve 138 případech. Z toho čtyři desítky tvoří trestné činy z nenávisti, tedy například adorování postupu ruských vojsk nebo písemné útoky proti Ukrajincům. Zbývající případy se týkají majetkových trestných činů nebo třeba sprejerství. Dalšími případy z podnětů se policie zabývá.
Policie podle Rakušana monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo. Přesčasy policistů chce zaplatit z peněz, které byly vyčleněny na odměny v rámci českého předsednictví Evropské unie a z rozpočtových rezerv policie. Následně počítá s tím, že bude situace zohledněna při novele rozpočtu poté, co budou známé skutečné náklady.
Tři scénáře vývoje počtu utečenců
Vnitro podle Rakušana pracuje se třemi možnými scénáři. První předpokládá, že v České republice bude asi 300 tisíc uprchlíků, podle druhého 500 až 600 tisíc. Vnitro také zvažuje scénář dalšího zhoršování krize v případě dlouhotrvající války.
Za nejrealističtější variantu Rakušan označil i po konzultacích se sociology druhou možnost. „Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak v polovině dubna.
Dodal, že, meziresortní strategická skupina funguje už tři týdny. „V současné době jsme založili expertní externí poradní skupinu vlády, kde jsou přítomní lidé, kteří pomáhali například Německu s adaptací na migrační krizi v roce 2015,“ přiblížil.
Stínová ministryně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) kritizovala dlouhou dobu přípravy strategie. Nemá zároveň pocit, že by bývalá vláda ANO a ČSSD podcenila migrační politiku. „Rok 2015 byl úplně jiným rokem. Nebyli to lidé, co prchali před válkou. Byli to ekonomičtí migranti. Jejich cílem nebylo Česko, ale úplně jiné země – jako Německo, Anglie nebo Francie,“ řekla.
Podle ní za bývalého kabinetu na ministerstvu vnitra strategie připravena byla, ale byla nastavena na dvacet tisíc příchozích uprchlíků. „Nikdo jsme nečekali, že bude válečný konflikt,“ zdůvodnila.
Zvládání krize
Podle bývalého ministra vnitra Františka Bublana strategický plán vycházel ze zkušenosti z devadesátých let. „Kdy tady byla balkánská krize, měli jsme tady asi dvacet tisíc kosovských Albánců,“ podotkl. Dodal, že situace je nyní jiná.
Vildumetzová uvedla, že kromě uprchlické krize se Česko potýká ještě s krizí hospodářskou. „A vláda musí řešit obojí současně. Ale v tuto chvíli to vypadá, že řeší pouze jednu. Neřeší navýšení cen energií, benzinu, nafty, potravin,“ kritizovala.
Rakušan v reakci na to řekl, že to, jak Česká republika uprchlickou krizi zvládá, je oceňováno v evropském prostoru. Za strategické považuje uvolnění 300 milionů pro obce a neziskové organizace na zahájení jazykových kurzů a adaptačních programů. Kritizoval naopak bývalý kabinet, že za sebou nenechal plány, jak se na situaci připravit.
Post koordinátora ukrajinské krize
Vildumetzová kritizovala také absenci evidencí, kvůli kterým hejtmani neví, kolik uprchlíků na jejich území je. „Neznají profese lidí, kteří přišli. A to je nutné,“ zdůraznila. Evidence jsou podle ní potřeba k tomu, aby kraje věděly, kolik mají zařídit pediatrů, praktických lékařů či míst v mateřských školách.
Také podle Bublana se ozývají hlasy z nevládních organizací, které tvrdí, že jim centrální systém chybí. Souhlasí s tím, že stále není jasná strategie péče o uprchlíky. Připomněl, že nejde jen o ubytování, ale tyto lidi je třeba zaměstnat. „Velká otázka je, co s dětmi,“ podotkl. Navrhl, že by mohly vzniknout ve velkých městech ukrajinské školy.
Rakušan následně sdělil, že vznikne speciální pozice koordinátora uprchlické krize přímo na Úřadu vlády. Vytvoření postu bude součástí strategie, kterou předloží ve středu na vládě. Podle ministra bude koordinátor zároveň zástupcem premiéra v expertní komisi, která bude vládě radit. Pokud bude vládní materiál schválený, je vznik postu podle Rakušana otázkou dní.
Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady ministerstva vnitra na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. V částce se podle něj odráží nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů. Odhadl, že resort za řešení migrační otázky zaplatí asi 20 až 30 miliard korun.
Podle odhadů už v Česku je zhruba 300 tisíc uprchlíků. Podle OSN z Ukrajiny od začátku ruské invaze 24. února uprchly více než čtyři miliony lidí, zhruba polovina z nich do Polska.
Bublan, Vildumetzová a Rakušan v Otázkách Václava Moravce – 2. část (zdroj: ČT24)
Schůzka se šéfem rozvědky Šimandlem
Rakušan také řekl, že se chce v dubnu setkat s ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Markem Šimandlem. Mluvit s ním plánuje o dalším směřování této tajné služby. „Myslím si, že tu službu jako takovou Česká republika v dobré kvalitě a dobré kondici v současné mezinárodněpolitické situaci potřebuje,“ poznamenal.
Rozvědka podle něj musí mít nadefinováno na příští roky, které státy budou „zeměmi zájmu“ Česka. Poznamenal, že takové zadání není úkolem ministra vnitra. Dodal, že Česká republika nemá v současné době potenciál, aby mohla mít globální rozvědku.
Se Šimandlem chce o těchto záležitostech hovořit „velmi jasně“ během dubna. Odmítl přiblížit, zda od něj ředitel rozvědky uslyší „signál podpory, nebo nějaké rázné rozhodnutí“. „Nerad dělám něco, když nejsem se situací seznámen. Mám pocit, že po 100 dnech (v úřadu, pozn. red.) jsem se už v té situaci zorientoval,“ podotkl. Dodal, že pokud by měly nastat personální změny, neprozrazoval by to v televizním vysílání.