Vědci popsali vlastnosti, které rostlinám pomáhají přežít na ostrovech

Zvláštní vlastnosti, které pomáhají rostlinám přežít na takzvaných půdních i klasických ostrovech, popsal vědecký tým z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Podle expertů mohou rostliny vnímat i krajinu, která se člověku zdá stejnorodá, jako souostroví míst příznivých pro růst v množství nepříznivých podmínek. Výsledky výzkumu poskytly i nový pohled na riziko vymírání druhů rostoucích na ostrovech.

Rostliny, které se vyskytují na půdních i skutečných ostrovech, se podle vědců musí vyrovnávat se zvláštními riziky. Některé ostrovy jsou třeba tak malé, že hostí jenom několik jedinců od daného druhu a ty mohou snadno vymřít kvůli náhodným událostem. Rostliny se ale mohou potýkat také třeba s nedostatkem opylovačů, kteří malou populaci nenajdou, malým výběrem sexuálních partnerů nebo produkcí nekvalitních semen.

Tým z Botanického ústavu analyzoval vlastnosti rostlin ze tří různých evropských suchozemských souostroví se speciálními půdními podmínkami. Vzorky pocházely ze slatinišť v Západních Karpatech, vrcholků hor v Kantaberském pohoří ve Španělsku a ze skalních výchozů na Moravě. Půdní podmínky studovaných biotopů se podle vědců podstatně liší od okolní krajiny a experti zkoumali to, zda mají rostliny specializované na tato stanoviště zvláštní schopnosti pro přežití na ostrovech.

Suchozemské ostrovy

„Rostliny specializované na půdní podmínky, které vytvářejí suchozemské ostrovy, jsou lépe vybaveny pro přežívání už uchycených jedinců na těchto ostrovech než rostliny, které specializované nejsou,“ řekl k výsledkům vedoucí výzkumného týmu Gianluigi Ottaviani z Oddělení experimentální a funkční morfologie Botanického ústavu. „Vyznačují se například intenzivnějším klonálním růstem - mají delší oddenky - a mají větší zásobu pupenů na podzemních orgánech, která je pojistkou v případě narušení,“ popsal výzkumník.

Tým podle něj také zjistil, že čím je ostrov izolovanější, tím jsou si rostliny ve studovaných vlastnostech podobnější napříč druhy. „Což naznačuje, že ostrovní charakter stanoviště může selektovat několik specifických strategií, které pomáhají rostlinám vytrvávat tam, kde jsou,“ podotkl Ottaviani.

Ochrana biodiverzity

Podle expertů toho o strategiích, které rostlinám pomáhají přežít na suchozemských ostrovech, zatím věda moc neví. Ostrovní biogeografie se totiž zaměřuje spíše na schopnost druhů šířit se a kolonizovat nové ostrovy a na hodnocení rizika vymírání druhů.

„Výsledky této studie jsou relevantní jak pro základní ekologický výzkum, tak i pro ochranu biodiverzity, protože druhy specializované na ostrovní podmínky se svou odlišnou evoluční historií jsou často vzácné, a tudíž jsou prioritami ochrany přírody. Navíc kvůli změnám klimatu se podmínky k životu rostlin na ostrovech mohou podstatně změnit a strategie vytrvat nemusí být pro přežití populací dostatečná,“ uzavřel Ottaviani.

Studii vydal vědecký časopis Global Ecology and Biogeography.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 22 hhodinami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...