O taktice okupačních sil v Donbasu rozhoduje podle západních armádních zdrojů přímo prezident Vladimir Putin, spolu s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. A to i na úrovni, která běžně náleží střednímu velení. Bezpečnostní analytik Josef Kraus říká, že to svědčí o špatném způsobu vedení války. Američtí analytici zase tvrdí, že mezi ruskými vojenskými odborníky rostou pochybnosti o efektivitě armády.
Taktiku ruských vojáků řídí napřímo i sám Putin. Pochybují o ní už i jeho podporovatelé
Západní rozvědky tvrdí, že má Ruská ofenziva v Donbasu dva týdny zpoždění. Moskva však opakuje, že vše jde podle plánu. Podle západních zdrojů se na rozkazech mířících k jednotkám jen o stovkách mužů stále víc podílejí i sám ruský prezident a náčelník generálního štábu.
„Domníváme se, že Putin a Gerasimov jsou zapojeni do taktických rozhodnutí na úrovni, na které by je měli běžně přijímat plukovníci nebo brigádní generálové,“ píše britská zpravodajská stanice BBC.
„Po úvodních týdnech té operace je to do jisté míry pochopitelné, protože evidentně Putin nebyl patřičně informován o kondici svých ozbrojených sil a nebyly mu pravděpodobně podávány úplně pravdivé informace o situaci,“ míní politolog a bezpečnostní analytik z vysoké školy Ambis Tomáš Šmíd.
„Pokud do toho začal zasahovat až po neúspěších, tak je to sice psychologicky pochopitelnější, ale pořád platí, že to nemůže dopadnout dobře, protože Vladimir Putin není vojensky dostatečně vzdělán a kompetentní na to, aby velel ozbrojeným silám, jak na strategické, tak ještě tím spíše na takticko-operační úrovni,“ vysvětluje analytik.
Připomíná, že podobný postup je již znám z ruských dějin i dějin jiných nedemokratických zemí. „Vrátíme-li se do období druhé světové války, tak ta byla typická tím, že hlavní diktátoři, kteří se ve válce střetali, Adolf Hitler a Stalin, byli vojenští diletanti a přitom byli vrchními veliteli operací,“ připomíná Šmíd a dodává, že Stalin se musel naučit důvěřovat svým vrchním velitelům a teprve poté Sovětský svaz začal vítězit.
Nízká morálka
Větší slovo i o menších krocích má mít ruský prezident od porážky u Kyjeva. Další neúspěchy ale následovaly. Ke konci dubna se potopil křižník Moskva, nejnověji se síly agresora stáhly od Charkova. „Rusové mají v zásadě vážné problémy při tvoření potřebné útočné síly,“ uvádí odborník na pozemní vedení války Chris Tuck.
Problémy ruské armády jsou stále stejné a provází ji od samého počátku invaze, řekl v pořadu Horizont ČT24 bezpečnostní analytik Josef Kraus.
„Je to nízká bojová morálka vojáků, mizerná logistická podpora či velká míra korupce v ruské armádě. Špatný způsob velení a vedení, to, že se pravděpodobně lidé jako Putin přímo podílejí na operačním řízení operací, to je všechno špatně a pochopitelně to Rusům nepřidává na morálce a zvýšené efektivnosti jejich aktivit. A do toho je tady faktor velice odhodlané a urputné ukrajinské obrany se značnou podporou ze Západu,“ řekl.
Pochyby odborníků
Skepse k ruskému vedení této války roste i mezi domácími, jinak loajálními odborníky. Kritika velení zasáhla po blamáži na řece Severní Doněc. Ukrajinci tam zničili na sedmdesát kusů nepřátelské bojové techniky, která se snažila tok překročit po pontonových mostech. Do Kremlu se pustil i bloger Igor Girkin, známý separatistický velitel z roku 2014.
Pochybnosti pronikají i do přísně kontrolovaných médií, včetně jedné z vlajkových lodí ruské propagandy. V diskusním pořadu Olgy Skabejevové o nich mluvil analytik a penzionovaný plukovník Michail Chodarenok.
„Situaci není možné považovat za normální, když proti nám stojí koalice 42 zemí a naše možnosti jak vojensko-politické, tak vojensko-technické jsou omezené,“ řekl Chodarenok.
Ruskou veřejnost ale dál ovládají poselství z Kremlu. O sankcích, které více ubližují Západu. O vojenské operaci, která jde podle plánu. A skončí vítězstvím.