Moderní technologie mění válečnou strategii. Od robotických válek jsme ale daleko, říká Kraus

8 minut
Horizont ČT24: Moderní technologie proměňují taktiku válčení
Zdroj: ČT24

Mobilní telefony, drony, satelitní snímky i záběry na sociálních sítích mohou prozradit polohu nepřítele. Moderní technologie tak proměňují taktiku boje. Důkazem toho je také Ruskem rozpoutaná válka. Bránící se Ukrajinci mají ve svých řadách speciální oddíl dronů, který pomáhá dělostřelectvu navádět palbu.

Modelový příběh z aktuálního bojiště: samohybné minomety Tulpan střílí obří granáty a ničí těžko dostupná místa a velké budovy. Největší minomety na světě nasadilo Rusko v Afghánistánu, Čečensku, Sýrii a teď na Ukrajině. Operovaly u oceláren Azovstal v Mariupolu a naposledy v Luhanské oblasti.

Úspěchy mocných Tulpanů v současném konfliktu využila ruská propaganda v televizní reportáži, čímž ale vyzradila polohu jednoho z nich. Brzy po zveřejnění záběrů ho Ukrajinci zničili. Pozici minometu zjistili za pomoci geolokace. Přesné místo následně potvrdil dron.

Speciální dronový oddíl ukrajinské armády vznikl už v roce 2014. „Pracujeme ve dne v noci. Pozorujeme je. Určíme jejich přesnou polohu, vplížíme se k nim a zaútočíme,“ popisuje svou práci velitel a pilot dronu z ukrajinské jednotky Aerorozvidka. Ruská armáda podle odborníků naopak v této oblasti zaostává.

U dronů je podle bezpečnostního analytika z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josefa Krause dobrý poměr pořizovací ceny ke škodám, které mohou způsobit. „Stále se ale jedná spíše o doplněk válčení. V tuhle chvíli jsme poměrně daleko od nějakých plně dronových nebo, chceme-li, robotických válek,“ komentuje Kraus.

Satelitům nic neunikne

Informace přinášejí i zařízení na oběžné dráze. Záběry továrny Azovstal z výšky 450 kilometrů pořídil jeden ze satelitů soukromé firmy. Další satelitní snímky prozradily, že útočníci v Mariupolu kopali masové hroby.

„Tato hnědá barva je čerstvá zemina, používali buldozery, které jsme viděli na dřívějších snímcích. Jen okolo Mariupolu jsou tři masové hroby, které jsou připravené pro pět tisíc nebo i víc těl,“ popisuje snímky Melissa Hanhamová ze Stanfordské univerzity.

Majitelé firmy tvrdí, že satelitům nic neuteče. Ty malé pořídí miliony záběrů za jediný den. Větší zařízení nabízejí zase vyšší rozlišení a na orbitě vydrží čekat i pracovat mnohem déle.

„Válka na Ukrajině nám ukazuje, že zpravodajská činnost, ať už prostřednictvím satelitů nebo dronů, rychlé sdílení informací a jejich vyhodnocování je v moderním způsobu boje stále důležitější,“ potvrzuje bezpečnostní analytik.

Že nové technologie proměnily podobu válek, upozornil nové kadety vojenské akademie West Point i náčelník amerických ozbrojených sil. „Ať jste dnes kdekoli na světě, můžete být sledováni z nějakého zařízení. A jak všichni víte, co je vidět, může být zasaženo,“ konstatoval ve svém projevu před studenty generál Mark Milley.

Kraus ale připomíná, že technologie, které jsou na Ukrajině využívané, úplně nové nejsou. „To, co nyní vidíme, je jejich nové využití, nebo dostávají nového rozměru, ale na druhou stranu tady máme vždycky nějaký lidský faktor, který ty nejlepší nebo nejdůležitější způsoby například zabezpečení nebo kamufláží může zradit,“ dodává analytik s odkazem na zničení minometů Tulpan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...