Moderní technologie mění válečnou strategii. Od robotických válek jsme ale daleko, říká Kraus

Nahrávám video

Mobilní telefony, drony, satelitní snímky i záběry na sociálních sítích mohou prozradit polohu nepřítele. Moderní technologie tak proměňují taktiku boje. Důkazem toho je také Ruskem rozpoutaná válka. Bránící se Ukrajinci mají ve svých řadách speciální oddíl dronů, který pomáhá dělostřelectvu navádět palbu.

Modelový příběh z aktuálního bojiště: samohybné minomety Tulpan střílí obří granáty a ničí těžko dostupná místa a velké budovy. Největší minomety na světě nasadilo Rusko v Afghánistánu, Čečensku, Sýrii a teď na Ukrajině. Operovaly u oceláren Azovstal v Mariupolu a naposledy v Luhanské oblasti.

Úspěchy mocných Tulpanů v současném konfliktu využila ruská propaganda v televizní reportáži, čímž ale vyzradila polohu jednoho z nich. Brzy po zveřejnění záběrů ho Ukrajinci zničili. Pozici minometu zjistili za pomoci geolokace. Přesné místo následně potvrdil dron.

Speciální dronový oddíl ukrajinské armády vznikl už v roce 2014. „Pracujeme ve dne v noci. Pozorujeme je. Určíme jejich přesnou polohu, vplížíme se k nim a zaútočíme,“ popisuje svou práci velitel a pilot dronu z ukrajinské jednotky Aerorozvidka. Ruská armáda podle odborníků naopak v této oblasti zaostává.

U dronů je podle bezpečnostního analytika z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josefa Krause dobrý poměr pořizovací ceny ke škodám, které mohou způsobit. „Stále se ale jedná spíše o doplněk válčení. V tuhle chvíli jsme poměrně daleko od nějakých plně dronových nebo, chceme-li, robotických válek,“ komentuje Kraus.

Satelitům nic neunikne

Informace přinášejí i zařízení na oběžné dráze. Záběry továrny Azovstal z výšky 450 kilometrů pořídil jeden ze satelitů soukromé firmy. Další satelitní snímky prozradily, že útočníci v Mariupolu kopali masové hroby.

„Tato hnědá barva je čerstvá zemina, používali buldozery, které jsme viděli na dřívějších snímcích. Jen okolo Mariupolu jsou tři masové hroby, které jsou připravené pro pět tisíc nebo i víc těl,“ popisuje snímky Melissa Hanhamová ze Stanfordské univerzity.

Majitelé firmy tvrdí, že satelitům nic neuteče. Ty malé pořídí miliony záběrů za jediný den. Větší zařízení nabízejí zase vyšší rozlišení a na orbitě vydrží čekat i pracovat mnohem déle.

„Válka na Ukrajině nám ukazuje, že zpravodajská činnost, ať už prostřednictvím satelitů nebo dronů, rychlé sdílení informací a jejich vyhodnocování je v moderním způsobu boje stále důležitější,“ potvrzuje bezpečnostní analytik.

Že nové technologie proměnily podobu válek, upozornil nové kadety vojenské akademie West Point i náčelník amerických ozbrojených sil. „Ať jste dnes kdekoli na světě, můžete být sledováni z nějakého zařízení. A jak všichni víte, co je vidět, může být zasaženo,“ konstatoval ve svém projevu před studenty generál Mark Milley.

Kraus ale připomíná, že technologie, které jsou na Ukrajině využívané, úplně nové nejsou. „To, co nyní vidíme, je jejich nové využití, nebo dostávají nového rozměru, ale na druhou stranu tady máme vždycky nějaký lidský faktor, který ty nejlepší nebo nejdůležitější způsoby například zabezpečení nebo kamufláží může zradit,“ dodává analytik s odkazem na zničení minometů Tulpan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled