Vláda schválila priority zvládání uprchlické vlny, národním koordinátorem bude Rakušan

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala (ODS) po středečním zasedání vlády oznámil, že kabinet schválil strategické priority pro zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny. Zároveň vznikne post národního koordinátora pro migraci, který bude zatím zastávat ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pražské asistenční centrum bude od čtvrtka přijímat uprchlíky z Ukrajiny na novém místě. Magistrát ho ve středu v podvečer přestěhuje z Kongresového centra (KCP) do Prahy 9 k metru Vysočanská.

Premiér zdůraznil, že strategie ke zvládnutí migrační vlny je „otevřený materiál“, se kterým se nyní budou moci seznámit například zástupci opozice nebo neziskového sektoru. Celkem je strategie rozčleněná do 13 podkapitol –⁠ nechybí mimo jiné sekce o vnitřní bezpečnosti nebo zdravotním zajištění.

Ministr vnitra Rakušan následně doplnil, že to vypadá, že příliv uprchlíků do Česka se zastavuje, aktuálně podle něj na Ukrajinu podle všeho odjíždí více lidí, než jich přijíždí. První krizová fáze migrační vlny z Ukrajiny tak dle Rakušana přechází do další, kdy budou třeba dlouhodobější řešení. „Dnes to posíláme zaměstnavatelům, odborářům, Asociaci krajů, zástupcům neziskového sektoru,“ vypočítal šéf resortu vnitra.

Strategie popisuje tři fáze uprchlické vlny, ze kterých už Česko má podle Rakušana za sebou „boj o bezpečí“, kdy byli uprchlíci odbaveni a rychle ubytováni. Nyní bude třeba příchozí rychle stabilizovat, k čemuž mají napomoct zejména jazykové kurzy.

Náklady na zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhladla na 54 miliard korun. Počítá, že část peněz získá zpět od Evropské unie. Náklady bude moct kabinet po Evropské komisi žádat zpětně k 24. únoru, tedy datu vpádu Ruska na Ukrajinu. Řekla to eurokomisařka Věra Jourová, která se schůze vlády ve středu účastnila.

Úřady práce dostaly od uprchlíků 252 tisíc žádostí o humanitární dávku. O příspěvek na ubytování běženců požádalo 8653 domácností, oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) informoval, že jeho resort chystá kvůli uprchlické krizi dočasné zjednodušení stavebního řízení. Ministerstvo rovněž připravilo dotace na opravu obecních bytů k ubytování Ukrajinců.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je nyní důležité zmapovat trh práce. To má přispět k tomu, aby uprchlíci mohli začít okamžitě v Česku pracovat. „Ideálně s využitím své odbornosti,“ dodal. 

Nahrávám video

„Ta kritická fáze, kdy Česká republika přijímala denně více než deset tisíc uprchlíků, pominula. Přirozeně se zvládnutí krize musí převést do klidnějších nástrojů, než je nástroj krizového řízení. Je třeba také říct, že Česko tu úvodní fázi zvládlo velmi dobře. Není to ale jenom práce vlády, ale i krajů, obcí i celé řady občanů,“ uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka.

Výhrady opozice

Opozice ale vládě vyčítá, že se zveřejněním strategie vyčkávala. Už ve čtvrtek dopoledne se jí mají zabývat poslanci bezpečnostního výboru. K prostudování budou mít jen několik hodin. „Velmi nás mrzí, že tu strategii neznáme, k takovému dokumentu bychom se měli jako poslanci vyjadřovat, měli by se k němu vyjadřovat i odborníci,“ uvedla místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO).  

„Klíčové musí být, kolik uprchlíků jsme schopni přijmout, kde je ten maximální strop, a pak už nebudeme přijímat nikoho a budeme tranzitní zemí,“ komentovala místopředsedkyně zdravotnického výboru sněmovny Karla Maříková (SPD).   

Poslanec SPD Jiří Kobza uvítal, že opozice konečně zná částku, kterou bude muset Česko v souvislosti s migrační vlnou zaplatit. Řekl ale, že chce, aby to nebylo na úkor „našich lidí“. „Valorizace důchodů, která teď probíhá, nepokrývá ani inflaci. Víme, že matky, mladé rodiny, senioři jsou na tom dost špatně, protože se to na ně všechno valí. Lidé, kteří kontaktují nás, tak říkají, že jak je možné, že přicházejí lidé, kteří mají všechno zadarmo,“ řekl. V souvislosti s novou strategií dodal, že za klíčovou otázku považuje bezpečnost.

Podle moravskoslezského hejtmana Iva Vondráka (ANO) je důležité nastavit hlavně zdravotnictví, školství, sociální systém a bydlení. „To jsou čtyři klíčové věci. Já jsem rád, že došlo k tomu, co jsem říkal dva týdny po zahájení této krize, že musíme rychle zavést informační systémy, které budou evidovat, kde ti lidé jsou, protože bez toho nelze nic řídit,“ uvedl.

Stěhování pražského centra

Hasiči postupně stěhují vybavení ze střediska na Vyšehradě již několik dní. Ve středu v 17:00 podle pražského primátora skončí provoz v Kongresovém centru a ve čtvrtek v 8:00 se již středisko otevře ve Vysočanech.

Budovu poskytla firma Central Group, která má podle smlouvy zaplatit také sedm milionů korun za půlroční provoz centra. To stávající doteď odbavilo přes 70 tisíc lidí.

Důvodem stěhování jsou již nasmlouvané akce v Kongresovém centru včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii. Kapacita bude ve Vysočanech oproti KCP asi tříčtvrtinová, denně tam bude moci být odbaveno až 2700 lidí.

Po železnici denně na Ukrajinu odjíždí až 600 lidí

Po železnici odjelo od začátku dubna z Česka na Ukrajinu zhruba šest tisíc lidí. Denně podle údajů drah odjíždí směrem Ukrajina čtyři sta až šest set lidí, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Jde podle něj o Ukrajince, kteří se vracejí zpět, nebo o muže, kteří jedou bránit svou vlast. 

V pátek podle statistiky resortu dopravy do České republiky dorazilo vlakem 1332 ukrajinských migrantů, v sobotu 1737 a v neděli 1132. Naopak z České republiky se všemi směry v pátek vydalo 1133 Ukrajinců, v sobotu 1662 a v neděli 1506. Poslední den minulého týdne počet uprchlíků opouštějících Česko po železnici převyšoval počet těch, kteří do země přijeli. 

Informační linka

Ministerstvo zdravotnictví zřídí informační linku k zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny. Bude jim radit individuální postup pro každé zdravotnické zařízení, řekl před jednáním vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). 

„Dneska jsem nařídil, aby kromě všech kroků, které se budou dít tento týden, se zřídila ministerská linka pomoci pro ty zaměstnavatele, kteří chtějí ve zdravotnictví ukrajinské lékaře a nelékaře zaměstnat,“ uvedl.

V českém zdravotnictví podle něj pracovalo už před uprchlickou krizí zhruba 250 tisíc Ukrajinců. Absolventů ukrajinských lékařských fakult je mezi nimi asi šest stovek. Kolik zdravotníků přišlo do Česka s uprchlickou vlnou, ale stát přesně neví.

Víza dostalo v Česku již 286 tisíc Ukrajinců

Speciální víza dostalo v Česku celkem 286 tisíc ukrajinských uprchlíků, uvedl resort vnitra na Twitteru. Počty vydaných víz začaly koncem března klesat, nyní stagnují.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Do České republiky dorazilo podle pondělních informací Úřadu vlády přes 300 tisíc běženců. 

Minulé pondělí dostalo víza zhruba 3700 lidí, v následujících dnech kolem tří tisíc. Tento týden začínal počet na 3900, v úterý opět poklesl ke třem tisícovkám. Složení běženců se příliš nemění. Podle nejnovějších údajů ministerstva tvoří ženy přes 76 procent příchozích. Zhruba čtyřiceti procentům uprchlíků ještě nebylo 18 let.

Nejvíce příchozích zůstává v Praze. V úterý jich vnitro v hlavním městě registrovalo téměř 68 tisíc.

Své domovy muselo kvůli válce na Ukrajině opustit už 11,4 milionu lidí, z toho 4,4 milionu uteklo do zahraničí. V sobotu o tom informovala ruská verze serveru BBC s odvoláním na údaje Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...