Vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem zvládají ukrajinští diplomaté lépe, v rozhovoru pro ČT24 to řekl odborník na vyjednávací strategie z Davisova centra pro ruská a euroasijská studia Harvardovy univerzity Arvid Bell. Podle něj vyjednavači z Ukrajiny působí profesionálně. Zatím ale příliš nevěří tomu, že by současná jednání přinesla něco zásadnějšího, co by vedlo k míru. Podle Bella je problém i v tom, koho k jednacímu stolu obě strany vyslaly.
„Zapůsobilo na mě, jak ukrajinští diplomaté krizi zvládají. Slýcháme mnoho o duchu ukrajinského lidu, o (prezidentovi Volodymyru) Zelenském, ale diplomati, a to platí pro všechny země, jsou často přehlíženi. Oni jsou ti, kdo vyjednávají, kdo pracují na vytvoření míru a kdo musí přijít na to, jak na to,“ upozornil specialista na vyjednávací strategie.
Bell tvrdí, že ukrajinští diplomaté, ministr zahraničí i další členové vyjednávacího týmu jsou překvapivě odolní a profesionální. Vyzdvihl například to, že se zřejmě nenechají ovlivnit svými emocemi. „Představte si, jak váš stát srovnávají se zemí bomby, a vy si musíte zachovat racionalitu a profesionalitu u vyjednávacího stolu. To je velmi těžké,“ doplnil.
Přinese vyjednávání mír? Bell je skeptický
Bell je nicméně zatím skeptický k tomu, že by z vyjednávání mohlo něco zásadního vzejít. Řekl to s ohledem na to, koho obě vlády k jednacímu stolu vyslaly. „Ukrajinci poslali ministra obrany Oleksije Reznikova a v ruské delegaci jsou lidé jako bývalý ministr kultury Vladimir Medinsky nebo předseda výboru Státní dumy pro zahraniční věci Leonid Sluckij, takže to nevypadá, že by ta vyjednávání brali moc vážně,“ míní.
Specialista na vyjednávací strategie ale dodal, že vznikají další vyjednávací kanály, kde by to mohlo být nadějnější. Tím myslel jednání mezi ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a jeho ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. „Když už jste na úrovni ministrů zahraničí, je to z hlediska vyjednávání jasná známka, že to obě vlády berou vážně, protože obě posílají zástupce na stejně vysoké úrovni,“ uvedl. Je podle něj také dobrou zprávou, že se sešli v Turecku, nikoli v Bělorusku.
Ukrajinští vyjednavači ale mají podle Bella pochybnosti, zda vůbec ruská strana má pověření něco smysluplného vyjednat. „Problém je, že když vyjednáváme, potřebuju vědět, že jste ochoten probrat různé možnosti. Pokud pokaždé, když něco řeknu, jenom zopakujete oficiální pozici a na všechno ostatní řeknete, že si to musíte ověřit v Moskvě, tak se nikam nedostaneme,“ popsal situaci Bell. Tento postup je podle něj u ruských diplomatů běžný.
Tři úrovně
Bell zmiňuje tři různé úrovně vyjednávání. Tou první je klid zbraní, na kterém by se obě strany podle něj mohly domluvit. „Druhá úroveň vyjednávání je o trochu výš. Zaměřuje se například na status Donbasu, Krymu, ukrajinskou zahraniční politiku a všechny oblasti, které byly řešeny i v Minských dohodách, ty už teď neplatí. O třetí úrovni Rusové ani Ukrajinci nemohou vyjdnávat bez zapojení NATO a USA, a to je architektura evropské bezpečnosti,“ řekl.
Podle něj jde například o vztah NATO a Ruska, USA a Ruska, dohody o šíření zbraní a podobně. „Kdybyste se k tomuto dostali a mohli začít hledat způsob, jak z tohoto chaosu vybřednout, jak vedle sebe na tomto kontinentu (v Evropě) žít v míru, potřebujeme postupovat krok za krokem. To je extrémně těžké, ale někde se začít musí,“ uvedl odborník z Harvardovy univerzity.
Zelenskyj a Putin u jednacího stolu
V případě, že by se mělo jednat o Donbasu a Krymu, museli by podle Bella usednout k jednacímu stolu prezidenti obou zemí, tedy Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. „To je samozřejmě obtížné, protože ruské vedení v podstatě odmítá legitimitu ukrajinské vlády. Putin je nazval ‚gangem narkomanů‘. S gangem narkomanů byste asi jednat nechtěl,“ řekl s tím, že by bylo nutné tuto překážku překonat.
Bell připomněl slova Zelenského, který už dříve uvedl, že jsou „na stole“ věci, které by Rusko chtělo získat a o kterých je Ukrajina ochotna jednat. „Výslovně řekl, že jsou ochotni mluvit o neutralitě. Ostatní zástupci ukrajinské vlády řekli, že by pořád chtěli členství v NATO, což samozřejmě není kompatibilní. Ale když se na tato prohlášení podíváte, tak to naznačuje, že Ukrajina je ochotna jednat i o těchto věcech,“ dodal.
Signály z ruské strany podle Bella zahrnují na jednu stranu „Putinovu zlověstnou rétoriku“ o ničivých následcích a pohotovosti jaderných zbraní, ale na taktické úrovni také to, že podle vojenských analytiků zatím nedošlo k příslušnému pohybu vojsk, jelikož jaderné složky jsou součástí armády, která se na to podle něj také musí připravit. „Je potřeba trochu číst mezi řádky a vykládat si to tak, že naděje pro diplomacii ještě nevyhasla,“ doplnil.
Třetí úroveň vyjednávání je podle Bella velmi daleko, sdělil, že Západ měl zahájit seriózní bezpečnostní dialog s Ruskem na nejvyšší úrovni už mnohem dříve. „Na ruské straně jsou názory, které nejsou jenom názory Kremlu nebo Putina, ale které sdílí i značná část ruské společnosti. I když jediným viníkem této nelegální války je Rusko, byly tu určité momenty, kdy Západ příliš rychle odmítal všechny požadavky, které přicházely z Kremlu, aniž by uznal, že některé věci by podpořili i lidé, kteří Putina nevolí,“ upozornil.
