Ofenziva strana 2 z 3

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích osmnáct měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Na ty upozornili i premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří ve společném prohlášení apelovali na vyhlášení humanitárního příměří. Postavili se také proti plánované ofenzivě Izraele do Rafáhu v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda oznámila, že speciální jednotky osvobodily v Rafahu na jihu Pásma Gazy dva rukojmí unesené Hamásem při jeho teroristickém útoku na Izrael ze 7. října. Podle serveru The Times of Israel jde o teprve druhou úspěšnou vojenskou operaci na osvobození rukojmí od začátku války v Pásmu Gazy před více než čtyřmi měsíci. Izraelská armáda dříve oznámila v oblasti Rafahu sérii útoků proti „teroristickým cílům“. Palestinské úřady ovládané Hamásem hovoří o desítkách obětí, informace však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Prezident USA Joe Biden oznámil, že Spojené státy pracují na vyjednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy. Operace v Rafahu by podle něj neměla pokračovat bez ochrany civilistů.

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

Tři roky od vojenského převratu myanmarská junta bojuje o udržení kontroly nad zemí. Ozbrojené etnické skupiny ve spolupráci s Vládou národní jednoty vedou úspěšnou ofenzivu. Za poslední tři měsíce režim ztratil nejméně 34 měst a na pět set vojenských základen po celé zemi. Boje připravily o domov statisíce lidí. V mnoha oblastech Myanmaru nefungují školy a nemocnice a lidem chybí potraviny a pitná voda. Humanitární pomoc potřebuje podle OSN třetina obyvatel.

Izraelská armáda dokončila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy a zabila při tom zhruba osm tisíc členů tohoto palestinského teroristického hnutí, oznámil podle serveru Times of Israel náčelník generálního štábu Daniel Hagari. Ve střední a jižní části Pásma Gazy chce armáda pokračovat v likvidaci Hamásu odlišnými metodami, dodal s tím, že ojedinělé útoky na Izrael vycházející ze severu enklávy jsou přesto očekávatelné.

Ruská armáda dosahuje dílčích úspěchů v Doněcké oblasti, připustil ukrajinský vojenský novinář Oleh Kornijenko v rozhovoru s redaktorkou Vitalijí Tokarčukovou. Novinář, který se před Vánoci vrátil z Donbasu, řekl ČT, že Ukrajinci místy čelí až dvaceti útokům denně a frontová linie se neustále hýbe. Rusové navíc vysílají do útoků obrovské množství vojáků, kteří často ani nemají neprůstřelné vesty a potřebné vybavení, a padlé okamžitě nahradí. Kyjev v současné době pociťuje hlavně nedostatek munice a dronů.

Ruské armádě se podařilo obsadit většinu Marjinky na východě Ukrajiny. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ale dobytí obce neznamená pro Moskvu zásadní zlom. Experti upozornili, že Rusové nejsou v posledních měsících schopni provést rychlý mechanizovaný úder, což se ukázalo nedávno u Avdijivky, kde přišli o velké počty tanků a obrněných vozidel. Kyjev v pondělí zprávy o ztrátě Marjinky popřel, tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov ale nyní připustil, že Ukrajina ovládá už jen malou část města, píše server Ukrajinska pravda.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Pokud by Izrael připustil humanitární přestávku v bojích, přišel by tím o svou vojenskou výhodu a teroristé z Hamásu by se stihli přeskupit a změnit pozice. V pořadu Události, komentáře to uvedl bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. K humanitárním pauzám vyzval izraelské vedení americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle Foltýna se podobná vojenská operace v hustě obydlené oblasti bez civilních ztrát neobejde. Izraelci se alespoň snaží dodržovat pravidlo přiměřenosti a varovat včas civilisty, hodnotí expert.

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Ukrajinská armáda v posledních dnech operuje na levém, okupovaném břehu Dněpru v Chersonské oblasti. S odkazem na ruské válečné blogery to uvádějí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Působení na levém břehu řeky nepřímo potvrdil i ukrajinský generální štáb. Podle serveru Kyiv Post pronikly na levý břeh části dvou ukrajinských elitních námořních brigád, které osvobodily dvě vesnice tři až čtyři kilometry ve vnitrozemí. Mariňáci prý na místě budují zákopy. Podle některých ruských zdrojů ale Rusové dokázali Ukrajince zatlačit zpět k břehu.

Izraelská armáda zřejmě chtěla zahájit pozemní ofenzivu do Pásma Gazy o víkendu, ale odložila ji – i kvůli počasí. S odkazem na vysoce postavené vojenské zdroje to napsal list The New York Times. Civilisté z Gazy dostali novou lhůtu k evakuaci severu pásma – do tří hodin odpoledne. Izraelské letectvo provádí intenzivní vzdušné údery v Pásmu Gazy, aby zničily co nejvíce hrozeb před možným zahájením pozemní ofenzivy. Podle zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) to uvedl velitel letectva Tomer Bar.

Ukrajinská armáda v neděli uvedla, že dobyla obce Blahodatne a Neskučne na jihovýchodě země. Podle agentury AFP jde o první oficiálně oznámené územní zisky, které si Ukrajina připsala od zahájení protiofenzivy na tomto úseku fronty.

Ofenziva ruských jednotek na celé frontové linii na Ukrajině slábne, uvádí nejnovější zpráva analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW). Odvolává se mimo jiné na vyjádření jednoho z představitelů pozemních sil ukrajinské armády Ivana Tymočka, podle něhož se intenzita ruského ostřelování v Bachmutu a v několika dalších sektorech fronty výrazně snížila.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Zatímco Rusko od počátku roku zintenzivnilo útoky na Donbasu, na zahájení ukrajinské ofenzivy se zatím čeká. Analytici považují za logický cíl Kyjeva jih země, kde by se podle nich měl pokusit přetnout pozemní koridor okupantů spojující Krym s Donbasem. Jarní boje podle nich rozhodnou, zda konflikt zamrzne, nebo zda se Ukrajina přiblíží vítězství.

Obrana obklíčeného města Bachmut bude pokračovat, ale „ne za každou cenu“, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se podle něj musí obránci připravit na protiofenzivu. Zelenskyj také uvedl, že ukrajinské síly působí ruským útočníkům u města Vuhledar „mimořádně značné“ ztráty.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Ruské síly znovu získaly iniciativu na Ukrajině a zahájily další velkou ofenzivu v Luhanské oblasti, uvedl ve své aktuální zprávě o stavu bojů americký Institut pro studium války (ISW). Předseda oblastní správy Serhij Hajdaj informoval, že invazní síly výrazně zesílily útoky a snaží se prolomit ukrajinskou obranu u města Kreminna. Ukrajinský armádní generální štáb uvádí, že Rusko na východě postupuje v pěti směrech a chce ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast.

Rusko se v nadcházejících týdnech chystá zahájit novou ofenzivu. Shodují se na tom západní, ukrajinské i ruské zdroje. Kyjev se obává úderu na jižním a východním úseku fronty; nejpravděpodobnějším scénářem je útok z Luhanské oblasti směrem na Charkov. Spekuluje se, že by Moskva mohla zaútočit 24. února, tedy v den prvního výročí začátku velké ofenzivy. Očekává se masové nasazení až dvou set tisíc mobilizovaných Rusů. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga chce ruský prezident Vladimir Putin splnit svůj velikášský cíl a dobýt celou Ukrajinu.

Dramatické chvíle prožívají v polní ošetřovně na frontové linii v blízkosti města Vuhledar. Štáb České televize na místě natáčel ve chvíli, kdy došlo k rannímu přepadení ukrajinských pozic.

V Bělorusku začalo společné letecké cvičení ruské a běloruské armády. Podle zahraničního zpravodaje ČT na Ukrajině Davida Borka existuje reálná obava, že jejich síly zaútočí na Ukrajinu ze severu, podobně jako k tomu došlo loni v únoru.

Ruská armáda zaútočila hned ve třech částech východní Ukrajiny najednou a snaží se dobýt celou Doněckou oblast. Informoval o tom generální štáb ukrajinské armády. Podle něj se to týká území u Bachmutu, Avdijivky a Lymanu. Ukrajinské síly se snaží za každou cenu udržet město Soledar, které čelí nové vlně ruského ostřelování. Soledar je klíčový pro obranu Bachmutu a zároveň důležitý dopravní uzel. Právě v této oblasti chce vedení ukrajinské armády nasadit další jednotky a posílit palbu. Země také naléhavě žádá Západ o další zbraně.

Jakmile si Ukrajinci vybudují silné postavení na pravém břehu Dněpru, nebudou Rusové schopni východní část Chersonské oblasti dlouhodobě udržet. Předpokládá to vedoucí tiskového střediska operačního velitelství Jih Natalia Humeniuková. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) se sice armáda Ruské federace na případnou ukrajinskou protiofenzivu přes řeku připravila, její obrana má však určité nedostatky.